Finlord Sněmovna financí

Jak ECB přikrmuje evropské ekonomiky

25.6.2018

5 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
ECB Evropská centrální banka

Evropská centrální banka (ECB) plánuje od října tohoto roku snižovat svůj rozsáhlý program nákupu aktiv, přičemž úplně jej chce ukončit do konce letošního roku. Konkrétně ECB plánuje od října omezit nákupy dluhopisů na 15 miliard EUR měsíčně. V současnosti ještě stále Evropská centrální banka nakupuje od vlád, bank a firem dluhopisy v objemu 30 miliard EUR měsíčně. Úrokové sazby by měly zůstat neměnné do poloviny roku 2019.

 

Nezapomeňte se přihlásit do newsletteru pro další analýzy. Řadu grafů, analýz, myšlenek dáváme i na Twitter, případně Facebook.

 

Evropská centrální banka spustila svůj program kvantitativního uvolňování v roce 2015 a od té doby vydala na nákupy dluhopisů zhruba 2,5 bilionu EUR. Hlavním cílem bylo zejména nalít do ekonomik nové peníze, a zvýšit tak inflaci k 2 % cíli ECB. Stimulační program kromě toho pomohl udržet nízko náklady na úvěry pro evropské vlády a také zvýšil ceny aktiv.
V současnosti se rozvaha Evropské centrální banky nafoukla tak, že tvoří přes 40 % HDP eurozóny. ECB v rámci svého stimulačního programu nakoupila od roku 2015 nejvíce státních dluhopisů, dluhopisů krytých aktivy a pak korporátních dluhopisů.

 

ECB kvantitativní uvolňování

 

Na grafech níže je porovnání ECB s Fedem. Pokud porovnáme velikost rozvah centrálních bank k HDP, tak ECB jednoznačně vede. Nejvíce byla rozvaha Fedu nafouklá v roce 2015. V té době byla k HDP 25 %. V současnosti FED svou rozvahu neprodává ani nereinvestuje a tedy nechává program dojíždět. Pokud ekonomika pošlape podle předpokladu Evropské centrální banky a na konci roku by následně pak ukončila svůj stimulační program, tak v příštím roce by už ECB mohla jen reinvestovat své cash-flow z nakoupených aktiv.

 

ECB rozvaha k HDP

 

Masivní program kvantitativního uvolňování způsobil velmi významnou nerovnováhu a tedy přinesl rizika, které převažují nad výhodami. Státy eurozóny často tvrdí, že se jejich deficity snížily, což je do jisté míry pravda, ovšem snížení deficitu většinou pochází z nižších nákladů na dluh. Za 10 let díky snížení úrokových sazeb ECB 9 zemí eurozóny společně ušetřilo 1,15 bilionu EUR. Tato iluze úspor a stability rozpočtu se může rychle vytratit, jelikož ve většině zemí eurozóny nastane v období 2018 -2020 splatnost dluhopisů, což bude zajímavé vzhledem k tomu, že už dříve ve většině zemí měly být provedeny strukturální reformy a namísto toho současné výdaje vlád sotva klesly. V současnosti je průměrný dluh eurozóny k HDP 90 %. Tento průměr táhnou nahoru země jako Řecko, Itálie, Portugalsko, jejichž veřejný dluh k HDP činí více než 100 %. Jen pro připomenutí dle Maastrichtských kritérií podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %. Pokud se vlády zejména ty populistické nezaměří na strukturálních reformy, tak může eurozóně hrozit stagnace a v horším případě dluhová krize.

25.6.2018

5 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

ČETLI JSTE UŽ NEJNOVĚJŠÍ ZPRÁVY Z P2P SVĚTA?