Jan Hájek: aktivní fondy nikdy nevymřou

Co považuje Jan Hájek z fondu Top Stocks za podvod na klientech?  Jak vybírá jednotlivé akciové tituly a jak řídí alokaci ve fondu? 

Kolega z oboru Honza Hájek, který působí jako manažer fondu Top Stocks, s námi diskutoval v exkluzivním rozhovoru pro Finlord.cz. Povídali jsme si o zásadních otázkách kolem správy investičního portfolia. Věnovali jsme se i tématům, o kterých se moc nemluví. S Honzou Hájkem a dalšími manažery z branže si můžete popovídat na České investiční konferenci. My na konferenci rozhodně chybět nebudeme.

V čem spatřujete výhodu Top Stocks fondu oproti konkurenci?

Nedokážu říct, jestli je to výhoda, ale fond Top Stocks se od většiny nabízených akciových fondů v ČR odlišuje koncentrovanosti svého portfolia. I když je s tím spojeno vyšší riziko nesprávného výběru, mým cílem je mít v portfoliu pouze výjimečné společnosti a investice. Věřím, že tímto způsobem bych mohl dosáhnout dlouhodobě vyššího výnosu, než přinese pasivní investice do indexového fondu.

Jak typický český retailový investor podle Vás pozná dobrý/kvalitní fond? Jaké parametry by měl sledovat u fondů?

Je to podle mně stejné jako identifikace kvalitní společnosti a investice. Jednak bych se zaměřil na to, jestli strategie fondu dává smysl, jestli vývoj hodnoty fondu v čase odpovídá této strategii a jestli tento fond v delším období (optimálně alespoň po dobu jednoho cyklu) patří mezi ty lepší ve srovnání fondů s podobnou investiční strategii. Samozřejmě to není lehké identifikovat takový fond, ale retailový investor se vždy může poradit s odborníky. Ostatně podobným způsobem často postupuju i já při výběru investic do fondu. Snažím se nalézt lidi, kteří podnikání, analyzované společnosti rozumí lépe než já a pomohou mi pochopit, v čem je daná společnost tak výjimečná, že se dokáže dlouhodobě odlišit od svojí konkurence.

Jak nahlížíte na politiku relativně vysokých poplatků podílových fondů v ČR ve srovnání s nízkonákladovými zahraničními fondy?

Domnívám se, že nižší poplatky v zahraničí jsou důsledkem většího objemu peněz pod správou a také větší konkurence správců. Výše správcovských polatků je investiční riziko každé investiční společnosti, pokud fond nebude dlouhodobě překonávat benchmark, velmi rychle o své klienty přijde.

Co si myslíte o předplacených poplatcích, které v ČR nabízí některé fondy a investiční programy?

Předplacené poplatky jsou pro klienty velmi nevýhodné. Pokud se v jejich životě něco změní, co jim neumožní dále pravidelně investovat a dodržet původní investiční strategii, tak je tato jejich investice zatížená extrémně vysokým poplatkem. Za ztrátu vlastní flexibility v investování klienti nejsou nijak kompenzováni. Osobně to považuji za podvod na klientech.

Co si myslíte o robo-advisorech, které začínají být populární v Británii a USA? Jakou mají přidanou hodnotu a naopak jaké mají slabiny?

Robo-advisory je zautomatizované klientské poradenství, jeho největší přidaná hodnota je nízká cena takovéhoto základního poradenství, ale stále se jedná o omezené poradenství. Spíše pomůže s eliminací chyb v konstrukci klientského portfolia a zamezení podprůměrných výnosů, ale nelze od něj čekat zázraky v podobě vysoce nadprůměrných výnosů.

Myslíte si, že aktivně řízený fond má šanci konkurovat robo-advisorům? Proč?

Nevím, jestli může každý aktivní asset-alokační fond konkurovat robo-advisorům, ale pokud chce někdo dosáhnout na nadprůměrné výnosy, tak si podle mého názoru nevystačí pouze s jednoduchými kvantitativními strategiemi.

Myslíte si, že emoce do investování nepatří? Proč?

Emoce jsou součástí investování. Spíše je důležité jim porozumět, např. co nám emoce říkají o situaci, ve které se nacházíme. Pokud panikaříme, tak je zřejmé, že se nacházíme v pro nás nekonformní situaci, se kterou si nevíme rady. Investor by měl rozumět svým emocím a i podle toho investovat.

Jaké systémy (Bloomberg, Reuters atd) k analyzování akcií jsou pro Vás nejužitečnější? Vystačil byste si při výběru akcií jenom s výročními zprávami firem?

Systémy jako Bloomberg a Reuters mi pomáhají se základní analytickou prací. Data, které díky těmto systémům mám k dispozici, mi umožní velmi rychle si doplnit příběh, který si vytvořím vlastním čtením analýz a jiných informací. Při hledání nového investičního příběhu bych si ale pouze s výročními zprávami nevystačil, podle mého názoru je důležité číst i jiné zdroje informací, které pomohou pochopit důležité vlastnosti analyzované společnosti.

Jakým způsobem hledáte jednotlivé akciové tituly? Jaké fundamenty a poměrové ukazatele v rámci analýzy akcií sledujete a proč?

Zajímají mně dlouhodobé růstové příběhy, které jsou velmi specifické, tj. spíše spojené s produkty nebo službami dané společnosti, než s ekonomickým vývojem. Při své analýze se zaměřuji na odhad růstu základních veličin, jako jsou tržby, zisk a volné cash-flow. Zajímají mě především situace, kde se domnívám, že mnou odhadovaný dlouhodobý růst těchto veličin je mnohem vyšší než aktuální tržní očekávání a kde výše růstu těchto veličin je dostatečná pro dosažení mnou požadovaného zhodnocení bez nutnosti růstu relativního ocenění (např. ukazatele P/E nebo P/Sales). Nižší úroveň relativního ocenění, než jaká by odpovídala mým představám, bývá pouze dodatečným růstovým potenciálem, při svém rozhodování o zařazení do portfolia fondu variantě růstu relativního ocenění přikládám velmi nízkou váhu.

Biotechnologie mají ve vašem portfoliu značný podíl. Co sledujete u biotechnologií? V jaké fázi vyhledáváte investiční příležitosti v rámci biotechnologií? Před vývojem léků anebo až po jejich schválení?

Většina mých biotechnologických investic jsou investice do dlouhodobého růstového potenciálu již schváleného léku, kdy častokrát po schválení takovéhoto léku dochází k vybírání předchozích zisků investorů spekulujících na pozitivní výsledek klinických testů a pak také investice do technologických platforem některých společností, kde věřím v úspěšné zopakování předchozích výsledků ve vývoji léků. V portfoliu mám i jeden specifický investiční nápad (tzv. Portfolio Poručíka Dana), který je tvořen 12 biotechnologickými společnostmi, které jsou v ranní fázi klinického výzkumu. Tyto společnosti patří mezi rizikovější investice, proto je z nich vytvořené samostatné portfolio, které má 4% podíl na fondu.

Jak řídíte alokaci ve fondu? Jak alokujete do akcií menších firem? Např. LKQ má průměrný denní objem přibližně 1,2 miliardy Kč a pozice ve vašem fondu je 500 milionů Kč anebo Silicon Motion, který má průměrný denní objem obchodování 600 milionů Kč a vaše pozice je 500 milionů Kč. Jak dlouho trvá umístění takového objemu do akcií společností s menší likviditou? Používáte nějaké sofistikovanější algoritmy na rozsekávání objednávek na menší? Nebojíte se ovlivňování trhu pomocí svých obchodních příkazů?

Všech 25 investičních nápadů má stejný podíl na portfoliu, tj. přibližně 4%. V portfoliu mám jak velké, tak i několik malých společností. V případě každé investice se také dívám i na denní likviditu a možnost do/z pozice na-/vystoupit v průběhu několika obchodních dnů. Své obchody na burzách se snažím dělat tak, abych svou velikostí nebyl snadným terčem vysokofrekvenčního obchodování. Zpravidla moje obchody netvoří více než 5% denního průměrného objemu obchodování, ale někdy mohou tvořit i více. Nižší likvidita nějaké společnosti musí být kompenzována vyšším potenciálním výnosem těchto akcií.

Je podle Vás nutné vždy využívat měnové zajištění anebo jsou náklady na zajištění někdy zbytečně vysoké?

Měnové zajištění nemusí být drahé, pokud se jedná o klasické měnové zajištění prostřednictvím měnových swapů a ne o spekulaci prostřednictvím opcí. Cílem našeho měnového zajištění je vyhladit dodatečnou volatilitu, kterou měnové pohyby přinášejí a přenést výnos, který generují akcie z portfolia do výnosu fondu. Samozřejmě, pokud by náklady na měnové zajištění vzrostly na takovou úroveň, že by to již nedávalo smysl, tak bychom tuto strategii také mohli opustit. Za celou historii fondu byly kumulativní náklady na měnové zajištění ve výši 5%, což považuji za relativně nízký náklad spojený se strategií měnového zajištění.

Ve vašem fondu je 25 investičních nápadů. Mohou investoři s takovýmto počtem akcií považovat své portfolio za diverzifikované?

Již v roce 1977 pánové Elton a Gruber prokázali, že dostatečný přínos z diverzifikace mají portfolia do 20 společností, s každou další přidanou společností do portfolia je dodatečný pozitivní efekt z diverzifikace stále menší a dochází spíše k zprůměrování výnosu. Pokud se mi povede do portfolia vybírat společnosti, jejichž příběhy nejsou vzájemně moc korelované, tak si myslím, že 25 investičních nápadů by mělo pro rozumnou diverzifikaci portfolia stačit.

Kolik analytiků a případně portfolio manažerů využíváte v rámci Top Stocks fondu?

Ve společnosti Erste Asset Management pracuje 11 akciových portfolio manažerů, kteří se také podílejí na analýze jednotlivých společností v rámci jim svěřených sektorů. Investiční nápady, které každý z nás máme, vzájemně sdílíme, ale konečné rozhodnutí ohledně jednotlivých investic do fondu je vždy v pravomoci každého manažera podílového fondu.

Co považujete za svůj největší profesní úspěch?

To, že už více než 11 let řídím fond Top Stocks.

Čeho byste chtěl ještě profesně dosáhnout?

Chtěl bych ještě dalších 10 let řídit fond Top Stocks a pomoct vychovat další generaci akciových portfolio manažerů.

Medailonek:

Obor: Fund Management

Firma: Erste Asset Management ČR

Znamení: Váhy

Vzdělání: VŠE, fakulta financí

Koníčky: Hory (turistika, lyžování, skialpy), golf, šachy a historie

Oblíbená kniha: 451 stupňů Fahrenheita

Oblíbená země: Každá

Temperament (cholerik, sangvinik, flegmatik, melancholik): Flegmatik

Motto: “Hlavní důvod, proč lidi ztrácejí peníze při investování do akcií není v tom, že by Wall Street byl nečestný, ale proto, že se mnoho lidí stále domnívá, že dokáže bezpracně vydělat peníze a že akciová burza je přesně to místo, kde se tyto zázraky bezpracného vydělávání dějí” (Bernard Baruch)