Katastrofické dluhopisy pro diverzifikaci

Katastrofické dluhopisy jsou mezi běžnými investory celkem neznámým aktivem. Většinou se s nimi setkáváme zejména v období různých přírodních katastrof. Je celkem škoda, že se tomuto aktivu nevěnuje větší pozornost. Jaké jsou jeho charakteristiky? A je možné, aby se k němu dostal i malý retailový investor?

Přihlaste se do newsletteru a získáte tříměsíční seriál s našimi postupy, analýzami a hloubkovými rozbory.

Katastrofické dluhopisy umožňují investorům získat pojišťovací prémii za pojištění neživotních rizik. Naopak v případě, že nastane pojistná událost a je nutné pokrýt škody, tak se cena těchto dluhopisů sníží. Trh s katastrofickými dluhopisy je zaměřen zejména na institucionální investory. Retailoví investoři se k němu mohou dostat jenom prostřednictvím několika fondů.

Hurikán Irma, který v září zasáhl Floridu, způsobil propad cen katastrofických dluhopisů Citrus Re o více než 50 %, přičemž ceny dluhopisů emitenta se i v těchto dnech pohybují na nízkých úrovních kolem 40 až 50 centů na dolar. Takovýto propad by vystrašil nejednoho investora.

Jak ale vypadá vývoj portfolia různých katastrofických dluhopisů? Nejlépe ukáže vývoj případné investice index výkonnosti investičních fondů zaměřených na pojišťovací a zjišťovací instrumenty dle ILS Advisers a Eurekahedge:

Výkonnost fondů je velmi stabilní a nekorelovaná s jinými aktivy finančního trhu. Kupříkladu v roce 2008 a 2009 tyto fondy vydělali 4 % a 9 %. Počasí se vskutku neptá, jak vypadají tradiční akciové a dluhopisové trhy. V uvedené tabulce také můžeme vidět letošní ztráty v srpnu a září, což je důsledek hurikánů Harvey, Irma a Maria.

Katastrofické dluhopisy a jejich modelový index

Swiss Re dlouhodobě sestavuje index katastrofických dluhopisů. Jak je vidět na následujícím grafu, tak jeho vývoj je dlouhodobě velmi stabilní, což bylo patrné i z předchozí tabulky výkonnosti fondů zaměřených na tento sektor.

Určitě vás napadne otázka, proč neinvestuje více institucí do tohoto aktiva, když historické údaje ukazují velmi pěkné charakteristiky. Problémem je nízká likvidita jednotlivých emisí katastrofických dluhopisů. Podívejme se na následující tabulku katastrofických dluhopisů, které byly postiženy letošními hurikány. Bid range, tedy rozpětí cen, za které je možné dluhopisy prodat, je u mnohých emisí až šíleně široké (kupříkladu 34-99 u Galileo Re 2016-1C). Pokud byste tyto dluhopisy vlastnili a chtěli je rychle prodat, tak vůbec nevíte, jestli se vám je vůbec podaří na trhu udat za rozumných podmínek. Instituce takovouto nejistotu nemají rady, takže i když modelové indexy od Swiss Re vypadají pěkně, jenom málo investorů (zejména dlouhodobých) se do tohoto aktiva nakonec pustí. Přičemž většinou si zvolí investiční fondy, které spravují velké portfolia katastrofických dluhopisů.

Katastrofické dluhopisy se dají z části alternovat akciemi pojišťovacích a pak zejména zajišťovacích společností. Zajišťovny mají poměrně jednoduchý podnikatelský model. Od pojišťoven odkupují rizika, získávají prémii a naopak při katastrofě vyplácí odškodné. Ve své podstatě to jsou takové fondy katastrofických dluhopisů. Nicméně u zajišťoven je nutné zohledňovat i kvalitu provozu, nejenom rizika spojené s pojištěnou událostí.

Na následujícím grafu je pro srovnání vývoj cen akcií RenaissanceRe Holding (ticker: RNR) a ETF na S&P 500 (ticker: SPY). RNR měla od roku 2004 trochu vyšší nárůst ceny akcií, ale na druhé straně společnost vyplácí nižší dividendu než je dividenda celého akciového indexu. Po zohlednění dividend by celkový výnos byl přibližně stejný. V září je u RNR opět vidět propad způsobený hurikány.