Extrémní historie na akciovém trhu

Jak se dotkla extrémní historie akciového trhu? Které země zaznamenaly největší ztráty a které naopak nikoliv? Jaké ponaučení si z toho mají vzít investoři?

V současném, ale i minulém století došlo na finančních trzích k šesti různým extrémům, které se vždy nějakým způsobem podepsaly na globálním akciovém trhu.

Pokud ještě neodebíráte náš newsletter, tak se do něj určitě přihlaste. Získáte tříměsíční seriál o tom, jak investujeme, co sledujeme, kde vidíme prostor pro generování nadprůměrných výnosů.

6 nejhorších historických epizod zahrnuje 1. světovou válku v letech 1914 – 1918 a 2. světovou válku v letech 1939 – 1948, Velkou hospodářskou depresi v letech 1929-1931, první ropný šok a světovou recesi v letech 1973-1974, technologickou bublinu v letech 2000 – 2002 , finanční a úvěrovou krizi v roce 2008.

Zatímco světové války byly pro celý svět negativní, tak se našlo několik trhů, které i při těchto událostech vydělaly. Podívejme se třeba na první světovou válku, kde nejvíce ztrácely německé akcie a to o 66 %, zatímco výnosnost japonských akcií činila 66 %. Samozřejmě není se čemu divit, když Japonsko v první světové válce mělo spíše skromnou účast a obsazovalo německé kolonie.

Když se podíváme na druhou světovou válku, tak tam už i japonské akcie zaznamenaly negativní výnosnost a to až 96 %, přičemž německé akcie měly v tu dobu druhou nejhorší výnosnost 88 %. Oproti tomu americké a britské akcie zaznamenaly pozitivní výnosnost 22 % a 34 %. Řada amerických společností dodávala výrobky nejenom do Anglie či Francie, ale i do nacistického Německa.

Jak ukazuje níže tabulka od Credit Suisse, tak světové války se dotkly globálního akciového trhu míň než hospodářské recese. V období velké deprese se světové akcie propadly až o 54 % v reálném o inflaci očištěném vyjádření. To je významně větší propad v porovnání s první a druhou světovou válkou, kdy se akcie propadly o 31 % a 12 %. Pro Spojené státy, Německo a Francii byla nejhorší ze tří velkých recesí velká deprese v letech 129-1931, kdy ztráty v reálném o inflaci očištěném vyjádření činily 61 %, 59 % a 44 %.

V období prvního ropného šoku a světové recese v letech 1973 – 1974 zaznamenaly největší ztráty britské, americké, japonské akcie a to o 71 %, 52 %, 49 %.

V období technologické bubliny utrpěly největší ztráty německé a japonské akcie 58 % a 49 %. Světové akcie bez USA ztratily v této době 46 %.

Před 10 lety finanční a úvěrovou krizi odstartovaly problémy na hypotéčním trhu v USA. Hypoteční agentury Freddie Mac a Fannie Mae se tehdy dostaly do vážných problémů a v USA propukla krize na hypotečním trhu. Díky globalizaci se krize přelévala dál i do jiných zemí, což se samozřejmě odrazilo i na akciovém trhu, kdy největší ztráty zaznamenaly zejména světové akcie bez USA a to 44 %. V rámci jednotlivých zemí došlo k největšímu poklesu v Německu, kde tamní akcie ztratily 43 %. Francouzské, japonské a světové akcie znehodnotily o 41 % a americké akcie poklesly o 38 %. Nejnižší o inflaci očištěnou ztrátu v té době zaznamenaly britské akce a to 33 %.

I přes historické extrémy nabízí akcie dlouhodobě nejvyšší výnosnost. Riziko krátkodobých výkyvů je sice u nich vyšší než kupříkladu u státních dluhopisů, nicméně v horizontu několika let mají akciové investice vyšší přidanou hodnotu do portfolia. Velmi dobře to ilustruje statistika investiční banky Credit Suisse, která dlouhodobě sleduje výkonnost různých finančních i alternativních aktiv.

Na levém grafu je nominální výnosnost akcií (Equities), dluhopisů (Bonds) a pokladničních poukázek (Bills). Na pravé straně je pak reálná výkonnost očištěna o inflaci.

Pokud by člověk investoval v roce 1900 do amerických akcií 1 USD, tak ke konci loňského roku by nominální velikost portfolia byla 47 661 dolarů, reálně po očištění o inflaci 1654 dolarů. Průměrná nominální výnosnost akcií byla v tomto období 9,6 %.

Dlouhodobá reálná nadvýnosnost akcií je patrná ve všech zemích, viz. následující obrázek od Credit Suisse.