Finlord Sněmovna financí

Globální dluh je rekordní. Co to znamená?

17.7.2018

5 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
Globální dluh

Globální dluh se dle údajů Institute of International Finance zvýšil v prvním čtvrtletí na rekordních 247 bilionů dolarů. Za první kvartál nastal nárůst o 8 bilionů dolarů a od konce roku stoupl o 30 bilionů dolarů. Za posledních 15 let pak celosvětový dluh stoupl ze 100 na zmíněných 247 bilionů dolarů. Co to pro nás znamená a jaký vývoj bude v následujících letech?

 

Nezapomeňte se zdarma přihlásit do newsletteru, ať nepřijdete o sérii důležitých investičních myšlenek.

 

Následující graf od agentury Bloomberg ukazuje vývoj celosvětového dluhu a rozdělení dle sektorů (households – domácnosti, non-financial corporates – nefinanční podniky, government – vláda, financial – finanční společnosti).

 

globální dluh

 

Od roku 2003 se prudce zvedl zejména dluh států a nefinančních společností, přičemž významný nárůst nastal po krizi v letech 2008 až 2009.

 

Kdy dosáhne globální dluh 1000 bilionů?

 

Populisticky bychom mohli uvést, že zadlužování není správné a že vlády, firmy a domácnosti by dluh měli omezit. Jenomže realita je jiná. Všichni vědomě či nevědomě chceme, aby se dluh nadále zvyšoval, protože pokud neporoste dluh, tak neporoste HDP, začne se zvyšovat nezaměstnanost, vzniknou sociální nepokoje, atd. Růst dluhu je jednoduše základním pilířem současného ekonomického světa, i když se to řadě lidí nemusí líbit.

 

Celkem bezpečně můžeme říct, že v horizontu 50 let se globální dluh vyšplhá nad 1000 bilionů USD. Desetileté děti se tohoto pravděpodobně dožijí.

 

Proč můžeme uvést uvedenou předpověď? Zmíněná statistika je totiž trochu zavádějící, jelikož počítá velikost hrubého dluhu, ne čistého dluhu, který započítává vzájemné dluhové vztahy. Když má třeba Franta dluh 1000 a Karel má dluh 2000, přičemž Franta zainvestoval do Karlova dluhu 300 a Karel zainvestoval do Frantova dluhu 400, tak je hrubý dluh 1000 + 2000 = 3000, ale čistý dluh je (1000-300) + (2000-400)=2300. Dluh naroste jednoduše z toho titulu, že na světě bude více lidí a proběhne více transakcí (které budou z velké části financované dluhem).

 

Z investičního hlediska se na rekordní globální dluh díváme trochu jinak. Zaprvé rostoucí objem půjček musí někdo servisovat a tento servis nebude zdarma – typicky tuto činnost dělají banky, ale v procesu je zapojena řada jiných institucí: nebankovní úvěrové společnosti, leasingové společnosti, faktoringové společnosti, karetní společnosti, fintech firmy (třeba Twisto) a řada dalších. Obrovský úspěch P2P sítí ukazuje, že i běžní investoři mohou v oblasti kreditní trhů vygenerovat velké výnosy, které doposud šly zejména do kapes velkých finančních institucí. Chcete trochu napodobit Kellnerův Home Credit? Pak je cesta přes P2P platformy. V principu to jiné není.

 

Zadruhé úrokové sazby nemohou jít významněji a dlouhodobě nahoru. Protože pak by bylo nutné emitovat dluh ještě rychleji, aby se refinancovaly nejenom jistiny, ale i naběhlé úroky. Jak dlouho lze dluh financovat dluhem? Velmi dlouho. Jen je nutné opakovaně nacházet důvody, proč by investoři měli dluh financovat. Jedním z velmi silných důvodů je demografie. Průměrná délka života se zvyšuje, což mimo jiné znamená to, že lidé mohou nejenom déle pracovat a vydělávat na splátky svých dluhů, ale také mohou déle investovat a tak financovat dlužníky.

 

Zatřetí dluh není sám o sobě špatný. Špatné je jenom, pokud se tento způsob financování používá neefektivně. Představme si mladou firmu, kde zakladatelé vloží nějaký svůj kapitál, kapitál od rodiny a přátel a k tomu si půjčí, aby mohli svůj projekt realizovat. Pokud je jejich projekt hloupost, jež nemá přidanou hodnotu a tudíž ani negeneruje zisk, tak jednoznačně nebude z čeho dluh splácet a v konečném důsledku se „propálí“ i vlastní kapitál zakladatelů. Základem je tedy mít dobře promyšlený projekt a vytvořený realistický scénář vývoje.

 

Z tohoto mikropohledu se posuňme do makropohledu. Pokud budou ekonomické subjekty vytvářet efektivní řešení a zvyšovat svoji produktivitu, tak bez problémů může globální dluh růst. Co je to efektivní řešení? V korporátní sféře to je cokoliv, co přináší vyšší výnos, než jsou náklady kapitálu (náklady vlastního kapitálu a dluhového kapitálu, pro výpočet můžeme použít třeba WACC – weighted average cost of capital). Ve sféře domácností to pak je cokoliv, co zvyšuje užitek jednotlivce více, než je nárůst nákladů spojených se získáním tohoto užitku.

17.7.2018

5 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Komentáře

    Roman napsal:

    Nemuze rust donekonecna, stejne tak jak clovek muze splacet jen dokud neumre (pucite duhodci v 90 letech?). Horsi vsak je, ze prirodni zdroje nejsou takhle nafukovaci a az se vsecko vyzere a vytezi, bude konec, protoze k cestovani a niceni dalsich planet se lidstvu az tak moc nechce.

    Lukáš napsal:

    Přírodní zdroje tak jak je známe jsou pochopitelně konečné. Nezapomínal bych však na možnost inovace a vývoje. Až bude těžba suroviny tak nákladná, že se nevyplatí ji nadále těžit, někdo může přijít s jinou technologií či substitucí dané suroviny a pochopitelně na tom vydělá. Teoreticky tedy máme nafukovací zdroje, dokud budeme schopní inovovat.

    Michal napsal:

    Trochu mě překvapilo vyznění tohoto příspěvku. Shrnu-li to tak to je: dluh roste, je to logické a správné (je způsoben růstem populace / podporuje to růst HDP). Žádné zmínění rizik…co třeba že velká část dluhu u států a jednotlivců neslouží k efektivnímu řešení ale jde na zbytnou spotřebu a provoz? Že dříve či později dluh přesáhne nějakou rozumnou mez (a já bych tipoval že to bude rozhodně dříve než za 50 let) – nebo považujete současné tempo zadlužení států během konjunktury za udržitelé? Zmíňka ohledně úrokových sazeb – ano, v tuto chvíli již jsou vysoké sazby prakticky vyloučeny, ale co se tedy bude dít v případě vysoké inflace? Nechá se jen tak? Velikost dluhu a možné (spíše pochmurné) scénáře jeho vývoje mi přijdou pro investory kteří chtějí primárně udržet hodnotu majetku jako velmi zajímavé téma, ale přiznám se že tento článek mi ho příliš nevysvětlil…

    admin napsal:

    Hezký den, to jsme rádi, že Vás vyznění článku překvapilo. To byl náš záměr vyvolat otázky typu: co je vysoký dluh a co ještě ne? Kdy může přijít nějaký kolaps a příjde vůbec? Je dluh pro lidi/firmy/státy dobrý nebo špatný? Aby ale diskuze a nějaké naše následné články měly určitý myšlenkový základ, tak jsme vybrali statistiku, o kterou se můžeme opřít. Velikost globálního dluhu v nejbližších desetiletích poroste. Uvedli jsme, že do 50 let bude pokořena hranice 1000 bilionů USD. Ono to ani není nějaká odvážná predikce, jelikož jsme použili průměrné roční tempo růstu 3 %. Za uplynulých 15 let bylo přitom roční tempo růstu na úrovni 6 %, a to byla v mezidobí jedna finanční krize. Když tedy budeme mít předpoklad, že dluh poroste, tak před tím nezavřeme oči, ale budeme hledat odpovědi na otázky, kdo na tom vydělá, kdo to s dluhem přepískne, zkolabuje a levně nabídne investorům aktiva, jak zacházet s dluhem efektivně a tak dále. Určitě se zaměříme i na rizika.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

VŠECHNY ANALÝZY BROKERA XTB