Globální průmyslová výroba je v režii Číny

Ekonomická a politická síla Číny rychle roste. Průmyslová výroba je jednou z nejzřetelnějších oblastí rozmachu této mocnosti. Které další státy určují ve výrobě směr a co lze očekávat v nejbližších letech?

Následující graf agentury Bloomberg (dle dat Světové banky) ukazuje, že Čína je už od roku 2010 největším průmyslovým výrobcem na světě. V současnosti je tamní výroba větší než americká a japonská produkce dohromady. Při současném tempu růstu by čínská průmyslová výroba mohla být už v roce 2025 větší než americká, japonská a německá výroba dohromady.

S tím, jak Čína bohatne, tak se v zemi rychle zvedají mzdové náklady. Čína postupně ztratí nálepku nízkonákladového ráje pro průmyslové firmy. A to významně sráží její konkurenční výhodu. Poradenská společnost Deloitte dlouhodobě sleduje index konkurenceschopnosti průmyslu ve vybraných zemích, který stanovuje dle průzkumu mezi řediteli a vedoucími pracovníky globálních průmyslových firem. V roce 2013 i v roce 2016 byla Čína na prvním místě. Ale už po roce 2020 by se na první místo mohly s celkem výrazným náskokem vyhoupnout Spojené státy. Také Německo se na Čínu značně dotáhne.

V nejbližších letech by se významně měla zvýšit i konkurenceschopnost indického průmyslu. Taktéž Vietnam, Malajsie, Indonésie a Thajsko svoji pozici postupně zlepšují. Deloitte očekává, že se v nejbližších pěti letech zlepší i pozice České republiky a Rumunska. Naopak svoji pozici na globální mapě konkurenceschopnosti průmyslu by postupně měly ztrácet Švýcarsko, Švédsko, Francie či Itálie.

 
Přihlaste se do našeho newsletteru. Kromě pravidelných novinek získáte i tříměsíční seriál s našimi myšlenkami a investičními postupy.

Průmyslová výroba je na západě postavena na talentech

Pokud rozklíčujeme konkurenční výhodu na stěžejní podsložky (talent, inovativní potenciál a infrastruktura nehmotného majetku, nákladová konkurenceschopnost, energetická politika, fyzická konkurenceschopnost a právní prostředí), tak ihned můžeme spatřit hlavní rozdíly mezi vyspělým západem a rozvíjejícím se východem.

USA, Německo, Japonsko staví zejména na velmi zkušených a vzdělaných lidech s inovativním myšlením, velmi dobré infrastruktuře a kvalitním právním zázemí. Na druhé straně hlavním tahounem Číny, Indie, či jihovýchodní Asie jsou pochopitelně velmi nízké náklady na výrobu. Nicméně to dlouhodobě nestačí, což si obě země velmi dobře uvědomují. Proto se Čína snaží z USA a Evropy natáhnout co nejvíce odborníků a drahocenného know-how.

Země, které si chtějí udržet v průmyslu konkurenční výhodu, významně podporují i vysoké školy zaměřené na technické obory. Studie Deloitte ukazuje, ve kterých významných průmyslových zemích roste nejrychleji počet absolventů STEM oborů (science – věda, IT, Engineering – inženýrství, Maths – matematika). Od roku 2003 do roku 2013 se počet absolventů takovýchto oborů zvýšil v Číně 2,5x, v Indii 2,1x, ale také v Německu se zvýšil 2,7x. A techniků by průmyslové firmy chtěly ještě mnohem více. Navzdory uvedenému prudkému nárůstu polovina německých zaměstnavatelů hlásí nedostatek kvalifikovaných techniků a inženýrů. Nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí jenom zbytečně brzdí průmyslovou výrobu a potažmo ekonomický rozmach.

Pokud se budeme dále rozvíjet, tak nás Čína nepřeválcuje

Jak ukazuje výhled pro USA a Německo, tak se nemusíme bát, že Čína totálně ovládne globální průmysl. Samozřejmě, tato země má momentálně obrovskou výhodu ve velmi levné pracovní síle a obrovském interním trhu. Výhodou západních mocností je ale vyšší produktivita práce a inovativní potenciál. Toto je cesta, kterou se USA a Evropa musí spolu s ČR a SR ubírat nadále. Stát i samotní občané musí vnitřně toužit po vyšší myšlenkové aktivitě a snižování manuálních (zejména permanentně se opakujících) činnostech, které se dají snadno nahradit strojem. Myšlenky, vědecký a technologický pokrok se stanou ve 21. století jednou z nejžádanějších „komodit“, za kterou se budou platit astronomické částky.