Čína se stahuje z US bondů. Kdo drží americký dluh?

Která země je největším investorem do dluhu USA? A proč je to pro ni výhodné? Proč může být pro dlouhodobé investory nebezpečné investovat do smíšených a dluhopisových podílových fondů?

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Japonsko se stalo největším zahraničním věřitelem Spojených států amerických, když v srpnu nakoupilo nejvíce amerických dluhových cenných papírů od roku 2013.

 
Naopak Čína se amerického dluhu zbavuje. Čína snížila objem amerických dluhových cenných papírů na 1,1 bilionu USD, přičemž ještě na počátku roku 2018, tedy v době před obchodní válkou držela objem téměř 1,20 bilionu USD. Nákupem amerických dluhových cenných papírů Čína oslabovala juan vůči americkému dolaru, čímž byla konkurenceschopnost čínského exportu na globálních trzích vyšší. V souvislosti s obchodní válkou se spekuluje, respektive dochází k fabulacím, že Čína zahájí masivní výprodej amerických dluhových cenných papírů, čímž by se zhoršila schopnost USA obsluhovat svůj státní dluh. Určitý tlak samozřejmě na Spojené státy může Čína tímto krokem vyvíjet, ale musíme si uvědomit, že zase nemůže markantně snížit svoji pozici v amerických dluhových cenných papírech, jelikož musí udržovat devizové rezervy.

Japonská držba amerických dluhopisu a pokladničních poukázek stoupla o 44 miliard USD na 1,17 bilionu USD. Jedná se o největší úroveň od září roku 2015.

Japonští investoři letos zainvestovali do amerického dluhu 135 miliard USD, jelikož globálně roste objem dluhopisů s negativní požadovanou výnosností.
Díky tomu, že americké dluhové cenné papíry nabízí jedny z nejvyšších výnosností ve vyspělých zemí, tak jsou stále ještě atraktivní pro některé zahraniční investory. Konkrétně téměř 40 % dluhopisů ve světě má výnosnost méně než 0 %.

Následující tabulka ukazuje vývoj požadovaných výnosností amerických dluhopisů dle splatnosti od 1 měsíce až po 30 let.

Zatímco v posledních měsících poklesla požadovaná výnosnost 10 letých amerických státních dluhopisů na mnohaletá minima, tak požadovaná výnosnost 10 letých japonských státních dluhopisů se pohybuje okolo – 0,12 %, což jednoduše znamená, že investoři platí japonské vládě za to, že si půjčuje.

Požadovaná výnosnost státních dluhopisů západoevropských zemí je tristní. V České republice má mnoho investorů investujících do podílových fondů umístěné prostředky ve smíšených nebo dluhopisových podílových fondech. Podle údajů AKAT k 30. 6. 2019 činil objem zainvestovaného kapitálu ve smíšených podílových fondech 183 miliard Kč a v dluhopisových podílových fondech činil tento objem 136 miliard Kč, načež v akciových podílových fondech činil objem zainvestovaného kapitálu 113 miliard Kč.

V rámci smíšených a dluhopisových podílových fondů se správcovské poplatky pohybují většinou v rozmezí 0,3 % až 1 %. A k tomu mají vstupní poplatky od 1 % do 5 % z objemu. Pokud nakoupíte nějaký fond, který má v portfoliu západoevropské státní dluhopisy a k tomu si účtuje třeba 0,5 % p.a. a vstupní poplatek je 3 %, tak se můžete na desetiletém horizontu připravit na garantované snížení kupní síly vašich peněz v rozsahu 10 až 15 %. Určitě ochranou před zápornými výnosnostmi je pak investice do dynamických aktiv. Podívejte se na analýzu „Jak se bránit proti garantované ztrátě konzervativních investic“ a „Jak přemýšlíme o investování a nastavení portfolia“.