NEPODCEŇUJME INVESTIČNÍ HORIZONT
29.3.2017
5 min.
Jaký je náš investiční horizont, na jak dlouho chceme kupovat aktiva, kdy budeme požadovat zlikvidnění do hotovosti? To jsou celkem jednoduché otázky a i odpovědi na ně se dají celkem snadno zformulovat. Dokážou ale investoři nastavit své investiční alokace na základě získaných odpovědí?
Přihlaste se do našeho newsletteru, kde na vás čeká několik stěžejních investičních myšlenek, rozbor různých aktiv i zdarma strategie s výkonnosti 15 % ročně.
Nedávno jsme mluvili s nemovitostní investorkou, která už teď pro své děti pořídila byt a pronajímá jej. Obecně se má za to, že nemovitosti jsou v dlouhém období dobrá investice, která v dlouhém období generuje slušný zisk. A ano, s tím lze souhlasit. Když jsme ale začali mluvit o investicích do akcií, tak se paní zhrozila se slovy, že akciové investice jsou jenom pro spekulanty. U této konverzace jsme si uvědomili, jak investoři rozdílně posuzují investiční horizont u různých aktiv.
U nemovitostí se počítá minimálně s držbou na 10 a více let. Když ale přijde na akciové investice (což jsou prakticky jenom investice do nemovitého a movitého majetku firem), tak se uvažovaný investiční horizont ihned sníží na pár let.
Udělali jsme analýzu klouzavé výkonnosti amerického akciového indexu Dow Jones Industrials Average od roku 1896, kdy se index začal počítat. Zvolili jsme hned 6 horizontů: 5 let, 10 let, 20 let, 30 let, 40 let, 50 let. Pokud bychom vzali jenom pětiletky, tak v průměru lze očekávat roční zisk 10,1 %, nicméně nejhorší pětiletka zaznamenala propad cen akcií o 20 % p.a.. Tato pětiletka nastala v období Velké deprese. Pokud tedy budeme uvažovat jenom v investičním horizontu pěti let, tak nám historická statistika ukazuje, že výnosy akcií jsou hodně volatilní.
Tabulka: výkonnostní charakteristiky klouzavých investičních horizontů indexu DJIA, zdroj: Finlord
Posuňme ale náš investiční horizont třeba na 30 let. Minimální zisk i v tom nejhorším třicetiletém období byl 4,5 %. Jinak řečeno, i kdybychom nakoupili akcie přesně v den pádu akcií v roce 1929 a drželi je pak 30 let do roku 1959, tak bychom vygenerovali průměrné roční zhodnocení na úrovni 4,5 % p.a..
Posuňme investiční horizont ještě o trochu dál na 40 let, což vůbec není nereálné. Každý dvacetiletý investor má při spoření peněz na důchod minimálně 40letý investiční horizont (do důchodu půjde pravděpodobně po dosažení věku 60 let). V takto dlouhém horizontu byl i ten nejhorší výnos akcií nad 6 % p.a..
Investiční horizont je jenom stav mysli
Svět financí je plný zjednodušení, které vznikají spíše z prodejních a politických tlaků než z ekonomické logiky. Výnosy jednotlivých aktiv jsou pak zaškatulkované do „chlívečků“ bez ohledu na investiční horizont. Čas je jenom diskreční veličina, kterou si lidstvo samo stanovilo. Nikde není napsáno, že investice musíme vždy počítat ve dnech nebo letech. Klidně můžeme počítat v pětiletkách, dvacetiletkách, v obězích Saturnu kolem slunce, v průměrné délce života slonů.
Ze schopnosti stanovit si časové úseky plyne i schopnost přesně stanovit očekávaný zisk. Čím delší bude náš investiční horizont, tím se bude naše předpověď výnosů více blížit skutečně dosaženým výnosů. Když tedy napíšeme, že průměrný roční výnos akcií se bude v nejbližších 50 letech pohybovat v rozmezí 7,8 % až 12,2 %, tak se dle historické statistiky trefíme do tohoto rozmezí s přibližně 95 % mírou pravděpodobnosti. Při předpovědi na 5 let dopředu můžeme s 95 % mírou pravděpodobnosti odhadnout, že výnosy budou v rozmezí -4 % až 24 %. Ve fondu Slavic Capital cílíme na dlouhodobě vyrovnaný růst hodnoty portfolia.
29.3.2017
5 min.
Mohlo by Vás zajímat:
Výsledková sezóna: Obhájila Nvidia svou pozici technologického lídra?
Nvidia zveřejnila své finanční výsledky, které znovu potvrdily její klíčovou roli na trhu a ...
Více informací22.11.2024
3 min.
Rozbor BTC strategie Microstrategy: co vygenerovalo výnos 930 % za 1 rok
Akcie Microstrategy posílily za rok o 930 %. Jakou strategii má společnost? Co to jsou konvertibilní ...
Více informací21.11.2024
7 min.
Akciový index S&P 500: 10 z 11 sektorů je výrazně nadhodnocených
Ohodnocení US akcií podle poměru ceny a očekávaných zisků ukazuje, že při dalším nárůstu cen o cca ...
Více informací20.11.2024
4 min.
Skvělá tabulka. Řekne víc, než 10 strránek vysvětlování proč investovat do akcií.
Děkujeme za pochvalu.
Díky za článek a analýzu. Nevyřčený předpoklad zřejmě počítá s tím, že v roce 1896 investor vloží do DJIA indexu balík peněz, zapomene na ně a až zpětně pak analyzuje výsledky, je to tak?
Zajímalo by mě, jestli a jak by se změnily výsledky, pokud by investor investoval průběžně – dejme tomu každý měsíc stejnou částku očištěnou o inflaci, nebo třeba 10% průměrné mzdy v dané době. To je podle mě reálnější scénář a navíc tuším, že by to mohlo dopadnout ještě zajímavěji. Díky.
Dobrý den, velikost investice nehraje roli. Procenta budou vždy stejná.
Co se týče výhody pravidelného investování oproti zainvestování najednou, tak to je mýtus. V rostoucím trhu (což akcie dlouhodobé rostou) bude investice najednou na počátku vždy ziskovější než pravidelná invetice. Jelikož u rostoucího trhu nakoupíte nejlevnějí na počátku. Nicméně pravidelné odkládání peněz má význam v tom, že příjmy lidí se generují postupně. Na začátku asi nikdo nemá tolik peněz než je třeba schopen odložit v nejbližších 20 letech.
Ne vždy se vyplatí investovat vše najednou. Hlavně při maximech může být lepší dollar cost averaging. Ve třetině případů DCA vychází lépe než jednorázová investice. Aspoň dle výsledků z US trhu. Dávejte si pozor na zavádějící informace, lidé to mohou brát vážně.
Hezký den, tak jistě můžeme napsat, že ne vždy se vůbec oplatí nakupovat akcie, ne vždy se oplatí držet hotovost, ne vždy se v ČR oplatí chodit ven bez deštníku, atd.. Základní analýzu, což je i tato analýza, je nejlepší dělat na průměrech či mediánech hodnot, protože v jejich okolí se budou finanční trhy z čistě statistického hlediska vyskytovat nejčastěji. A dle historického průměru je vždy lepší investovat hned, ne pomocí DCA. Jenom jednoduchá matematika nám říká, že pokud něco v průměru roste, tak je vždy lepší ihned investovat než investovat postupně. Samozřejmě, pokud bychom měli schopnost odhadnout vrchol (třeba 2007 či 2000), tak bude DCA vždy lepší než investice najednou. Protože při klesajícím trhu je logicky lepší investovat postupně nebo neinvestovat vůbec. Průměrný investor ale schopnost odhadnout vrchol nemá. Naše analýza tedy rozhodně není zavádějící. Tady v této analýze najdete další informace – dlouhodobý graf, o kterém mluvíme my a krátkodobý vývoj v období krize, který je pochopitelně příznivější pro DCA: https://www.millennial-revolution.com/invest/dolla-dolla-dolla-cost-averaging/
Jinak diskuze o investování najednou a pomocí DCA je trochu bezpředmětná. Většina průměrných investorů i tak investuje postupně s tím, jak jim přichází příjem ze zaměstnání a podnikání. Otázkou je, co s balíkem peněz, který investorům přijde najednou (třeba dědictví). Dle našeho názoru je pro průměrného investora bez schopnosti odhadovat krátkodbý vývoj cen aktiv nejlepší zvolit si dle investičního horizontu portfolio a celý tento balík investovat najednou. Ne zainvestovávat tento balík postupně třeba 24 měsíců.
Zbytečně mou odpověď relativizujete. Napsal jsem, že v 1/3 případů vychází lépe DCA. Tím pádem je ve 2/3 lepší investovat vše najednou. Já osobně bych pravděpodobnost 66 % neoznačoval slovem „vždy“. Zkoušel jste si na americkém indexu nasimulovat jednorázovou investici a DCA na 24 měsíců?
Pro inspiraci přidávám video – https://www.youtube.com/watch?v=X1qzuPRvsM0
Výsledky si jistě snadno ověříte vlastní simulací.
Hezký den, ještě jednou polopaticky. Historická simulace skutečně ukazuje, že ve 2/3 času má investování najednou lepší výkonnost než DCA a v 1/3 času je naopak DCA lepší než investování najednou. Na tom se shodneme. My se pak dále držíme této třetinkové statistiky, protože 2/3 jsou v prosté matematice vždy více než 1/3 (odtud pochází to naše užívání slova vždy). Průměrný investor, který nijak nedokáže předpovídat vývoj trhu a jenom se při svém rozhodování o umístění peněz do různých aktiv drží historického průměru, by si logicky měl zvolit úkaz, který v historii vznikl ve 2/3 času. A ano 1/3 rozhodnutí takovéhoto investora bude nesprávná. Na druhé straně stojí investor, který bude využívat jenom DCA. V 1/3 času bude mít takovýto investor pravdu, ve 2/3 nikoliv. Aby nevniklo nedorozumění, tak se tady bavíme jenom o historické statistice. Vůbec neuvažujeme ohodnocení trhů, stav rodinného rozpočtu, vztah s makroekonomickým vývojem, a podobné záležitosti, které sledují investoři ve snaze správně načasovat vstup do trhu. Pak se ale DCA mění na časování vstupu do trhu, což je úplně jiný investiční přístup.
Jsem rád, že si rozumíme. Chtěl jsem pouze upozornit na nepřesnost. Nerad bych otevíral jazykové okénko, ale jistě stálo za zmínku, že jednorázová investice se „zpravidla“ či „většinou“ vyplatí. Pokud by byl poměr 55:45, taky by to spadlo do kategorie „vždy“? A co 51:49? Stále je to pravděpodobnější, ne? (no offence)
Mimochodem, docela by mě zajímalo jak se tato pravděpodobnost mění s valuací trhu. Asi lze předpokládat, že čím je valuace vyšší, klesá pravděpodobnost, že jednorázová investice převáží DCA.
Pokud vezmu v úvahu například 10 % všech období s nejvyšší valuací, zcela jistě nebude platit poměr 2:1. Ten bude platný při „průměrné“ valuaci. Spíše bych to odhadl na 1:1 či 1:2 (pokud si najdu čas, zkusím to otestovat).