Češi rychle bohatnou. Co lze očekávat?

Čistý finanční majetek českých domácností v posledních letech výrazně vzrostl na současných 3,5 bilionu korun. Není se čemu divit, ekonomice se daří, nezaměstnanost klesá a reálné příjmy lidí rostou. Jaké je detailnější složení aktiv a co lze v nejbližších letech očekávat?

Čistý finanční majetek rychle roste

V krizových letech 2008 a 2009 byl růst čistého finančního majetku (aktiva-pasiva) českých domácností dle údajů ČNB na úrovni 2 až 3 % ročně. Od konce roku 2012 ale nastal prudký růst o 7 až 8 % ročně.

Finanční majetek tvoří dle údajů investiční banky Credit Suisse přibližně 42 % majetku Čechů. Zbytek tvoří nefinanční majetek a to zejména nemovitosti. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi se jedná o průměrnou hodnotu. V Dánsku nebo Švýcarsku tvoří finanční majetek až polovinu majetku, ale na druhé straně ve Francii je finanční majetek jenom 35 % majetku domácností.

Pro české domácnosti je typické, že finanční aktiva tvoří zejména pomocí nových vkladů, ne pomocí výnosů. Údaje Statistického úřadu ukazují, že hrubá míra úspor v ČR se dlouhodobě pohybuje nad 11 %. Průměrné reálné mzdy jsou momentálně rekordně vysoké a v nejbližších dvou letech by se měly nadále zvyšovat. Míra nezaměstnanosti je extrémně nízká a firmy musí při hledání zaměstnanců zvedat odměny.

Zastoupení jednotlivých aktiv se v čase výrazněji nemění

České domácnosti jsou konzervativní. Více než polovinu finančních aktiv drží ve formě oběživa a vkladů v bankách, přičemž od roku 2008 se zvedl zejména podíl peněz uložených na běžných účtech. Úrokové sazby jsou nízké, takže se po započtení transakčních a časových nákladů prakticky ani neoplatí zakládat termínované a spořící účty. Hodnota likvidity peněz je pro spotřebitele vyšší než hodnota úrokových výnosů. Průměrné úrokové sazby na termínovaných vkladech jsou teď kolem jednoho procenta. V roce 2008 bylo možné najít i úročení ve výši 3 %. Na bankovních vkladech a v hotovosti mají tedy domácnosti přibližně 2,8 bilionu korun a už koncem letošního roku by měla být překonána hranice 3 bilionů.

Největší propad podílu na aktivech domácností byl zaznamenán u finančních instrumentů s akciovou charakteristikou, a to z 31 % na současných 26 %. České domácností jsou jednoznačně rizikově averzní a investice do akcií se jim nelíbí, i když z dlouhodobého hlediska nabízí akcie nejvyšší výnosy. Mentální bolest a strach z krátkodobých propadů hodnoty je velmi vysoká.

90té roky se už opakovat nebudou

Mnoho investorů naříká, že před dvaceti lety byly úrokové sazby na termínovaných vkladech v bankách mnohem vyšší, než jsou teď a že je dobré si na podobné sazby počkat. Údaje ČNB ukazují, že ještě v roce 1998 bylo možné sjednat termínované vklady s úrokovou sazbou převyšující 10 %. O takovýchto úrokových sazbách si už můžeme nechat jenom zdát. Prakticky už od roku 2004 se sazby nacházejí s výjimkou finanční krize v letech 2007 až 2009 pod hranicí dvou procent a neexistuje důvod, proč by úrokové míry měly jít v nejbližších 20 letech zpátky na vysoké úrovně.

Pokud domácnosti nechtějí být v budoucnosti závislé při tvorbě finančního majetku zejména na příjmech ze zaměstnání nebo sebezaměstnání, tak je nutné, aby upravily alokaci svých dlouhodobých aktiv více ve prospěch dynamických aktiv. To jsou nejenom akcie a akciové podílové fondy, ale kupříkladu i nemovitosti, firemní dluhopisy nebo P2P investice.

Chcete další informace, jak dlouhodobě úspěšně investovat? Přihlaste se do našeho newsletteru a zdarma získáte tříměsíční seriál s našimi poznatky, návody a analýzami.