Zelená energie ovládne svět: podívejte se proč

Jak to tak vypadá, tak zelená energie zapouští kořeny rychleji, než se původně očekávalo. Podívejte se na stěžejní důvody.

Podle výzkumu Bloomberg New Energy Finance obnovitelné zdroje energií budou levnější všude na světě už za pár let.

Solární energie, která bývala kdysi tak drahá, že jí bylo možné používat jenom ve vesmírných zařízeních, se stává tak levnou, že vytlačuje elektrárny na uhlí a zemní plyn z trhu rychleji než se původně očekávalo.

Graf níže ukazuje, jak se bude vyvíjet trh s palivem na výrobu elektřiny do roku 2040. V současnosti jsou náklady na nové solární elektrárny srovnatelné s náklady na nové uhelné elektrárny v Německu a USA. V rozvíjejících se zemích, jako jsou Čína a Indie, by tento stav měl nastat kolem roku 2021.

Zelená energie zapouští kořeny rychleji, než se původně očekávalo. BNEF očekává, že globální znečištění oxidem uhličitým z fosilních paliv bude po roce 2026 klesat. To je ovšem v kontrastu s údaji Mezinárodní energetické agentury, která předpokládá, že emise v příštím desetiletí porostou stabilně.

Výzkum BNEF také ukazuje, že do roku 2040 by Čína a Indie měly být největším trhem pro nové elektrárny, jelikož by měly přilákat 4 biliony USD nebo 39 % všech investic do tohoto odvětví.

Větrné elektrárny mimo pobřeží byly donedávna nejdražší z obnovitelných zdrojů. Náklady na tuto technologii by měly poklesnout až o 71 %, díky čemuž budou větrné turbíny konkurenceschopné.

Nejméně 239 miliard USD bude investováno do továren na lithium-iontové baterie, což udělá z baterií efektivní nástroj pro udržení elektrické energie pro domácnosti, pro přenosovou soustavu a pro rozšiřující se používání elektromobilů.

Do výstavby elektráren na zemní plyn by mělo jít 804 miliard USD, což způsobí nárůst instalované kapacity o 16 %, ze zemního plynu se tak stane stěžejní palivo pro vyrovnávání výkyvů nabídky v celé elektrické soustavě.

Obnovitelné zdroje energií mají dramatický dopad na fosilní paliva. Dle údajů BNEF elektřina z fotovoltaických panelů stojí přibližně čtvrtinu oproti roku 2009 a je velmi pravděpodobné, že do roku 2040 zlevní o dalších 66 %. Ceny větrných elektráren postavených na pevnině poklesly o 30 % za posledních osm let a i v tomto případě je pravděpodobné, že ceny poklesnou o dalších 47 %.

To tedy znamená, že dokonce i v zemích jako jsou Čína a Indie, které rychle budují uhelné elektrárny, by elektřina ze solárních elektráren měla být do roku 2020 levnější.

BNEF predikuje, že uhelné elektrárny budou největší obětí, jelikož se zruší projekty v hodnotě 369 GW. Pro představu, to je jako velikost výrobní kapacity Německa a Brazílie dohromady.

Dle BNEF kapacita produkce uhlí poklesne i v USA, kde se Donald Trump snaží stimulovat fosilní paliva. BNEF očekává, že kapacita výroby elektřiny z uhlí poklesne do roku 2040 o polovinu.

V Evropě by se měla kapacita snížit o 87 % díky ekologickým zákonům, které budou apelovat na zvýšení nákladů na spalování fosilních paliv. BNEF očekává, že světový hlad po uhlí se zmírní kolem roku 2026, kdy vlády začnou pracovat na snížení emisí, respektive tak, jak je zavazuje Pařížská dohoda o změně klimatu (jedná se o první všeobecnou a právně závaznou celosvětovou dohodu).

Do roku 2040 bude větrná a solární energie tvořit téměř polovinu instalované výrobní kapacity na světě, přičemž v současnosti to je 12 %. Podíl dodané energie z větrných a solárních elektráren by měl do uvedeného roku stoupnout na 34 % ze současných 5 %.