Finlord Sněmovna financí

Měříme správně investiční riziko?

11.9.2017

6 min.

2
Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
otázky

O trojúhelníku výnos, riziko, likvidita slyší investoři takřka pořád. Otázkou ale je, jestli investoři tyto tři proměnné měří a dávají do kontextu svého portfolia správně. Největší problém, který vytváří řadu nedorozumění, vzniká v důsledku plynutí času. Se změnou časového horizontu se totiž mohou značně změnit charakteristiky investice.

 

Přihlaste se do našeho newsletteru. Odběratelé získali rozsáhlejší analýzu rizik a výnosů. Noví odběratelé také získají tříměsíční seriál s prověřenými investičními postupy, návody a dalšími stěžejními informacemi.

 

Na jak dlouhém období měřit investiční riziko?

 

Pro investory je největším strašákem možný propad hodnoty portfolia. Jenomže na jakém časovém úseku máme propad hodnoty portfolia měřit? Na dnech, letech, desetiletkách nebo padesátiletkách?

 

Skvělým příkladem je období Velké deprese, kdy se americké akcie zhroutily od roku 1928 do konce roku 1932 o přibližně 65 %. Pokud by investor sledoval toto čtyřleté období, tak by dospěl k názoru, že akciové indexy mohou ztratit až dvě třetiny hodnoty. Jenomže kdyby sledoval jenom desetiletá období a pohyby uvnitř tohoto časového okna by ho nezajímaly, tak by zjistil, že v období 1928 až 1938 byl maximální pokles jenom 15 %. A kdyby sledoval dvacetileté období, tak by zjistil, že i v období Velké deprese šly akcie nahoru.

 

Na tomto místě opět uvedeme tabulku investičních charakteristik amerických akcií v závislosti na investičním horizontu. Podrobněji jsme se ji věnovali ZDE.

 

investiční horizont historické výnosy

 

Riziko nedosažení požadované hodnoty portfolia

 

Za riziko investoři obecně považují zejména možnost propadu hodnoty portfolia pod výchozí úroveň. Proto se nemůžeme divit, že většinu investičního portfolia mají Češi na vkladových účtech v bankách, na stavebním spoření či v transformovaných penzijních fondech, které mají garanci nezáporného nominálního výnosu.

 

Jenomže za riziko by se správně měla považovat možnost odchylky od cílené hodnoty portfolia. Udělejme jednoduchý příklad: chceme mít v důchodu portfolio o velikosti 4 mil. Kč, máme 30 let do důchodu a momentálně máme našetřených 1 mil. Kč.

 

Pokud bude v následujících 30 letech naše průměrná roční výnosnost 10 %, tak v důchodu se na tuto cílovou částku bez problému dostaneme. Ve skutečnosti bychom při takovýchto parametrech zhodnotily výchozí portfolio na téměř 17,5 mil. Kč. Pokud budeme uvažovat nejhorší třicetiletou výnosnost amerických akcií na úrovni 4,5 %, kterou jsme si ukázaly v předchozí tabulce, tak se dostaneme na přibližně 3,7 mil. Kč a mírně zaostaneme za našim cílem. Pravděpodobnost takového scénáře je ale méně než 5 %.

 

Co se stane, když budeme spořit peníze jenom na nízkorizikových bankovních vkladech? Můžeme říct, že dosažení průměrných ročních výnosů více než 2,5 % je u nich s vysokou pravděpodobnosti nemožné. Nicméně i kdyby tato vysoce nepravděpodobná událost nastala, tak se náš počáteční 1 mil. zhodnotí na 2,1 mil. Kč. S pravděpodobnosti 100 % můžeme říct, že nám za 30 let budou chybět téměř 2 mil. Kč.

 

Co je tedy lepší? Mít dle historických statistik téměř 100 % jistotu, že v dlouhém třicetiletém období se dostaneme na náš cíl 4 mil. Kč i za cenu možného krátkodobého několikaletého propadu hodnoty portfolia o více než 50 %? Anebo je lepší mít 100 % jistotou, že v dlouhém období se na náš cíl 4 mil. Kč nedostaneme, ale na druhé straně hodnota našeho portfolia bude konstantně a pomalu stoupat každý týden, měsíc, rok?

 

Je rizikovější investování nebo jízda autem?

 

Na českých silnicích zemřelo loni 583 lidí. Pokud bychom toto číslo extrapolovali na 20 let dopředu, tak lze v ČR očekávat téměř 12 000 úmrtí jenom v důsledku automobilových nehod. Jak jsme ukázali dříve, tak ani ten nejhorší vývoj akciových trhů nepřinesl investorům v takto dlouhém horizontu záporný výnos. Navzdory uvedené statistice je provoz dopravního prostředku považován za méně rizikovou činnost, než je dlouhodobé investování na finančních trzích, i když logicky by to mělo být naopak. Tento paradox je do značné míry způsoben nejenom vysokým počtem finančních podvodů a pyramidových her v posledních dvaceti letech, ale i přísnou regulací finančního sektoru. Regulace vytváří bariéry vstupu do odvětví a také značně nahrává bankám. Pro ty je životně důležité, aby měly přístup k levnému financování v podobě vkladů na spořících a termínovaných účtech.

 

Pokračování textu spolu s názornými grafy mají k dispozici odběratelé našeho newsletteru.

11.9.2017

6 min.

2
Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.