Finlord Sněmovna financí

P2P Mintos: za 3 roky máme zisk 40 %

3.9.2018

8 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page
P2P Mintos zisk 40 %

P2P Mintos překonala minulý týden magickou metu 1 miliardu EUR v profinancovaných půjčkách. Informovali jsme o tom v sekci novinek. Při této příležitosti jsme se podívali na naši historii investování na této platformě, kde jsme peníze poslali 20. října 2015, tedy téměř před třemi roky. Co se změnilo, co lze očekávat do budoucnosti, proč si myslíme, že platforma Mintos patří mezi jeden z nejlepších fintechových projektů v Evropě?

 

Na platformě Mintos je pořád v platnosti bonus pro nové investory ve výši 1 % ze zainvestovaného kapitálu v prvních třech měsících, jen je nutné využít referral odkaz ZDE (my jako referující strana získáme také 1 %). Pro registraci není nutné jít přes referral odkaz, ale je škoda přijít o bonus, když ho platforma investorům bez závazků nabízí.

 

Na P2P Mintos je momentálně kolem 77 000 tisíc investorů. Přesný údaj o počtu Čechů na platformě nám z marketingového oddělení platformy nesdělili, ale uvedli, že čeští investoři jsou co do počtu na pátém místě za Německem, Velkou Británii, Švýcarskem a Španělskem. Odhadem tedy může být na Mintosu mezi 5 až 10 tisíci Čechů (počet Slováků bude na platformě ve stovkách, možná v nižších tisících).

 

Dále nám marketing poslal informaci, že průměrná investice Čechů je kolem 5000 EUR, což je mírně nad průměrem platformy na úrovni 4500 EUR. Čeští investoři pak investují zejména do půjček v CZK, EUR a GEL. Když si uvedená čísla dáme dohromady, tak lze očekávat, že objem zainvestovaného kapitálu Čechů bude v rozmezí 5 000*5 000 až 10 000 * 5 000, tedy 25 mil. EUR (642 mil. Kč) až 50 mil. EUR (1,3 mld. Kč). To už je docela slušná částka. Jenom pro pořádek ještě uvedeme, že na celé platformě mají investoři 77 000 * 4 500 = 342 mil. EUR (cca 8,8 miliardy Kč).

 

Následující obrázek ukazuje screenshot z našeho soukromého, téměř tři roky starého účtu. Momentálně máme na platformě 4069 EUR, což je oproti minulosti méně, jelikož jsme soukromý kapitál přesunuli do našeho hedgeového fondu Slavic Capital. Podívejme se ale na střední sloupec, kde můžeme vidět, že za uvedené období máme průměrné roční zhodnocení kolem 12,1 %. Kumulativní zhodnocení bylo 40 %. Nakupujeme téměř výhradně půjčky s buyback garancí. Na úrocích jsme už získali 2403 EUR. Také jsme získali poplatky z prodlení ve výši 35 EUR a odměny z letošních kampaní (byly při investování do půjček od Mogo) ve výši 81 EUR. Zaznamenali jsme i poplatky za obchodování na sekundárním trhu, jelikož zpočátku byla tato činnost zpoplatněna, ale teď už se poplatky neplatí.

 

Finlord P2P Mintos ke konci srpna 2018

 

Pro další detail ještě přikládáme výpis od 20. října 2015.

 

Finlord P2P Mintos od počátku

 

Seznam všech transakcí, kterých bylo přes 70 000, tady už dávat nebudeme. Asi by to bylo zbytečné. Spíše se zaměříme na vývoj. V roce 2015 byla skutečně doba kamenná evropských P2P sítí. Samotný Mintos měl v říjnu 2015 profinancovaných od počátku roku 2015 jenom 6,7 mil. EUR, což je částka, kterou teď pravidelně dosahuje za 2 pracovní dny. Pamětníci si určitě vzpomenou, že tehdy bylo na platformě jenom několik málo nebankovních úvěrových společností. Mezi nimi kralovalo stejně jako teď Mogo.

 

Proč neinvestuje na P2P Mintos více lidí?

 

I když jsou na Mintosu půjčky, které investorům stále generují 10 až 12 % p.a., a bylo zde zaznamenané minimum problematických událostí (zejména krach polské nebankovky Eurocent), tak se řada investorů pořád platformě vyhýbá. Důvodů je hned několik. Zejména mají strach z toho, že Mintos je ze zahraničí, obchodní podmínky jsou v angličtině a nejvyšší nabídka půjček pro investory je v EUR. To jsou všechno relevantní námitky, se kterými se ale dá vypořádat.

 

Umístění platformy Mintos v zahraničí by v dnešním globalizovaném světě neměl být až takový problém. Samozřejmě, řada investorů má strach a říkají si: „Co kdyby to krachlo? To si snad půjdu stěžovat do Lotyšska?“ No, Mintos je už skutečně obrovská mezinárodní instituce. Kdyby zkrachovala, tak si nikam stěžovat nepůjdeme. Management by spolupracoval s insolvenčním správcem, který by iniciativně komunikoval s investory přes e-mail. 77 000 investorů ani jinak než hromadným e-mailem nejde oslovit a hlavně si s takovým počtem lidí nelze dávat osobní schůzky.

 

Uvedení obchodních podmínek v angličtině je problém zejména pro lidi, kteří cizí jazyk až tak dobře neovládají. V tomto problému investorům alespoň trochu pomůžeme a vypublikujeme neoficiální překlady nejdůležitějších pasáží z obchodních podmínek P2P platforem. Tak se nezapomeňte přihlásit do newsletteru, ať Vám informace neuniknou.

 

P2P Mintos dlouhodobě zápasí s nedostatkem investic v koruně, což Čechům pochopitelně vadí. Nicméně investování do eurových půjček vůbec není takový problém, jak se může zdát. Řešení je hned několik. Můžete využít měnové zajištění anebo můžete jednoduše počítat s tím, že eura i tak budete potřebovat třeba na dovolenku nebo na nákupy na zahraničních e-shopech. Pokud si vezmeme třeba tu naši částku 4000 EUR a budeme uvažovat s plánovaným ročním zhodnocením 10 %, tak jednoduše můžeme očekávat, že příští rok budeme mít výdělek 400 EUR. Když půjdete příští rok jako čtyřčlenná rodina do Itálie na 7 dní, tak 400 EUR celkem rychle utratíte.

 

Pohled do zákulisí finančních služeb

 

Mintos nabízí investorům vysoké výnosy, má velmi jednoduché ovládání a stabilní finanční základnu. Mnoho investorů se tedy ptá: „Jak to, že ještě není masivně rozšířena po celé Evropě? V čem je háček?“

 

Problém se jmenuje marketing a přímá distribuce. P2P Mintos by mohla udělat obrovskou mediální kampaň, jak to třeba dělá česká Zonky. Účet za to se ale pohybuje v desítkách až stovkách milionů korun. Třeba zmíněná Zonky zaplatila loni dle výroční zprávy za marketingové služby 126 milionů Kč. K tomu samozřejmě naskáče spousta dalších zejména osobních nákladů. Nemůžeme se pak divit, že loni měla Zonky čistou ztrátu 272 mil. Kč. Holt, vypuštění stáda zeber do televize a časopisů není zadarmo. Pro srovnání všechny administrativní náklady (marketing, IT, právo, affiliate odměny, atd.) platformy Mintos byly loni na úrovni 1,04 mil. EUR (cca 26 mil. Kč) a za celý rok měla platforma zisk 196 tisíc EUR (cca 5 mil. Kč).

 

P2P Mintos si také mohla zvolit cestu přímého prodeje přes poradce. Jenomže poradci také nejsou nejlevnější. Opět si to ukážeme na české scéně: pokud nějaký poradce (a je jedno, jestli je z banky nebo z poradenské sítě) nabízí typický akciový fond potenciálním investorům, tak počítá s tím, že investiční společnost bude muset za zprostředkování zaplatit odměnu 2 až 4 % z objemu na vstupu a pravidelně cca 0,3 % až 0,5 % z objemu ročně. To znamená odměna za pět let za zprostředkování je minimálně 3,5 % a může se blížit i hranici 6 % z investovaného objemu.

 

Affiliate program Mintosu je také určitý typ přímého prodeje. Referující strana dostane 1 % z investovaného objemu v prvních třech měsících a investor dostane také 1 % z investovaného objemu v prvních třech měsících. Náklad pro Mintos je tedy 2 % z objemu. Kouzlo je v tom, že řada investorů pošle významnější balík peněz třeba až po půl roce nebo po roce, či dokonce později – platforma má z takového postupu radost, referující strana a samotný investor pochopitelně nikoliv. Pokud by P2P Mintos šla za typickým finančním poradcem s uvedenými podmínkami odměny, tak ten by se jí vysmál a řekl, že za tak nízkou odměnu ani nezvedne telefon.

 

Poznámka na okraj: víte, proč se většinou dobře daří distribuovat různé podvodné „letadla“ (vzpomeňme si na kauzu kolem nejznámějších forexových robotů v ČR)? Odpověď je snadná: 30 % komise pro zprostředkovatele.

 

Marketing Mintosu je postaven na tom, že si investoři navzájem předávají pozitivní zkušenosti. Lidem, kteří dokážou samostatně uvažovat o financích a hledat důležité informace, to nevadí. Náklady na masivní reklamní kampaně a finanční poradce totiž musí někdo zaplatit a většinou je to paradoxně investor, který po započtení nákladů logicky získá nižší očištěné výnosnosti.

 

Dlužníci v Pobaltí, Polsku, Česku, kterým se přes P2P platformy poskytují peníze, mají velmi podobné charakteristiky. Že jsou na nějaké P2P platformě vyšší výnosnosti pro investory, je většinou způsobené nižší nákladovostí samotné platformy a zapojenými nebankovními úvěrovými institucemi. Ne vyššími hrubými příjmy od dlužníků.

 

Z P2P platformy Mintos se nechystáme odejít

 

P2P Mintos má pro nás spolu s jinými platformami významnou přidanou hodnotu a umožňuje nám získávat finanční příjmy obsažené v úvěrových smlouvách. Přesně ty finanční příjmy, na kterých vyrostly do miliardových výšin společnosti jako Home Credit, Profi Credit a další. S velmi vysokou mírou pravděpodobnosti můžeme očekávat, že v nejbližším roce na Mintosu na každých 100 tisíc investovaných korun vyděláme minimálně 10 000 korun. Na spořícím účtu v bance bychom vydělali 1000 nebo možná 2000 korun. A to je sakra rozdíl.

 

Vraťme se k výpočtu z počátku a uvažujme s tím, že je na platformě 5000 Čechů s kapitálem 642 milionů korun. Pokud by průměrný český investor vydělal také 10 %, tak si agregovaně tato skupina Čechů polepší v nejbližším roce o 64 milionů Kč. Pokud by tyto peníze byly na 1 % spořicím účtu v bance, tak je výdělek 6,4 milionů Kč. Rozdíl je nádherných 58 milionů Kč. Můžete se vsadit, že každý pořádný bankéř si chce z takovéhoto koláče odtrhnout a bude tvrdit, že P2P jsou hodně rizikové a že peníze mají lidé dát na bezrizikový účet do banky. Ano, P2P platformy mají řadu rizik, ale ty se dají chytře řídit.

 

Na platformě Mintos je pořád v platnosti bonus pro nové investory ve výši 1 % ze zainvestovaného kapitálu v prvních třech měsících, jen je nutné využít referral odkaz ZDE (my jako referující strana získáme také 1 %). Pro registraci není nutné jít přes referral odkaz, ale je škoda přijít o bonus, když ho platforma investorům bez závazků nabízí.

3.9.2018

8 min.

Pošlete informace kamarádům:Share on FacebookPin on PinterestShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Mohlo by Vás zajímat:

Komentáře

    Lukáš napsal:

    Díky za skvělý článek. Jen doplním drobnost, která na podstatě textu mnoho nemění, naopak mnohé potvrzuje. Historicky bylo na platformě okolo 4-5% českých investorů a tento podíl postupně v čase klesal. Informace mám několik měsíců zpět a pravidelně jsem se podpory vyptával. Reálněji se počet bude pohybovat spíše tak 3000 – 3800. Bondster je za rok někde na 4000. Takže je nejspíš pravda, že se investoři zahraničí trochu bojí.

    admin napsal:

    Hezký den, děkujeme za upřesnění

    Michal napsal:

    Pro mě výborná část o marketingu a distribuci. Toto je přesně to co se mi u vás líbí, že se dokážete podívat na dané téma i z jiné stránky a vysvětlit díky Vašim zkušenostem souvislosti které nejsou na první pohled patrné.

    Kari napsal:

    To je zase sračka komerční článek, srovnávat P2P půjčky a spořící účty snad ani nemůžete myslet vážně?

    admin napsal:

    Hezký den, P2P nesrovnáváme se spořícím účtem. Jenom dáváme informace do kontextu, se kterým běžní investoři přichází do styku. Pokud preferujete odkládání peněz na vkladové účty v bankách, tak je to samozřejmě v pořádku. My máme trochu jiný přístup, což je také v pořádku :-). Naštěstí si v demokracii může každý vybrat, kudy se vydá. Na jakékoliv křižovatce je ale dobré mít přehled o tom, jak dané cesty – možnosti vypadají a kam vedou.

    Kari napsal:

    Nevím jak jste přišli na to, že preferuji vklady na bankovní účty, zřejme toho víte víc než já sám samotnej. Nevíte taky kdy bude další krize? Mohli jste vzit rovnou srovnání s beznym účtem aby ty výnosy vyšly ještě hezčí. Presne z tohohle důvodu je tady to financni poradenství tak v piči jak je. Honění jenom za provizema

    admin napsal:

    Dobře, tak nám teda napište své investiční postupy a metody. Klidně si projeďte celý web Finlord, abyste zjistil, jak prezentujeme informace my. Pokud máte web, na kterém najdeme ty úžasné nápady, jak celý svět financí dostat z „píči“, tak ho tady klidně uveďte. Rádi se necháme poučit. Pokud ale nic takového nemáte, tak se nemáme moc o čem bavit. Kritizovat dokáže každý. Taky můžeme projíždět diskuzní fóra, komentáře pod články, sociální sítě a jednou nadávat na prezidenta, jindy na energetické společnosti, jindy pak třeba na e-shopy. Bohužel takovéto anonymní štěkání nikomu nepomůže. Dopředu nás posune jenom konstruktivní kritika.

    Kari napsal:

    Já jsem v investování relativně nováček, investuji aktivně na Mintosu, začínám s dividendovýma akciema, váš web sleduji delší dobu, ze začátku mi ty informace přišly dobrý a člověku, který vůbec nerozumí financím může přijít váš web super, jako přišel dříve mně. Pokud ale získá více znalostí a informací, jak funguje investování, tak zjistí, že to jsou jen „hezky zaobalený kecy“ jak přitáhnout lidi na ruzné platformy a získat z nich provizi. Viz tento senzační titulek výnos 40% za 3 roky a srovnaní se spořícím účtem. Riziko P2P a spořícího účtu je diametrálně odlišné, proto tomu taky odpovídají výnosy. Proč raději nesrovnáváte P2P s akciema případně korporátníma dluhopisama? Protože už by ty čísla nevypadala tak sexy, že ano? Takto je vedena většina vašich článků, co jsem tak například četl o P2P, všechno jenom aby vypadalo hezky, ale druhou stranu už nezmíníte. Já jsem se k podobným věcem dříve nevyjadřoval, ale v poslední době už mě začíná srát jak je všude rádoby expertů, co si přečtou v lepším případě dvě knížky naučí se pár odborných výrazů a začnou dělat finanční, výživový, životní a já nevím co ještě poradce, protože by se jinak v životě neuživili.

    admin napsal:

    Asi jste náš web moc pozorně nečetl. Rizikům propadů jsme se věnovali už mnohokrát a dokonce připravujeme další rozsáhlý článek právě o rizicích. Co možná netušíte, tak se také věnujeme i riziku nevydělání. Toto riziko je u vkladových produktů v bankách velmi vysoké. Proto jsme v této analýze použili poměr ke spořícím účtům. Protože asi také nevíte, že na vkladech v bankách je v ČR kolem 4 bilionů korun, v akciových fondech je kolem 105 miliard. Cítíte ten nepoměr? Čeští investoři jsou tedy hodně konzervativní. Pokud by jenom 5 % z vkladů v bankách (tedy 200 miliard Kč) dali do dynamických aktiv (akcie, P2P a další), tak si celá společnost polepší tím, že budou mít lidé více peněz. Každý den filtrujeme spoustu informací z finančního světa a čtenářům prezentujeme pečlivě vybrané informace, od kterých očekáváme, že jim významně pomohou. Kritizujete tady článek o Mintosu. Ale budete ho kritizovat i za rok? Myslel jste vůbec na scénář, že když si náhodou nějaký čtenář přečte Vaši negativní reakci, tak ponechá své peníze na spořáku a kvůli neinvestování na Mintosu přijde třeba o 9 %. Proplatíte pak takovémuto investorovi případnou ztrátu z ušlé příležitosti? My si takovýto luxus v podobě ignorování některých rizik nemůžeme dovolit a musíme myslet jak na riziko propadu hodnoty, tak i na riziko nevydělání hodnoty. Určitě si myslíte, jak jste výborně ostražitý a že sledujete rizika. Ale je to skutečně tak? Nesnažíte se jenom omluvit svůj strach z něčeho, čemu až tak dobře nerozumíte?

    Michal napsal:

    Milý Kari,
    já již investuji nějaký rok, ale rozhodně bych se neoznačil za experta. Proto sleduji spoustu webů abych se dozvěděl co nejvíce o této problematice. Slovo spoustu je namístě, aktuálně mám v záložkách 27 růzých stránek. A můžu ti s klidem říci že neznám žádnou jinou než je Finlord, kde bys místo obecných informací typu o kolik vzrostlo HDP našel konkrétní obsáhlé nezaujaté rady do čeho investovat. Na co si dávat pozor. Kde by tě autor nechal sledovat jeho vlastní portfolio. A to všechno zadarmo (!). Opravdu o žádném podobném webu nevím (snad se tomu trochu blíží Finez Jana Traxlera).

    Pokud chceš (jak jsi uvedl) investovat do akcií či korporátních dluhopisů tak zde najdeš velké množství článků které jsou stále relevantní i když byly vydány před rokem či dvěma. Můžeš se z toho spoustu zadarmo naučit (tak jako jsem to udělal já). Ale velmi tě prosím, přestaň zde exhibovat, byl bys tady snad první – tudíž na to není nikdo zvyklý ani zvědavý. Přece jen, toto nejsou novinky.cz Díky.

    Jiří napsal:

    Pěkné shrnutí. Mám to podobně za poslední 2 roky. Investuji ale pouze EUR. Akorát mě teď naštvali jak dobili autoinvest do bezvědomí (osekali možná nastavení). Připomíná mi to svého času Bondoru, kterou tím defakto zabili.

    Jiří napsal:

    Právě Jsem kontroloval možnosti nastavení Autoinvestu na Mintosu a pokud si zvolím Custom Strategy, tak je stále k dispozici plné nastavení – výběr poskytovatelů včetně detailního nastavení parametrů (status, typ splácení, LTV, …).

    Vlasta napsal:

    Ahoj,
    k čemu nam bude buyback keď príde kríza a P2P půjde do kytek jako první? Máte to nejako poistene?

    admin napsal:

    Hezký den, tohle pojistit nelze. Jedinou možností je diverzifikace. Už jsme několikrát uvedli, že na P2P bychom nedávali více než 20-25 % portfolia. Investoři by určitě měli mít v portfoliu i jiné instrumenty, jako akcie, fondy, či nemovitosti. Dalším nástrojem snižování rizika je sledování kreditní kvality P2P platforem a zapojených nebankovních úvěrových institucí. Viz třeba analýzy kreditního rizika u Mintosu: https://finlord.cz/?s=mintos&post_type=post&submit=
    Jak jsme uvedli v odpovědi pro Kariho, tak připravujeme rozsáhlý článek o rizicích na finančních trzích (budeme se věnovat nejenom P2P).

    Jura napsal:

    Diverzifikace je P2P je nesmysl a jen blud pro oblbování investorů. Až přijde krize a půjčky se nebudou splácet, tak to postihne více společností a lidí a spousta lidí zapláče o jaké peníze přišly.

    miki napsal:

    až sa nebudu splacať požičky, vezme s amajetok dlžnika.

    EL napsal:

    Já osobně na zahraničních platformách neinvestují, protože nevím, co bych pak měla napsat do daňového přiznání… To je to, co mě zneklidňuje.

    napsal:

    Dobrý den.
    Můžete prosím upřesnit, jak jste došli k číslu 40%? Vidím vklady €10888, úroky €2400. Dejme tomu, že 10k eur jste na účtě neměli celou dobu, na druhou stranu jste určitě zpětně investovali i úroky, čímž se základ naopak zvyšuje. Zkrátka je divné, že by to ve finále dalo 40%.

    Stejně tak NAR 12% je počítán z obdržených plateb a nic nevypovídá o skutečném zisku. (Pokud investuji €1000, ale za celý rok se mi vrátí principal €100 a úrok €10, ukáže mi platforma, že výnos mám 10%. Ve skutečnosti je to jen 1% ( €10 z investovaných €1000).

    Přijde mi, že je to čarování s čísly, ale na druhou stranu je divné, že jsem asi jediný – a zbytek internetu soutěží v tom, kdo má vyšší NAR – což je číslo s velmi malou vypovídací hodnotou.
    Nebo uvažuji úplně zcestně?
    Díky za objasnění.

    admin napsal:

    Hezký den, zcestně neuvažujete a uvedené body jsou obecně relevantní. Nicméně my počítáme výkonnost následovně: každý měsíc se vezmou přijaté výnosy (úroky, sankční poplatky, bonusy od platformy, či jiné výnosy) a tato částka se podělí hodnotou účtu z počátku měsíce. Pak vznikne nějaká procentuální výnosnost. Tyto měsíční výnosy pak zřetězíme ve složeném úročení: (1+1,1%)*(1+1,1%)…-1 a tak dostaneme kumulativní zhodnocení za nějakou periodu (či už za rok, nebo za více let). Tím pádem ve výpočtu uvažujeme i s reinvestovanými úroky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

JAK SE INVESTUJE NA RONDA INVEST DO ÚVĚROVÝCH PARTICIPACÍ?