Finlord Sněmovna financí

Fundlift a Malá pokladna: EET levně

16.11.2017

10 min.

4
Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
Malá pokladna zkušenosti

Na platformu Fundlift se dostal projekt Malá pokladna. Společnost chce od investorů získat 2 mil. Kč pomocí dvouletého konvertibilního investičního certifikátu s úrokovou sazbou 10 % p.a.. Malá pokladna plánuje použít získané prostředky na financování marketingové kampaně. Cílová skupina kampaně mají být podnikatelé, jichž se týká 3. a 4. vlna elektronické evidence tržeb.

 

Dnešní svět plný regulací připomíná kapitalismus 19. století, kdy velké korporace ovládají jak ekonomické, tak i samozřejmě politické dění. V rádoby dobrých populistických záměrech se ukrývají zákeřné myšlenky k odstranění a sledování konkurence s cílem ještě více zvýšit moc větších hráčů na trhu. Propast se prohlubuje a ve hře je mnoho…..Tématu nárůstu vlivu korporací jsme se věnovali v tomto článku.

 

Malá pokladna: jednoduše a levně

 

Malá pokladna s.r.o. poskytuje službu pro evidenci tržeb podniků, které nepotřebují klasickou pokladnu ve svém provozu. Jednoduchá mobilní aplikace je cílena zejména na ty, kteří před zavedením elektronické evidence tržeb (EET) pokladnu v provozu nepotřebovali a v současné době řeší otázku povinnosti EET. Jedná se především o malé a střední podniky, živnostníky a řemeslníky, kteří při pořízení pokladny preferují co nejlevnější a nejjednodušší řešení. Malá pokladna funguje jako mobilní aplikace pro Android i iOS, která automaticky zajišťuje výměnu informací s daňovou správou a zákazník i obchodník má prostřednictvím webového portálu ihned po platbě dostupnou plnohodnotnou účtenku.

 

Pokud ještě neodebíráte náš newsletter, tak se do něj určitě přihlaste. Získáte tříměsíční seriál o tom, jak investujeme, co sledujeme, kde vidíme prostor pro generování nadprůměrných výnosů.

 

Ovládání aplikace a evidování tržeb je rychlé a intuitivní, stačí zadat cenu prodávaného zboží a sazbu DPH. Vedle pokladny v telefonu má každý podnik také bloček, který obsahuje 150 unikátních předtištěných “útržků”. Když obchodník tržbu odeviduje v mobilním zařízení, vytrhne z bločku jeden útržek s unikátním kódem párující proběhlou platbu a útržek, který předá zákazníkovi. Tím naplní povinnost stanovenou zákonem o evidenci tržeb. Malá pokladna nevyžaduje nákup žádného zařízení, majitel ji může nainstalovat na vlastní telefon a tablet nebo na zařízení zaměstnanců. Odpadá také potřeba tiskárny, neboť společnost dodává takzvané „kasabločky“, trhací bločky s předtištěnými unikátními kódy, na základě kterých si zákazník v případě zájmu vyzvedne elektronickou účtenku na internetu nebo si ji nechá zaslat jako SMS. Jeden kasabloček postačující na 150 účtenek stojí jenom 25 Kč. Za využívání samotné aplikace zákazníci platí 100 Kč (bez DPH) měsíčně, ale pouze za ty měsíce, ve kterých se uskuteční nějaká tržba. Tím je Malá pokladna na trhu výjimečná a vhodná také pro sezonní prodejce.

 

Z našeho pohledu se jedná o jeden z nejužitečnějších projektů na Fundliftu. Malá pokladna díky svým vlastnostem může mnohým drobným podnikatelům ušetřit nervy, čas a peníze. Ovšem otázkou je, zda je tento projekt výhodný i pro investory?

 

Vlastnická struktura a tým

 

Společnost Malá pokladna s.r.o. vznikla v říjnu 2017 jako dceřiná společnost matky Přímá platba s.r.o. Malá pokladna je tedy ze 100 % vlastněna právnickou osobou Přímá platba s.r.o., jejíž vlastnická struktura se dělí na 4 společníky z řad fyzických osob (ti jsou také konečnými spolumajiteli Malé pokladny) a na 2 majetkové účasti společností September Projects s.r.o. a nightly ventures, s.r.o. Společnost September Projects, s.r.o. je za rok 2016 ve ztrátě a ke společnosti nightly ventures, s.r.o. nejsou k dispozici údaje. Zajímavější je však vlastník společnosti September Projects  a to U N I T  and  S O F A, s.r.o., jejíž čistý zisk je za rok 2016 kolem 28,5 milionu Kč.

 

Malá pokladna obchodní rejstřík

 

Malá pokladna

 

Tým Malé pokladny se skládá především ze tří aktivních členů, Františka Havlína, Jiřího Ibla a Martina Wenische.  Pan Havlín je jednatel a ředitel společnosti a od února 2017 se stará o rozvoj a řízení produktu Malá pokladna a společnosti Přímá platba s.r.o.. Pan Ibl má na starost produktový design. Wenisch je vývojář a spolu s panem Iblem založil v roce 2016 společnost Přímá platba s.r.o., kde vyvinul veškeré technologie pro provoz Malé pokladny a řídil vývoj mobilních aplikací.

 

Malá pokladna vs. konkurence: ČR trh má omezený potenciál

 

Na trhu existuje řada poskytovatelů, kteří nabízí řešení pro elektronickou evidenci tržeb. Kvalita, služby i ceny jsou různé. Banky a mobilní operátoři využívají při poskytování řešení pro EET synergií s dalšími produkty, které standardně nabízí. Z bank na tomto poli působí velká čtverka KB, ČSOB, ČS a UniCredit. Banky například nabízí řadu slev pro své klienty a technologicky pokročilejší terminály, zatímco operátoři (T-Mobile, O2, Vodafone) kombinují řešení pro EET s nabídkou připojení k internetu nebo s nákupem mobilního telefonu či tabletu. Produkty pro EET nabízené bankami a operátory patří většinou mezi ty nejdražší na trhu a jsou zaměřeny především pro střední a velké společnosti, které jsou schopny nabízených synergií ekonomicky využít a vyžadují technologicky pokročilá řešení.

 

Řešení pro EET začala nabízet i řada dalších firem (Storyous, Dotykačka, Markeeta, eet1, Centrum pokladen, Kasa fik), která si po boku výše uvedených velkých korporátních hráčů vybudovala silné postavení na trhu. V případě většiny těchto řešení je však potřeba dokupovat pokladnu, tablet nebo tiskárnu. Cena potřebného hardwaru se pohybuje řádově od několika tisíc korun až po zařízení za 10 tisíc korun a více. S těmito produkty jsou navíc spojeny i měsíční provozní náklady v rozsahu několika stovek korun měsíčně. Některé z těchto řešení nabízí komplexnější práci s daty, například analýzu prodeje, správu produktů nebo informace o stavu skladu.

 

Malá pokladna má dva přímé konkurenty, jež nabízí uživatelům řešení, které je spojeno s minimálními náklady v řádu maximálně několik set Kč měsíčně a nevyžadují nákup dodatečného hardwaru (pokladny, tabletu, tiskárny atd.). Těmito konkurenty jsou Shoptet a Teeta.  Shoptet nabízí oproti Teete a Malé pokladně více sofistikovanější služby, nicméně cena pro základ už není tak výhodná, jako cena Teety nebo Malé pokladny.

 

Cílovým trhem pro Malou pokladnu je Česká republika. Zde si musí investoři uvědomit, že projekt Malá pokladna je pouze lokální projekt, který patrně nemá ani šanci prosadit se v zahraničí. V současnosti je v Evropě 15 zemí, které zavedly EET.

 

Podle Závěrečné zprávy dopadů regulace k zákonu o evidenci tržeb má být celkový počet subjektů, kterých se evidence tržeb týká 537 000.  V roce 2018 by měla proběhnout 3. a 4. etapa zavádění EET do mnoha segmentů podnikání, které by se měly týkat zhruba 299 658 podniků a podnikatelů, a to především drobných živnostníků, prvovýrobců, stánkařů, řemeslníků a dalších profesí. A právě tato skupina podnikatelů je cílovka Malé pokladny. Ve 3. a 4. vlně se odhaduje, že je až 70 % subjektů (210 tisíc podniků a podnikatelů), kteří před zavedením EET vůbec pokladnu v provozu nepotřebovali, a v současné době tedy žádnou nevlastní, její pořízení považují za byrokratický náklad a preferují tak co nejlevnější a nejjednodušší řešení. Malá pokladna v rámci konzervativního plánu očekává, že se jí podaří získat 2 – 3 % cílené skupiny mezi své zákazníky, což by pro společnost znamenalo měsíční tržby ve výši zhruba 450 tis. Kč od 4 500 podniků. No jo, ale co když bude ještě v mezičase 3. a 4. vlna upravena?! To by pak Malá pokladna mohla získat ještě mnohem nižší procento zákazníků. I tak bude hodně záležet na tom, jak dobře Malá pokladna dokáže nastavit marketing. 

 

Dle prospektu chce Malá pokladna ze získaných prostředků na Fundliftu navýšit investici do kanálu on-line reklamy v rámci cílených kampaní na Facebooku, Google Adwords a Sklik. V prvních dvou vlnách bylo dle společnosti do propagace vloženo necelých 90 tis. Kč a společnost tak vydala přibližně 60 Kč na získání registrovaného zákazníka. 60 Kč na získání registrovaného zákazníka je fakt dobrá cena, ovšem otázkou je zda se tento scénář podaří naplnit i v dalších kampaních. Do tohoto kanálu by pak měla směřovat nejméně třetina požadovaných prostředků. Další strategií je oslovení již aktuální sítě registrovaných uživatelů s nabídkou referenčního programu a propagačních materiálů umístěných na pobočkách klientů v ČR. Další třetinu bude Společnost investovat do publicity v podobě několika drobných inovací, které budou Malou pokladnu odlišovat od konkurence. Následně se pak budou experimentálně nasazovat hyperlokální formáty reklamy, jako například inzerce na trzích a plakátovacích plochách nebo reklamy v regionálních médiích.

 

Po „vystřílení“ peněz na marketingové kampaně a získání zákazníků bude dle našeho názoru společnost i tak narážet na limitovaný potenciál klientů. A tedy pokud nerozšíří služby s přidanou hodnotou oproti konkurenci i pro střední a velké podnikatele, tak prakticky nemá kam růst a na trhu by docházelo pouze k přetahování malých klientů od konkurence.

 

Malá pokladna a její finanční stránka

 

Produkt Malá pokladna byl do října 2017 hlavní výdělečnou aktivitou společnosti Přímá platba s.r.o. Vedení Přímé platby s.r.o. se rozhodlo tento produkt vyčlenit do samostatné dceřiné společnosti, která byla založena v říjnu 2017. Za účelem vzniku Malé pokladny byl vypracován znalecký posudek, který stanovil hodnotu části obchodního závodu společnosti Přímá platba s.r.o. týkající se Malé pokladny na 4,5 mil Kč. Tato část obchodního závodu byla vložena do nově vzniklé společnosti Malá pokladna s.r.o. jako nepeněžitý vklad společníka, kterým je právě Přímá platba s.r.o. Tržby z prodeje výrobků a služeb představují téměř výhradně tržby spojené s produktem Malá pokladna. Tržby Malé pokladny tedy od 1. 1. 2017 do 31. 8. 2017 činily 681 tisíc Kč. Za listopad a prosinec 2017 Malá pokladna pak předpokládá tržby ve výši 160 tisíc Kč, tedy 80 tisíc měsíčně a to od 800 platících zákazníků. Výraznější nárůsty tržeb Malá pokladna očekává pouze do roku 2019, pak už by měly tržby stagnovat. Opět zopakujeme, že pokud společnost své služby více nerozšíří a nenabídne další přidanou hodnotu třeba středním a velkým podnikatelům, tak dál patrně nemá kam růst. Malá pokladna by měla pak za roky 2017 a 2018 generovat ztrátu.

 

Malá pokladna zákazníci

 

Malá pokladna tržby

 

Hlavní položkou na straně aktiv je dlouhodobý nehmotný majetek, který představuje aplikaci Malá pokladna. Z daňových a účetních požadavků na počáteční rozvahu společnosti je tato položka rozdělena na dvě složky, a to software a goodwill. Hodnota software ve výši 1 330 tis. Kč představuje historické kapitalizované náklady související s vývojem produktu Malá pokladna. Hodnota goodwillu 3 139 tis. Kč pak vychází z výše zmíněného znaleckého posudku, který stanovil hodnotu části obchodního závodu společnosti Přímá platba s.r.o. týkající se Malé pokladny. Tady vidíme problém, že firma dala do společnosti Malá pokladna pouze dlouhodobý nehmotný majetek. Software se těžko oceňuje a prakticky se nedá dát do zástavy při žádosti o úvěr, anebo pokud se dá dát do zástavy, tak s nízkým LTV. Podle prospektu se zakladatelé společnosti do konce roku 2017 zavázali vložit 200 tisíc Kč jako příplatek mimo základní kapitál do kapitálových fondů k posílení rozvahy společnosti. To je sice pěkné, ale velký kapitál to není.  Malá pokladna má právě za cíl získat hotovost pomocí Fundliftu.

 

Malá pokladna reference

 

Pokud by šlo vše podle plánu, tak by investoři získali roční výnos 10 %, jelikož Malá pokladna by certifikáty v plné výši splatila. Úspěch Malé pokladny bude hodně záviset na tom, zda dokáže pomocí své marketingové strategie přilákat platící zákazníky a také zda nedojde k úpravě 3. a 4. vlny.

 

Pokud by společnost nenaplnila očekávání, tak by došlo ke konverzi certifikátu do podílu na firmě. Investoři by tak dostali cca 20 % podíl na firmě, což je aspoň oproti předchozím projektům na Fundliftu více. Navíc dle prospektu společnost ani nevylučuje spojení či prodej Malé pokladny strategickému investorovi. Opět pokud by společnost naplnila očekávání, tak by prodej mohl být úspěšný, pakliže Malá pokladna nenaplní očekávání, tak se prodá za diskont, což by mohlo vyvolat situaci, že investorům se nevrátí celý kapitál.

 

Malá pokladna a její závěrečné hodnocení

 

Produkt Malá pokladna je bez debat velmi užitečný produkt pro malé podnikatele a živnostníky.  Užitečnost spatřujeme zejména v jednoduchosti a ceně. Co je trochu horší pro investory, tak je to, že na trhu už figurují dvě velmi podobné společnosti (s podobným podnikatelským záměrem). Lze předpokládat, že konkurenční firmy budou podobně jako Malá pokladna investovat značné peněžní prostředky do marketingu. Čili bude to hra o tom, kdo dokáže lépe zacílit na své potenciální zákazníky. Malá pokladna už generuje díky předchozím vlnám menší tržby, ovšem prozatím je ztrátová. Budoucí výsledky společnosti budou hodně záležet na tom, kolik firma dokáže na omezeném trhu získat zákazníků. Optimální není ani to, že společnost má ve firmě pouze software a minimální hotovost.  Pokud by došlo k neúspěchu, tak by došlo ke konverzi certifikátu do podílu na firmě a investoři by z firmy prakticky nevytáhli své prostředky zpět.

 

Rozhodnutí o tom, jestli jsme do tohoto projektu investovali, mají k dispozici předplatitelé služby PORTFOLIO MANAŽER.

16.11.2017

10 min.

4
Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Komentáře

    Anonym napsal:

    Pred rokem bylo k dispozici pro podnikatele s nizkym poctem tržeb několik android eet aplikaci zdarma, stacilo k nim pouze zakoupit napr malou bluetooth tiskarnu za par tisic kc. V takovem kontextu mi neprijde placena aplikace zivotaschopna

    Anonym napsal:

    Ve světle aktuálních změn s 3. a 4. vlnou odpadá hlavní segment zákazníků. Jsem rád, že jsem se nakonec do projektu investovat nerozhodl. Riziko změn legislativy jak ze strany ústavního soudu a zákonodárců byly za mně dost vysoké. Upřímně nezávidím situaci všem firmám a podnikatelům, kteří se již dopředu přípravovali na 3. a 4. vlnu EET. Snad po zrušení některých pasáží zkona o EET ústavním soudem příjde rychle legislativní změna a příjmutí se jen odloží. Nicméně celé je to soudím ve hvězdách a rukou naších politiků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

NEZAPOMEŇTE SI ZDARMA STÁHNOUT INVESTIČNÍ VÝUKOVÝ BALÍČEK