Finlord Sněmovna financí

Finlord investice v červnu 2020: +0,1 %

7.7.2020

6 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
Finlord portfolio 202006

Finlord soukromé investiční portfolio zaznamenalo v červnu nárůst hodnoty o 0,1 %. Investoři v současnosti s napětím očekávají výsledky firem za druhé čtvrtletí, které bylo značně ovlivněné pandemii koronaviru. Jelikož se řada společností rozhodla kvůli pandemii neuveřejňovat výhled, tak je teď nejistota relativně vysoká. Analytici investičních bank sice uveřejňují odhady, ale nemají možnost srovnat je s interním výhledem samotných korporací. Můžeme se tedy spolehnout na to, že výsledková sezóna přinese řadu překvapení. Doufejme, že budou spíše pozitivnější.

 

Celé naše portfolio mohou klienti sledovat ve službě Portfolio Manažer. Pro kvalifikované investory je k dispozici i fond Slavic Capital, který je postaven na stejných investičních strategiích jako soukromé portfolio.

 

Finlord investice: jak dopadl červen?

 

V tabulce výsledků je uvedena i základní měna, v níž je výnos vyjádřen. Náklady na hedging do CZK se pohybují kolem 0 až 2 % ročně v závislosti na měně. My momentálně plně zajišťujeme EUR/CZK, USD/CZK i GBP/CZK. Platformy Lendy a FundingSecure upadly do insolvence, Moneything dobrovolně ukončila činnost a momentálně probíhá vypořádání projektů, do kterých investoři vložili kapitál. Problémy má také platforma Grupeer.

 

Finlord portfolio 202006

 

Tabulka výnosů v roce 2019:

 

Finlord portfolio 201912

 

V roce 2018:

 

Finlord portfolio 201812

 

V roce 2017:

 

Finlord portfolio 201712

 

V roce 2016:

 

Finlord portfolio 201612

 

Vývoj na finančních trzích se stabilizoval a hodnota našeho portfolia už také postupně roste. Z 54 měsíců bylo 7 ztrátových.
Finlord portfolio vývoj 20200630

Kolik peněz mají centrální banky?

 

Globální ekonomika, investoři i veřejnost jsou značně rozpolcení. Dle historických analýz a zkušeností lidé dlouhodobě preferují volný trh bez zásahů státu. Teď ale kvůli obrovské krizi všichni požadují masivní fiskální a monetární stimuly. Mnozí by také byli rádi, kdyby se stát vložil do řízení důležitých firem s cílem zachovat zaměstnanost. Zároveň je vyvíjen velký tlak na centrální banky, aby zaplavovaly trhy levnými penězi. Podíl bilance pěti nejvýznamnějších centrálních bank vyspělých zemí na HDP už pokořil 50 % a bude dál stoupat, viz následující obrázek. V roce 2008 byl podíl méně než 10 %. V roce 2018 a 2019 se zdálo, že centrální banky budou schopné svoje bilance snížit, ale teď to je zcela vyloučené.

 

centrální banky rozvaha

 

Korelace mezi likviditou poskytovanou centrálními bankami a vývojem cen akcií je zřejmá, viz následující graf. S tím, jak je na trhu stále více levných peněz, tak rostou i ceny dynamických aktiv od akcií, přes nemovitosti, až po drahé kovy.

 

likvidita a světové akcie

 

Otázkou jenom je, kolik peněz mají centrální banky k dispozici. Z čistě účetního hlediska mají neomezené možnosti. Z ekonomického hlediska jsou ale limitované inflačními tlaky a morálním hazardem. Vlády i korporace dobře ví, že centrální banky zatím v posledních letech vždy podlehly tlaku a do ekonomiky nalily nový kapitál. Logicky tedy spoléhají na záchranu i v budoucnosti a nepouštějí se do nepopulárních opatření, jako je kupříkladu propouštění. Momentálně je méně bolestivé emitovat dluhopisy, prodat je centrální bance a z těchto peněz financovat kupříkladu kurzarbeit, který je ve své podstatě jiná forma podpory v nezaměstnanosti.

 

Pro koho jsou důsledky stimulů příznivé a pro koho ne?

 

Záchranná opatření jsou pro investory velmi potěšující. U cen aktiv se lze spolehnout na silnou podporu. Zároveň se lze spolehnout na nízké úroky, což je skvělá zpráva pro dlužníky (kupříkladu u hypoték). Ekonomika se vzchopí jenom při rozmachu úvěrového trhu a ten může nastat zejména pomocí nízkých úrokových sazeb.

 

Kdo naopak trpí? Kdyby byly stimulační aktivity centrálních bank bez rizik a negativních dopadů, tak už dávno vrhají na trhy biliony dolarů, eur či korun. Jak jsme uvedli, tak problémem je růst inflace a pak morální riziko. Inflace má velmi negativní dopad na vrstvy obyvatelstva, které nemají schopnost zvyšovat svůj příjem, protože nepracují. Typicky jsou v této skupině důchodci, ale jsou tady i postižené osoby, lidé na rodičovské a další. Jejich příjmy jsou fixní, přinejlepším rostou o inflaci. Zároveň se bude tato skupina do budoucnosti zvětšovat.

 

Pokud tedy nastane inflační bublina, tak kupříkladu porostou ceny nemovitostí a logicky se zvednou i nájmy. Při inflaci se budou zvyšovat nejenom ceny aktiv, ale i ceny běžného zboží a služeb. Vrstvy obyvatelstva s fixním příjmem pak budou mít problémy s vyžitím.

 

Je zcela zásadní, aby si lidé odkládali peníze stranou a investovali je už v mladém věku. Za 20, 30 či 40 let bude důchodový systém ještě v horším stavu, než je teď.

 

Dlouhodobě je nejlepší nakupovat dynamická aktiva, protože jenom ty mají možnost vygenerovat výnos nad inflací. Pokud se ale podíváme na krátkodobý výhled a současné vysoké ceny aktiv, tak si musíme uvědomit riziko krátkodobých korekcí. V nejbližších týdnech bude probíhat výsledková sezóna a investoři budou nervózní. Stačí několik horších výsledků největších firem a může se spustit lavina krátkodobých výprodejů.

 

Přihlaste se do newsletteru a kromě pravidelných novinek získáte i rozsáhlý seriál stěžejních investičních myšlenek. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

7.7.2020

6 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

PRŮZKUM: JE NÁKUP AKCIÍ DOBRÝ NÁPAD ANEBO NE?