Naše investice v srpnu 2018: +1,5 %

Naše soukromé investiční portfolio zaznamenalo v srpnu nárůst hodnoty o 1,5 %. Stále platí, že globální ekonomice se daří. Tržby a zisky firem rostou. Nemůžeme se proto divit, že taktéž výnosy dynamických aktiv jsou vysoké. Hospodářský boom už trvá téměř 10 let, což je relativně dlouhá doba. Proto se zejména pamětníci ptají „Kdy už ta krize přijde? Vždyť nic neroste až do nebe!“

V srpnu jsme naši investiční strategii nijak neměnili. Pořád držíme mix akciových instrumentů a aktiv z kreditních trhů (včetně P2P). Celé naše portfolio můžete sledovat pomocí služby Portfolio Manažer, případně se námi používané investiční postupy můžete naučit v rámci podrobně připravených Výukových balíčků.

Nový fond Slavic Capital, který je určen pro kvalifikované investory, se postupně zvětšuje a do portfolia přikupuje dynamická aktiva dle investičního plánu.

Jak dopadl srpen?

V tabulce výsledků je uvedena i základní měna, v níž je výnos vyjádřen. Náklady na hedging do CZK se pohybují kolem 1 až 3 % ročně v závislosti na měně. My momentálně plně zajišťujeme EUR/CZK, USD/CZK i GBP/CZK.

Pro srovnání ještě tabulka výnosů v roce 2017:

A tabulka výnosů v roce 2016:

Poznámka k EstateGuru a FundingSecure: úroky jsou většinou připsány až při splatnosti úvěru.

Naše portfolio je široce diverzifikované, proto je vývoj hodnoty velmi plynulý. Z 32 měsíců byly jenom tři mírně ztrátové.

Současný býčí trh není až tak výjimečný

Když srovnáme historické býčí trhy se současným vývojem na akciových trzích, tak zjistíme, že v minulosti bylo zaznamenáno několik období s ještě výraznějším nárůstem cen akcií. Na následujícím grafu je aktuální bull market normalizovaný k předchozím růstovým fázím. Zejména bull market z období 1982 až 2000 byl nejenom výrazně delší, ale také přinesl několikanásobně vyšší zhodnocení. Taktéž býčí trh z období 1950 až 1968 byl velmi dlouhý a silný.

Co způsobilo v minulosti tak dlouhé a rozsáhlé zhodnocování akcií? U býčího trhu z 50. a 60. let je důvod zřejmý. Po 2. světové válce se globální ekonomika dostala do stavu silné politické a společenské euforie. Lidé chtěli inovativní produkty, chtěli pracovat, chtěli žít lépe a zlepšovat budoucnost. Podobně tomu bylo i v 80. a 90. letech. Nové technologie otevřely řadu příležitostí. Některé novinky se pochopitelně neujaly a zkrachovaly, jiné se zase rozjely do gigantických rozměrů, viz. Amazon či Google.

Samozřejmě se v uvedených obdobích vždy objevily lokální problémy. V období 1950 až 1968 to byly třeba Korejská válka, válka o Suezský kanál, vražda Kennedyho, blokáda západního Berlína. V období 1982 až 2000 to pak byly mimo jiné krátkodobý krach na burze v roce 1987, recese ze začátku 90. let, Asijská krize a pád LTCM. Nicméně i když řada problémů vypadala v minulosti jako start konce světa, tak se lidstvu podařilo nakonec najít cestu k lepším zítřkům.

A nemusíme koukat jenom na ceny akcií. Co třeba vývoj ekonomického výstupu? Následující graf ukazuje vývoj HDP na člověka v různých regionech od roku 1870 do roku 2015 (pozor, je požité logaritmické měřítko, které lépe zobrazuje procentuální změny). Západní Evropa a další západní mocnosti (USA, Kanada) mají pochopitelně nejvyšší HDP na hlavu, a to dlouhodobě. Velmi významný je v posledních letech i vzestup východní Asie, která by brzo mohla předběhnout latinskou Ameriku a v horizontu 20 let začne šlapat na paty i východní Evropě a západní Asii. Zdvojnásobení HDP na člověka nastává přibližně každých třicet let. Na uvedeném grafu si také povšimněme období technologické bubliny a finanční krize. V obou případech byl pokles HDP na hlavu v historickém kontextu minimální.

Vyšší HDP na hlavu znamená, že lidé mohou v průměru více spotřebovávat nebo mohou spotřebovávat lepší produkty. Zvyšovat svoji spotřebu chceme asi všichni, jen každý z nás má trochu jiné preference. Nakupujeme kupříkladu jídlo, šaty, služby, nemovitosti pro bydlení, bytové doplňky, dopravní prostředky, jednoduše cokoliv, co nás uspokojí. Tato honba za spotřebou pak v ekonomice vyvolává snahu lidí o další růst příjmů z práce, půdy a kapitálu. Jelikož je lidský chtíč docela nevyčerpatelná komodita, tak se můžeme spolehnout na to, že hodnota uvedených výrobních faktorů bude v dlouhém období stabilně stoupat. Otázkou jenom je, jestli chceme výrobní faktory vlastnit a v jakém rozsahu.