JAK NA ZDANĚNÍ VÝNOSŮ Z INVESTIC
24.1.2017
22 min.
Zdanění výnosů z investic je docela makačka zejména pro investory, kteří hledají investiční příležitosti v zahraničí a v alternativních aktivech. Sami s tím každý rok zápasíme. V následujícím článku vám ukážeme náš postup, který využijeme i letos. Podíváme se i na zdanění výnosů na P2P sítích. Upozorňujeme na to, že nejsme daňoví poradci. Interpretace daňového zákona může být zejména u alternativních aktiv různá, což znamená, že rada daňového poradce může být na základě jeho zkušenosti odlišná od našich postupů.
UPDATE (k lednu 2022): Postupy v článku jsou platné i pro zdanění za rok 2021. Jenom jednotné měnové kurzy GFŘ se změnily.
UPDATE: návod pro vyplnění formuláře k daňovému přiznání je ZDE.
Pro investory se složitější daňovou situaci (typicky u osob se souběhem řady příjmů z různých zemí) jsme domluvili i spolupráci se zkušenou externí daňovou a účetní kanceláří. Ceny vypracování daňového přiznání fyzických osob začínají od 2000 Kč dle složitosti případu. Pokud podporu daňové kanceláře potřebujete, vyplňte kontakt na této stránce.
Na nejkontroverznější problémy upozorníme. Při zdanění výnosů používáme konzervativní přístup. Raději zaplatíme na dani o několik stovek více, než abychom pak byli nařčeni z obcházení zákona. Na základě informací v zákoně o dani z příjmu (ZDP, zákon č 586/1992) a navazujících právních předpisů lze pro investora na finančních trzích identifikovat až 4 režimy zdaňování: zdanění dle § 8 ZDP z domácích a zahraničních investic, zdanění dle § 10 ZDP opět z domácích i zahraničních investic. Každý z nich má své specifika a hodí se pro různá aktiva. V daňovém přiznání se pak výnosy z domácích i zahraničních investic sčítají, nicméně my jsme to v tomto textu pro přehlednost oddělili. Naše výnosy zdaňujeme jako fyzická osoba nepodnikatel s daňovým rezidenstvím v ČR. Právnické osoby a fyzické osoby podnikatelé zdaňují trochu jinak. Taktéž se nezabýváme zdaňováním výnosů z nemovitostních investic (§ 9 ZDP).
Přihlaste se do našeho newsletteru a pravidelně budete dostávat informace o významných změnách daňové politiky. Taktéž získáte tříměsíční seriál o zodpovědném investování s našimi postupy, myšlenkami a analýzami.
Před tím, než se pustíme do rozboru jednotlivých zdaňovacích režimů, je dobré upozornit na to, že je mnohem menším problémem, když zdanění vykážeme v daňovém přiznání ve špatné kolonce (§ 8 namísto § 10 a naopak), než když nezdaníme výnosy vůbec. Jednotlivé kolonky mají sice trochu jiná specifika, ale v konečném důsledku se velikost daně liší díky jednotné 15 % sazbě jenom o málo. Samozřejmě, mnoho investorů se ptá, jestli Finanční úřad dokáže odhalit zatajení výnosů. Na konci ZDP je výčet postupů, které finanční úřad používá při odhalování neplatičů. Většinou jsou to nepřímé metody na základě pohybů peněz a majetku. S různými provozovateli investičních platforem nemá FÚ uzavřenou přímou smlouvu o poskytování informací. Nicméně i nepřímé metody odhalování daňových úniků mohou být docela efektivní, takže se skutečně nevyplatí příjmy zatajovat. Pokud se navzdory tomuto upozornění najde investor, který příjmy nepřizná a nezdaní, tak ať alespoň použije peníze na nákup tuzemských výrobků a služeb. Přes DPH a jiné daně se nakonec dostane část peněz i do státního rozpočtu.
Zdanění výnosů: § 8, domácí investice
Tento režim je nejsnadnější i nejběžnější. V ZDP jsou v § 6 až § 10 vyjmenované různé příjmy fyzické osoby: § 6 – příjmy ze závislé činnosti, § 7 – příjmy ze samostatné činnosti, § 8 – příjmy z kapitálového majetku, § 9 – příjmy z nájmu, § 10 – ostatní příjmy.
Dle § 8 zdaníme tyto příjmy z kapitálového majetku:
a) podíly na zisku z obchodní korporace a úroky z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen „mimo stojící společník“), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen „ovládací smlouva“),
b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání,
c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání,
d) výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného,
e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, dávky doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění,
f) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na účtech neuvedených v písmeni c) a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací,
h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy),
i) plnění ze zisku svěřenského fondu.
Do tohoto paragrafu tedy spadá celkem hodně různých příjmů. Ty mají jednu společnou charakteristiku – plynou z majetku, který investoři většinou drží dlouhodobě a velmi často jsou zdaňování přímo u zdroje srážkovou daní.
Patří sem podle bodu „a“ daně z dividend u akcií a podílových fondů. Taktéž sem dle bodu „c“ patří daně z úroků na běžných, spořících, termínovaných i vkladových účtech. Jak všichni víme, tak u zmíněných položek je daň stržena u zdroje a nám přijde už jen čistý výnos. Investoři pak nemají žádnou práci. Pokud nemají jiné příjmy, tak daňové přiznání nepodávají a nic nedaní. Do § 8 patří i výnosy z diskontovaného dluhopisu, kde je výnosem rozdíl mezi nákupní cenou a jmenovitou hodnotou při splatnosti dluhopisu (nebo cenou dosaženou při předčasném odprodeji).
Podle bodu „g“ patří do § 8 i úroky z poskytnutých úvěrů. Ihned nás napadnou P2P půjčky, jejichž marketingové slogany hlásají třeba „lidé půjčují lidem“. Nicméně některé P2P sítě si zvolily jiné právní vztahy, protože se chtěly vyhnout problémům, které mohou při přímém půjčování mezi lidmi nastat dle Zákona o spotřebitelském úvěru (ZSÚ, 257/2016). Skvělým příkladem je Zonky, kde není vztah fyzická osoba investor – fyzická osoba dlužník, ale fyzická osoba investor – Zonky – fyzická osoba dlužník. Přitom vztah mezi investorem a Zonky má charakter derivátové smlouvy, viz věta z jejich Obchodních podmínek: „Participace je rizikovým investičním produktem, jehož výnos se odvíjí od výnosu z příslušného Úvěru poskytnutého Společností, na kterém Investor participuje. Participace je prostředkem, u kterého dochází k přenosu úvěrového rizika Společnosti ze Smlouvy o úvěru na Investora.“ Participace tu prakticky funguje jako kreditní derivát. Deriváty se zdaňují dle § 10, ne § 8.
Investorům tedy nezbývá nic jiného jen projít smlouvy s českými P2P platformami. Kupříkladu u Benefi je důležitá věta z Rámcové smlouvy o podílu investora na půjčkách: „Investor je seznámen se skutečností, že smlouva o půjčce je uzavřena výhradně mezi společností a dlužníkem, a že mu z ní neplynou žádná práva vůči dlužníkovi.“ Investor má právo podílet se na výnosech a ztrátách půjčky, kterou společnost Benefi poskytla dlužníkovi.
Taaak a dostali jsme se do složité situace. Kam zařadíme výnosy dosažené na Benefi? Investor z právního hlediska dlužníkovi peníze nepůjčuje a ani nepůjčuje společnosti. Podíl na půjčkách nelze také klasifikovat jako podíl na zisku obchodní společnosti. Uvedený vztah má dle našeho názoru opět charakteristiky derivátu, což je instrument, jehož výnosy se odvíjejí od výnosů podkladového aktiva (což je v tomto případě úrok placený dlužníkem). My bychom to tedy dali do § 10, ale umíme si představit, že daňový poradce bude upřednostňovat ekonomické hledisko (přímá půjčka lidem) a zařadí to do § 8 jako běžnou půjčku. Holt, zákon lze v takovýchto nejasných případech interpretovat různě.
Jednoznačnější situace je u Bankerat a Prestito, kde investoři skutečně napřímo půjčují dlužníkům. Platformy jsou jenom zprostředkovateli. Přijaté úroky se na těchto platformách zdaní podle § 8. U podobně fungujících platforem se postupuje obdobně.
Výnosové úroky lze snížit o výdaje na poplatky a další náklady, které jsme prokazatelně zaplatili při získávání těchto příjmů.
Co s nesplácenými půjčkami? Tady se opět dostáváme do interpretační šedé zóny, která nám jako fyzickým osobám komplikuje zdanění výnosů. Všichni víme, že třeba na Benefi je vysoká míra nesplácených úvěrů. Co máme dělat z úvěry, kde se nepodaří vytáhnout z dlužníka 100 % půjčky? Zákon o dani z příjmu a navazující nařízení ošetřují tuto problematiku u podnikatelů, ale u fyzických osob není k problematice prakticky ani slovo. Bezpečná varianta zdanění je pak pro FO taková, že nevymoženou částku nesplácených půjček si do nákladů nemůžeme dát. To je nepříjemné zejména u takových platforem, kde je vyšší míra nesplácení půjček.
U platformy Roger (dříve InvestAukce) je dle vyjádření daňových poradců také nejlepší zdaňovat výnosy dle §8.
Zdanění výnosů: § 8, zahraniční investice
Předchozí kapitola rozebírala výnosy z kapitálového majetku, který se generuje v ČR. Nicméně mnoho investorů hledá příležitosti i za hranicemi. Tady do této kategorie spadají kupříkladu dividendy, které vám plynou, když držíte třeba akcie Microsoftu nebo kupóny z dluhopisů Deutsche Bank. Patří zde i výnosy z P2P platforem, jako jsou britské SavingStream, FundingSecure nebo estonská EstateGuru. U zmíněných P2P platforem se půjčuje přímo dlužníkům. Taktéž příjmy z platforem Mintos, Twino, Viventor, Swaper, Viainvest a dalších se zdaňují podle §8, i když se nakupují pohledávky od nebankovek zapojených do platformy. Výnosy z platforem jsou investorům vypláceny v hrubé výši. Tuto částku převedeme to do korun. Jakým kurzem? Jednotným kurzem, který je stanovený Generálním finančním ředitelstvím dle sazebníku ČNB zde. Nás zajímají EUR: 27,04 Kč za 1 EUR, GBP: 32,96 Kč za 1 GBP a USD: 24,53 Kč za 1 USD. Anebo lze dle §38 ZDP použít i kurzy podle účetních postupů, které lépe odrážejí realitu, jen s tím může být mnohem více práce (u každého obchodu si musíte zaznamenat i měnový kurz). Máte na výběr. Text ze zákona: „Pokud poplatník nevede účetnictví, použije s výjimkou uvedenou v odstavci 2, jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví.“
Takže pokud máme kupříkladu na SavingStreamu zisk za celý rok 50 GBP, tak do daňového přiznání přidáme 50*32,96 = 1648 CZK.
Zajímavá komplikace vznikne, pokud investujeme do cenných papírů v zahraničí. Víme, že dividendy a kupóny musíme zdanit tady dle § 8, nicméně postupuje se jinak než u domácích cenných papírů. Česká republika má s více než 80 zeměmi světa podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, což je sice super, ale aby šlo globální toky kapitálu nějak sledovat, tak finanční úřady přehodily informační povinnost na daňového poplatníka, tedy nás. Řekněme, že držíme akcie Microsoftu anebo BMW anebo dokonce i akcie Pegas Nonwovens anebo Erste Group Bank. Musíme sledovat, kde je sídlo emitenta, ne, na které burze se obchoduje. Microsoft je v USA, BMW v Německu. Nicméně Pegas je v Lucembursku a Erste je v Rakousku, takže i když je nakupujeme přes pražskou burzu, tak jejich dividendy zdaňujeme tak, jako u jiných akcií ve zmíněných zemích.
Metody zamezení dvojího zdanění jsou dvě – zápočet a vynětí. V rámci zápočtu jsou dva způsoby:
Plný zápočet – tato metoda umožňuje poplatníkovi započítat celou daň zaplacenou z příjmu ze zahraničí.
Prostý zápočet – u této metody započte poplatník daň zaplacenou v zahraničí na daňovou povinnost v ČR pouze do výše daně, nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou podle zákona o daních z příjmů, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Tato částka se stanoví jako součin daňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a podílu příjmů ze zdrojů v zahraničí na základu daně před uplatněním položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu daně. Započtení lze provést nejvýše do částky vzniklé daňové povinnosti.
Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát.
Metoda vynětí se soustředí na vynětí příjmu ze základu daně. Opět se rozlišují dva typy:
Plné vynětí – příjmy ze zahraničí se v daňovém přiznání vyjímají ze základu daně, dále se postupuje při výpočtu daně standardně.
Vynětí s výhradou progrese – z úhrnu dílčích základů daně se vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí.
Pokud má být při vyloučení dvojího zdanění použita metoda úplného vynětí nebo metoda vynětí s výhradou progrese i metoda prostého zápočtu, provede se nejprve vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí a pak prostý zápočet.
Správné zdanění výnosů ze zahraničí dle § 8 je tedy skutečně výživné. Nicméně v případě dividend a úroků se naštěstí většinou používá prostý zápočet (platí pro země EU, USA i Kanadu). Příklad: v USA jsme dostali dividendu 100 USD, srážkovou daní nám Američani vzali 15 % a na účtu nám přistálo jenom 85 USD. Do daňového přiznání a příslušného formuláře (příloha 3 daňového přiznání) uvedeme hodnotu 100 a započteme si odvedenou daň 15 %. Zdanění v ČR je tedy 0. Některé státy mají vyšší/nižší daň než v ČR. Pokud by bylo zdanění v cizím státě třeba 20 % a používal by se u něj prostý zápočet, tak si do našeho daňového přiznání můžeme započíst jenom 15 % (daň bude u nás 0, nicméně těch 5 % zpátky nemusíme získat, pokud to mezinárodní smlouva neumožňuje).
Smlouvy o zamezení dvojitého zdanění vytváří spolu s politikou konkrétních států někdy komplikované situace. Krásným příkladem je Francie, kde je normálně srážková daň z dividend na úrovni 30 %. Tato srážková daň se strhne a my pak máme dvě možnosti – buď to necháme být (a zaplatíme na dani z dividend celkem 30 %) anebo využijeme možnost refundace daně ve Francii. To znamená, že do Francie bychom poslali formulář potvrzený českým FÚ, na základě kterého by nám Francie vrátila zpátky zmíněných 15 %. Je to sice komplikace, ale při větším objemu investic ve Francii se to rozhodně vyplatí.
Pokud bude sazba v cizím státě nižší, třeba 10 %, tak si započteme jenom tuto nižší sazbu a v daňovém přiznání dodaníme zbytek do českých 15 %.
To samé platí pro úroky. Samozřejmě, dividendy i úroky převedeme vždy ze zahraniční měny do CZK dle vyhlášených jednotných kurzů.
Zápočet se provádí za každý stát samostatně a je k tomu potřeba přiložit potvrzení od správce daně v zahraničí (opět pro každý stát samostatně). To je mnohdy dost komplikované získat. V praxi naštěstí FÚ toleruje i výpis od obchodníka s cennými papíry, ze kterého je patrné, že byla daň již sražena.
V § 8 se nepočítá s daňovou ztrátou, takže v případě ztrát bude daň 0 Kč a ztrátu z našich investic si nemůžeme započíst vůči jiným příjmům dle § 6 až § 10 (třeba mzdě). Ztrátu taktéž nemůžeme přenést do dalšího roku.
Zdanění výnosů: § 10, domácí investice
§ 10 ZDP obsahuje „Ostatní příjmy“, které se do jiných kolonek nevešly, případně se u nich očekává nízká frekvence vzniku. Mezi spoustou jiných příjmů jsou i příjmy z převodu cenného papíru a příjmy z převodu jiné věci (tady spadají deriváty).
§ 10 ZDP je zdánlivě zajímavý v tom, že od daně jsou osvobozeny příjmy vyjmenované v odstavci 1 a tohoto paragrafu, pokud nepřesáhnou 30 000 Kč za zdaňovací období. Nicméně tento limit nelze u investic použít (jenom u příležitostných činností a příležitostných nájmů movitých věcí) .
Praktický příklad: na Zonky investujeme na počátku roku do půjček 28 000 Kč. Za 360 dní se nám všechny splatí a získáme 33 000 Kč. Zdanit zisk 5 000 Kč musíme. Daň by v tomto případě byla 5000 * 15% = 750 Kč. příjem do daňového přiznání by byl 33 000, výdaj 28 000. Jak jsme uvedli na počátku, tak v konečném důsledku je z hlediska výše daně celkem jedno, jestli P2P investice zdaníme podle § 8 nebo § 10. Daňová sazba je u obou 15 %.
U cenných papírů je limit pro osvobozený příjem až 100 000 Kč za zdaňovací období. Příklad: v lednu nakoupíme akcie ČEZ (nebo podílové listy českého podílového fondu) za 90 000 Kč, v prosinci je prodáme za 99 000 Kč. Žádné jiné investice jsme neprovedli. Nic do daňového přiznání nepíšeme. Pokud bychom ale prodali za 100 001 Kč, tak už do přiznání tento obchod dáme a zisk zdaníme 15 %. Příjmy z jednotlivých cenných papírů se pro účely výpočtu sečtou. Jo a daňové přiznání musíme podat, i kdybychom měli ztrátu, ale svými prodeji jsme vygenerovali příjmy více než 100 000 Kč. Příklad: nakoupili jsme cenný papír za 120 000 Kč, prodali jsme jej za 110 000 Kč. Daňové přiznání musíme podat a daň bude 0 Kč. Ztrátu si nemůžeme převést do dalšího roku, jen ji případně můžeme započíst vůči ziskům u jiných cenných papírů.
Náklady na nakoupené cenné papíry nebo deriváty si opět můžeme povýšit o zaplacené poplatky (při otevření i zavření pozice) brokerovi/provozovateli platformy, ale to je prakticky už jenom kosmetická úprava. V § 10 se nepočítá s daňovou ztrátou, takže v případě ztrát bude daň 0 Kč a ztrátu z našich investic si nemůžeme započíst vůči jiným příjmům dle § 6 až § 9 (třeba mzdě). Ztrátu taktéž nemůžeme přenést do dalšího roku.
Příklad: obchodujeme akciové opce. Nakoupili jsme opce v hodnotě 40 000 Kč. Prodali jsme je za 42 000 Kč. Poplatky byly celkem 100 Kč. Zisk 2000 Kč snížíme o 100 Kč a zdaníme. Daň bude (2000-100) * 15 % = 1900 * 15 % = 285 Kč. V přiznání dáme do příjmů 42 000 Kč a do výdajů 40 100 Kč.
Pokud bychom prodali za 30 000, tak máme ztrátu 10 000 Kč. Tuto ztrátu ale nemůžeme započíst vůči jiným druhům příjmu. Které to jsou? Pokyn Generálního finančního ředitelství stanovuje: „Jednotlivým druhem příjmu se rozumí např. příjem z prodeje nemovitostí, příjem z prodeje movitých věcí, příjem z prodeje cenných papírů, příjem z příležitostných činností a příjem z příležitostného pronájmu movitých věcí, dále příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným a další druhy podle § 10 odst. 1 zákona.“ Takže zisky a ztráty by měli investoři sledovat samostatně u cenných papírů, derivátů a pohledávek. Tady je zdanění nevýhodné pro investory, kteří pomocí derivátů zajišťují pozice v cenných papírech – třeba nakoupí akcie ČEZ a k tomu nakoupí put opce na tyto akcie. Pokud se trh pohne, tak na jedné z pozic bude určitě ztráta a na druhé bude zisk. Nicméně vzájemné započtení těchto dvou pozice není možné. Pokud bude zisk z jedné 10 a ztráta z druhé 10, tak do dílčího daňového základu půjde 10, ne 0, jak by ekonomicky bylo správné. Započíst proti sobě můžeme třeba ztrátu na akciích ČEZ a zisk na akciích Kofola anebo ztrátu u Benefi a zisk u Zonky.
Investoři často využívají při obchodování různá data nebo předplacené poradenské služby. Náklady na ně je možné dát si jako náklad do § 10, nicméně tady musí být investor opatrný a být připravený na to, že v případě pochybností musí dokázat, že tyto náklady byly prokazatelně vynaloženy na dosažení příjmů.
Všichni dlouhodobí investoři pak určitě znají tříletý časový test. Pokud cenný papír (akcie, dluhopis, podílový list) držíme déle než tři roky, tak při prodeji nedáváme do daňového přiznání nic a ani nic nedaníme. Stát chce takto investory motivovat, aby investovali dlouhodobě. U derivátů se daňový test nedá uplatnit. I kdybychom je drželi třeba 10 let, tak musíme výnosy zdanit.
Může nastat situace, že jsme akcie nebo třeba komodity nakoupili postupně v několika nákupech. V takovém případě se pro daňové účely používá metoda FIFO (first in first out) – nejdříve se prodávají ty nejstarší pozice, pak z následných nákupů. Anebo můžeme použít metodu váženého aritmetického průměru, kdy se stanoví průměrná cena nákupu. Tento druhý způsob bude pro řadu investorů snadnější, jelikož brokeři často automaticky uvádějí průměrnou cenu postupně nakupovaných pozic.
Zdanění výnosů: § 10, zahraniční investice
Tento režim je oproti zdaňování domácích investic dle § 10 jiný jenom v tom, že musíme přepočítávat hodnoty do korun podle zmiňovaného jednotného kurzu a musíme v přiznání podávat více informací. Jinak platí všechno stejně: limit 100 000 Kč, tříletý daňový test, nemožnost započíst ztrátu vůči jiným příjmům (jenom cenné papíry s cennými papíry, pohledávky s pohledávkami, deriváty s deriváty). Lze započítávat zisky/ztráty mezi zahraničním a domácím jednotným druhem příjmu, třeba zisk z akcií ČEZu se ztrátou u akcií Microsoft.
Jednotný měnový kurz usnadňuje drobným investorům práci, nicméně hodně skresluje skutečnost. Proto jej mohou využívat jenom fyzické osoby. Právnické osoby používají přesnější (ale i pracnější) postupy.
Příklad: V polovině roku jsme nakoupili akcie ve Velké Británii za 1000 liber, což bylo při kurzu 35 Kč za libru 35 000 Kč. Na konci roku jsme je prodali opět za 1000 liber. Nicméně kurz GBP/CZK byl 31,70, takže jsme v korunách dostali 31 700 Kč. Reálně jsme ztratili 3300 Kč. Pro účely daňového přiznání musíme pro rok 2016 použít jednotný kurz 32,96 při nákupu i prodeji, takže z hlediska výpočtu daní jsme nic nevydělali ani neprodělali. Kdybychom naopak nakupovali v polovině roku při kurzu 20, tak bychom reálně díky pohybu měnového kurzu vydělali, nicméně daňově bychom nevygenerovali žádný zisk. U fyzických osob se pohyby měnových kurzů u zahraničních investic vůbec nemusí řešit. Má se za to, že měnové pohyby jsou nevýznamné. Opět můžeme dle §38 ZDP použít i měnové kurzy podle účetních postupů, které lépe odrážejí realitu, jen s tím může být mnohem více práce (u každého obchodu si musíte zaznamenat i měnový kurz). Takže máte na výběr. My budeme danit pomocí jednotného kurzu.
Investoři se často ptají, jestli se mají zahraniční výnosy zdanit v případě vzniku anebo až při přesunu do ČR. Správně se musí zdanit v případě vzniku (platí to i pro § 8). Stačí jednou za rok v daňovém přiznání ke konci roku.
Zdanění výnosů a daňové formuláře
Všechny potřebné formuláře najdeme na stránkách Finanční správy. Kromě standardního daňového přiznání nesmíme zapomenout na přílohu 2 a přílohu 3, kde se dělá výpočet daně ze zdrojů v zahraničí. K tomu patří i Samostatný list k příloze 3, kde se provádí metoda prostého zápočtu daně zaplaceného v zahraničí (za každou zemi samostatně). Ve formulářích jsou i návody pro správné vyplnění, co se týče zaokrouhlování a podobných formalit. Pokud máte více druhů příjmů a ještě k tomu z více států, tak rozhodně doporučujeme udělat si nejdřív tabulku v excelu – podle ni se pak vám nebo vašemu účetnímu/účetní bude snadněji vyplňovat daňové přiznání.
My jsme si v tomto článku rozdělili § 8 a § 10 na domácí a zahraniční investice jenom pro lepší orientaci. V daňovém přiznání se domácí i zahraniční investice společně zdaňují v příslušných dvou kolonkách. Tady je stručná schéma pro zdanění výnosů. Výnosy českých investic podle §8, jako jsou kupříkladu dividendy (třeba od ČEZu), se zdaňují srážkou 15 % u zdroje (viz. §36), takže investor už se zdaněním nemá práci a nikam dividendy neuvádí.
Pokud jsme některou oblast dostatečně nerozebrali, tak to napište dolu do komentářů. Doplníme informace. Jen upozorňujeme, že nejsme daňoví poradci, takže složité daňové případy nedokážeme rozlousknout. V Zákonu o daních z příjmů lze nalézt několik výjimek, které jsou určeny pro specifické skupiny poplatníků.
Nakonec ještě jednou seznam zákonů a dokumentů:
Zákon o dani z příjmů je zde.
Jednotné měnové kurzy jsou zde.
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou zde.
Formuláře daňové správy pro FO jsou zde.
Antistresova souprava důležitá pro správné zdanění výnosů je zde:
24.1.2017
22 min.
Mohlo by Vás zajímat:
16.4.2024 nejziskovější opce: zhodnocení o 1100 %
Nejlepší call opce na akcie Super Micro Computer zhodnotily 16.4. investici 10 000 Kč na 120 tis. ...
Více informací17.4.2024
3 min.
Japonský jen oslabuje na nová minima
Za 3 roky oslabil japonský jen vůči americkému dolaru o více než 40 procent. Důvodem je obrovský ...
Více informací16.4.2024
4 min.
15.4.2024 nejziskovější opce: zhodnocení o 1738 %
Nejlepší put opce na akcie Salesforce.com zhodnotily 15.4. investici 10 000 Kč na více než 180 tis. ...
Více informací16.4.2024
3 min.
Děkuji za článek. Závěrečný obrázek se bude jistě hodit.:-) Mám k tomu jeden dotaz. Degiro mi dividendu u CZ akcií zdanilo 35%. Nevíte, jestli je možno si v tomto případě požádat o přeplatek ?
Dobrý den, ano, zrovna Degiro přímo na stránkách uvádí, že čeští investoři, kteří chtějí mít daň z dividend jenom 15 %, tak mohou o refundaci požádat. Napište na podporu Degiro, kde určitě sdělí podrobnosti (jak požadavek na refundaci poslat a kam). My u Degiro účet nemáme, takže úplně přesně neznáme jejich postupy.
Dobrý den, ještě k dividendám. Jak by se mělo postupovat při DRIPu (reinvestici dividendy), kdy je dividenda připsána ve formě nových akcií (a tyto jsou pak s nulovou cenou započítány do porfolia).?
Forma výplaty dividendy by na daňovou povinnost neměla mít vliv, takže zdanit by se měla peněžní, akciová nebo klidně i věcná dividenda. Nicméně podívejte se do výpisu od brokera. Třeba Interactive Brokers sráží dividendu hned při jejím vyplacení. Pokud Vám broker dividendu v tomto případě automaticky nestrhl, tak asi není nutné danit. My v našem portfoliu akciové dividendy nemáme, takže úplně přesně jsme to nezkoumali.
Dobrý den, krásný článek, dávám dva palce nahoru :-). Chtěl jsem se jen zeptat, pokud mám z obchodu na ETF (USA) zisk a obchodů futures (USA) ztrátu, můžu si tuto zrátu z futures (USA) započítat proti zisku na ETF (USA) ? Obě jsou v § 10 zahraniční… Děkuji
Děkujeme za pochvalu :-). Tady vás nepotěšíme. Nemůžete si započíst zisk z ETF vůči ztrátě z futures – je to přesně ten příklad, jak jsme popisovali u akcií ČEZu a put opce na ČEZ. ZDP povoluje jenom započtení u stejného druhu příjmu (akcie s akciemi, deriváty s deriváty, pohledávky s pohledávkami). ETF vnímáme jako akcie. Víme, že ekonomicky to nedává moc smysl, ale u FO to tak je (právnické osoby dokážou účtovat o zajišťovací instrumentech a daňově započítávat deriváty s akciemi). Domácí a zahraniční příjmy můžete u stejného druhu dávat dohromady, třeba zisk z akcií ČEZu a ztrátu na akciích Microsoftu.
Dobry den,
pokial teda mam zisk na CEZ a stratu na MSFT, tak to mam uvest na jednom radku?
Ja som to dal do dvou, pri MSFT som zadal kod Z, a pri CEZ som to nechal prazdne.
Avsak pak neni strata v zahranici uplatnena oproti zisku z domaci investice.
Pokud to dam na jeden radek, tak je to ok. Avsak mam vyplnit kod Z? kdyz micham zahranicni s domacimi?
Dakujem
Ano, dejte to do jednoho řádku, i když je to smíchání zahraničí a domácího příjmu. Kód nechte prázdný. Zrovna tento případ jsme rozebrali ve druhé části návodu: https://finlord.cz/2018/03/zdaneni-vynosu-z-investic-vyplneni-formulare/
Dobrý den,
jsou nějaké spodní limity zisku od kterých se danní? na mintosu jsem investoval cca 1 100 euro zisk mám cca 90.
Pokud náhodou zapomenete na daňovou povinnost, tak se až tak moc nestane. Kvůli 90*15%=13,5 USD, cca 300 Kč, Vám FÚ uši neutrhne :-). Nicméně daňové přiznání by ste měl podat a odvést daň. Jak ukazujeme ten obrázek Account Statement z Mintosu, tak je nutné sečíst položky Principal received, Investment principal rebuy a všechny přijaté úroky. Samozřejmě, pokud investujete i na jiných sítích, tak příjem musíte zvýšit i o příjem na těchto sítích. Všechny P2P zisky musíme dát pěkně na hromádku :-).
Dobrý den, jen bych chtěl upozornit, že co se týče osvobození §10 do částky 30 000, tak nejsou osvobozeny všechny příjmy z odst. 1, ale pouze příjmy z odstavce 1, písm. a). A jestli chápu dobře, tak postoupení pohledávky spadá pod odstavec 1, písm. b)
Ups, naše chybka. Upravíme to v textu. Limit 30 000 se na deriváty nedá použít, takže už musíme uvažovat jenom ten obecný limit dle paragrafu 38b: „Daň nebo penále se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 15 000 Kč.“
Ještě by se dalo polemizovat, zda by bylo možné postoupení pohledávky považovat za cenný papír a tím pádem by se na něj vztahoval limit 100 000 Kč. To je ale podle mě problematické, a tak příjmy z Mintosu a Twina nejsou osvobozeny v žádné výši
Souhlasíme, pohledávky bychom raději za cenný papír nepovažovali. Tady je výpis druhů cenných papírů: http://zakonyvkapse.cz/ptate-se-uprava-cennych-papiru-po-1-1-2014/
Dobrý den,
Díky moc za článek. Přesto mám ještě jednu otázku:
Jak je to u shortování akcií, případně vypisování opcí? Tam je nejdříve příjem a až později výdaj.
Děkuji
Nooo, tak to nikdo přesně neví. V ZDP shortování akcií není upravené. Nicméně můžeme použít postup z §10 pro cenné papíry, kde jsme je nejdříve nakoupili a pak prodali. Zákon nespecifikuje, že tyto dvě události musí nastat přesně v tomto poradí. Pokud tedy nejdřív prodáme a až pak nakoupíme, tak to je v pořádku. Daňový příjem tedy bude ten příjem při otevření short pozice a výdej pak bude hodnota, kterou zaplatíme při zpětném nákupu pozice. Úroky z short pozice si můžeme dát jako zdanitelný výdej.
Děkuji.
když bude v různých obdobích, tak je na konci roku stále otevřená pozice s nerealizovaným výnosem.
V jednom roce bude příjem a výdaj se započítá mezi výdaje dalšího roku. Chápu to dobře?
Nene, u fyzických osob skutečně funguje velké zjednodušení, protože jinak by se z toho malí investoři ještě více zbláznili. Otevřené zisky/ztráty, které máme ke konci roku, se nepřeceňují. To znamená: v jednom roce třeba koupíme akcie na ČEZ za 300 000, v dalším roce je prodáme za 320 000. V daňovém přiznání za rok 1 neděláme nic. V daňovém přiznání za rok 2 dáme příjem 320 tisíc a výdej 300 tisíc, zisk 20 tisíc. U podnikatelských osob to je jinak. Ty musí přeceňovat majetek ke konci roku a dávat to do účetnictví v každém roce.
Díky,
U nákupu akcií je to jasné, tam problém není. Jde mi o něco jiného.
Konkrétní príklad – výpis opce v prosinci 2016, expirace (uzavření obchodu) v lednu 2017.
31.12. 2016 mám otevřenou pozici . Kdy budu danit? Až 2017?
Děkuji
My takovouto pozici daníme až ve 2017 dle stejné myšlenky, jako u akcií. V ZDP se nepíše nic o tom, že by FO museli deriváty přeceňovat ke konci roku.
Díky za článek. Neposílá broker (například. Interactive Broker) do Země uvedené v profilu obchodníka nějaký výpis? To by pak mohlo FU sloužit jako dobrý podklad pro revizi daňové povinnosti.
Díky!
Nevíme o tom. IB jako licencovaný obchodník s cennými papíry posílá informace americkému finančnímu úřadu (Internal Revenue Service). Pak je otázka jestli americký FÚ a český FÚ spolupracují a informují se navzájem o pohybech na účtech investorů. V dnešní automatizované době by to nebyl žádný problém.
Opravdu hezky shrnuté, a jelikož se o toto téma jako akciový investor zajímám (daním ve všech 4 „kvadrantech“), tak mohu potvrdit správnost.
Jen bych článek doplnil v praktickém zpracování přiznání: dnes jsme v elektrizované době, takže vyplňovat přiznání RUČNĚ na listy formuláře fakt není nutné, navíc by to zvlášť při danění zahraničních dividend dle paragrafu 8 při uplatňování prostých zápočtů třeba i za několik států bylo i matematicky náročné, zvlášť když má někdo v přiznání odečítatelné položky ze základu daně (např. hypotéka, penzijko, životko) a nejde pak uplatnit pro zápočet celý rámec 15% CZ daně, protože průměrnou sazbu české daně tyto položky sníží pod 15%, to pak je ručně počítat fakt opruz :)). Doporučuji všem bez rozdílu vyplnění na webu Finanční správy http://www.daneelektronicky.cz (Elektronická podání pro finanční správu-daň z příjmů), formulář má interaktivní nápovědu a poradí. No a pak ti co nemají datovou schránku to buď vytisknou (úplný opis k tisku) a donesou vytisklé s přílohami na FÚ celé, nebo odešlou celé přiznání i se skeny příloh na FÚ elektronicky bez podpisu a pak podepíšou a na FÚ doručí jen jednu vygenerovanou stránku o potvrzení odeslání přiznání. No a ti co datovou schránku mají jako já, ti nepodepisují a netisknou vůbec nic a odesílají celé přiznání se skeny příloh elektronicky pomocí zadáním hesla do datovky, čímž se autentizují a je to.
Děkujeme za doplnění. Plnění dat do interaktivních formulářů jsme zapomněli zdůraznit. Je to fakt šikovná pomůcka FÚ.
Dobrý den,
děkuji za výborný článek. Rád bych se zeptal: pokud mi cenný papír který prodám splňuje časový test (držení déle než 3 roky), spadá do onoho 100 tisícového osvobozeného přijmu nebo ne? Tj. můžu bez danění prodat takový cenný papír + ještě další do 100 tisíc co časový test nesplňují?
Dobrý den, pokud splníte časový test, tak je ten příjem z prodeje úplně osvobozený od daně a nic s ním neděláte (nedáváte to do přiznání, ani nedaníte). To znamená, že limit 100 tisíc Vám pak zůstává k dispozici pro nějaké krátkodobé obchody.
Od roku 2015 je to jinak. Buď se použije osvobození z důvodu, že se nepřekročí limit 100000 Kč nebo se použije osvobození z důvodu splnění časového testu. Oba důvody nelze kombinovat. Viz Pokyn GFŘ D-22, K § 4 odst. 1, bod 20. Koukněte na to.
http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn_GFR_D-22.pdf
Děkujeme za doplnění.
Chci se ujistit, ktere druhy financnich nastroju, resp. zisky a ztraty z jejich obchodovani, lze mezi sebou zapocist. Jde mne o to, jak moc musim jednotlive druhy oddelovat. Z textu i fialove tabulky na konci clanku mne plyne, ze existuji jen 3 skupiny:
– AKCIE (kam radite akcie, dluhopisy a ETF/ETN)
– DERIVATY (opce, futures, forex, CFD)
– POHLEDAVKY (P2P podle zpusobu investice).
Je tedy mozne mezi sebou zapocist zisky a ztraty z jedne skupiny? Napr. zisky z CFD pokratit o ztraty z Forexu?
Mel jsem za to, ze se musi vsechno vykazovat oddelene, ale spis to ted chapu, ze v ramci jedne skupiny instrumentu lze mezi sebou zisky a ztraty zapocitavat.
Jinak diky za super clanek, tak komplexni rozebrani problematiky jsem jeste necetl. Urcite by stalo za to, aby to nejaky Danovy poradce „posvetil“.
Dobrý den, CFDs i forex jsou deriváty. Můžete je mezi sebou pokrátit. Ty zmíněné 3 skupiny jsou nejběžnější.Jen ta první skupina jsou spíše cenné papíry než akcie, tedy dluhopisy, podílové listy skladové listy další CP můžete vůči akciím a ETF/ETN započíst. Ano nejdřív vykážete jednotlivé skupiny a pak to všechno sečtete do dílčího základu daně…interaktivní formulář, který se tady v diskuzi zmiňoval, to udělá za Vás 🙂
Dobry den,
mela by se do DP priznani vkladat jako priloha screenshot nebo data z account statementu (napr. ten vas screenshot z mintos), jako dukaz z ceho se dan pocitala, nebo staci DP vyplnit sectenyma cislama a FU uz to dal neresi a bude nam verit?
S pozdravem
Libor Blaheta
Dobrý den, potvrzení o zaplacení daně (tedy nějaký výpis z účtu) je nutné přikládat jenom tam, kde ta daň byla v zahraničí stržena. Text ze zákona: „Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně a lze ho vyžadovat nejdříve po 30 dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmů nebo depozitáře o sražení daně.“ Takže na zisky z Mintosu se to nevztahuje, protože tam se žádná daň automaticky nestrhává. Úplně postačí, když jenom správně vyplníte částky do daňové přiznání a těch přílohy, screenshoty nepřikládáte.
Pokud investujete třeba na burze a byly Vám z dividend automaticky strženy dividendy, tak potvrzení (klidně screenshot) musí být. Postačí výpis od toho brokera (my používáme Interactive Brokers, nicméně třeba Lynx broker bude mít stejný výpis) – musí na něm být vidět tyto informace: údaje identifikující zahraničního správce daně nebo zahraničního plátce daně anebo depozitáře, stát zdroje zahraničních příjmů, částku daně zaplacené v tomto státě v místní měně a v přepočtu na koruny, a výši příjmů ze zdrojů v tomto státě.
Pokud mi zahraniční broker strhl poplatek za připsání zahraniční dividendy na účet, lze tento poplatek dát do nákladů?
Ano, tento poplatek, který je přímo přiraditelný k výplatě dividendy, lze dát do nákladů.
Chybí mi tu jeden příklad:
Krom stálých akcii na dividendy, mám i akcie na vlnkování a tady mi chybí příklad.
Koupím akcie firmy A za 100 000
prodám je za 105 000 – poplatky
A koupím a to akcie Firmy B a tak to protočím několikrát. Na konci roku mám třeba ve firmě a 115 000 a volný peníze 10 000.. jak tohel daním?
Prostě řeknu že vstupní peníze byly 100 000 idkyž jsem zobchodoval za milion a zisk ke zdanění je 25 000 nebo jenom těch volných 15 000.
Mám účet u fio a nějak nevím jak z toho mám vygenerovat to daňový přiznání.
Dělají tam i nějaký výpis.. dělám to první rok a nějak tomu nerozumím moc..
Dobrý den, příjmy a výdaje z jednotlivých obchodů a jednotlivých akcií sečtete za ten zdaňovací rok případ po případě. To znamená, že pokud jste zobchodoval (protočil) 1 mil., tak je příjem 1 mil. a výdaje budou třeba 975 tisíc a zisk bude rozdíl těchto sum, tedy 25 tisíc.. to se zdaní 15%*25000. My Fio investiční účet nemáme, nicméně určitě nějak půjde vygenerovat seznam realizovaných obchodů, komise a dividendy – jako licencovaný OCP musí klientům připravovat dobré výpisy z účtu. Kdyžtak jim napište na podporu. Ideálně, pokud byste měl PDF i excel. PDF se snadněji tiskne, ale v excelu se zase snadněji dělají součty.
Děkuji za odpověď.
Ani vygeneruji mi přehledné pdf všech mích obchodů.. dokonce i sečtené v měnách..
Takže mám sečíst vše..
Pokud mohu tak úplně pro blbého takto:
Vygenerují mi toto: cz
Počáteční zůstatek 1 343,51
Obrat kredit 932 833,21
Obrat debet 934 176,72
Konečný zůstatek 0,00
Zůstatek v CZK 0,00
Vygenerují mi toto: GBP
Počáteční zůstatek 0,00
Obrat kredit 3,10
Obrat debet 0,00
Konečný zůstatek 3,1
Zůstatek v CZK 97,92
Vygenerují mi toto: USD
Počáteční zůstatek 0,00
Obrat kredit 23 641,51
Obrat debet 23 600,35
Konečný zůstatek 41,16
Zůstatek v CZK 1 055,30
Souhrn pro měnu cz
Počáteční zůstatek 1 343, 51
Nákupy 879 312, 97
Prodeje 670 480,4
Poplatky 4 679,20
Vklady 253 555,42
Výběry 50 184,55
Výnosy z CP 8797,39
Daň z výnosů z CP zaplacená v zahraničí 0
Konečný zůstatek 0
Souhrn pro měnu USA
Počáteční zůstatek 0
Nákupy 23 390,9
Prodeje 23 627,47
Poplatky 207, 32
Vklady 0
Výběry 0
Výnosy z 14,04
Daň z výnosů z CP zaplacená v zahraničí 2,11
Konečný zůstatek 41,16
Takže jestli to správně chápu tak:
Cz nedaním, protože nákup je větší, jak prodej.
ale USA daním tedy 23 390,92 – 23,627,47-207,32
Chápu to správně?
Nene, musíte to dát všechno na jednu kopu, pokud jsou to druhově stejné obchody (třeba cenné papíry nebo deriváty). Ztráta z CZK pak je kompenzovaná ziskem z jiných měn (po přepočtení do CZK. Jinak řečeno, měna není důležitá jako rozlišovací prvek, pokud jste v § 10. Nicméně výpis musíte mít roztříděný podle měn, aby jste věděl jaké částky máte vynásobit kurzem pro libry, pro dolary, pro eura, atd. Koukám, že na výpisu jsou i dividendy (to spadá do § 8), kde se zase postupuje tak, že každá měna se v příloze k daňovému přiznání vykáže nejdřív separátně, ale ke konci se to v daňovém formuláři sečte. Použijte interaktivní daňový formulář a uvidíte.
Dividendova dan:
Berme ze je to vse prepocitano do korun.
Žiji v česku.
Takový malý příklad pro daneni:
Americká dividenda
100 hruba 85 csta 15 dan
Česká dividenda
85 cista na ucte
Finská
100 hruba 70 cista 30 dan
zde mam na rok na vraceni dane nebudu resit
Anglie:
100hruba
Tedy: jak to zdanim sprvane:
Amricka 100 + Ceska (85*1,15) = 200 z toho plyne ke zdaneni nula, protože je už mám obě zdaněné.
Finská 100 ale danim nulu opet
Anglie 100 musim zdanit tedy 15
Výsledně do danoveho priznani napisi:
400 ke zdaneni 15 nebo ke zdaneni 100?
Dobrý den, dividendu získanou od ČR firem už neřešte – tam se daň strhla srážkovou daní a Vaše daňová povinnost tak byla splněna. Ty zahraniční dividendy jsou už sice také zdaněny, nicméně český FÚ chce mít přehled o přeshraničních tocích. Takže do daňového přiznání dáte jako základ daně dle §8 sumu 300 (USA+Finsko+Anglie). Daň bude 15 (jenom z té Británie). USA a Finsko jenom uvedete v přehledu a uplatníte zápočet (maximálně ve výši 15 %).
ještě jsem neporozuměl jedné věci..
Když rozprodám všechny akcie v tom roce
nakup 300 prodej 350 a tedy zisk 50
a v tom roce koupím akcie za 340 a zbyde mi 10, tak daním jenom těch deset nebo všech 50?
Vždy postupujte jakoby odzadu – zjistěte, za kolik jste prodali akcie a pak k tomu přiřaďte nákupy. To znamená, že ve Vašem případě nastal jenom prodej ve výši 350. K tom přiřadíte nákup 300, takže daňový základ bude 50 a daň 15%*50=7,5. U toho dalšího nákupu za 340 ještě neproběhlo zavření pozice, takže s tím nic nedělejte. Nicméně pokud byste v dalším roce prodal tuto pozici třeba za 360, tak v tom dalším roce bude zisk 360-340=20. Velikost volné hotovosti na účtu je pro daňové účely irelevantní.
Dobrý den,
pokud nepodnikám, ale jsem zaměstnaný, můj hlavní zdroj příjmu je z klasického zaměstnání, ale na burze se mi povedlo něco vydělat, do jaké výše hrubého výdělku se nemusí/musí podávat daňové přiznání?
Dobrý den, limit je těch zmiňovaných 100 000 Kč (pod touto částkou přiznání nepodáváte) a pak funguje daňový test 3 roky mezi nákupem a prodejem cenných papírů.
Dobrý den,
prosím o upřesnění. Pokud udělám zisk na aktivu, které se obchoduje v USD, ale při prodeji tohoto aktiva si nenechám dolary, ale rovnou to směním za aktuální kurz do czk, tak daním zisk v aktuální výši v czk, nebo se to musí danit podle toho kurzu co vydává GŘČR.
Příklad: aktivum udělalo v červnu zisk např $20, já ho tedy v tom červnu prodám se ziskem $20, ale nenechám si dolary, ale rovnou to vypořádám v czk za aktuální kurz.
$20 … kurz např $1=20 kč (v tom červnu) tedy mám zisk 20×20=400
ale GŘČR později vyhlásí kurz $1=24
to bych tedy musel danit 20×24=480 ?
Nebo se ten kurz vztahuje pouze na zisk, která se nechá v dolarech?
Obáváme, že následná konverze příjmu do korun nehraje vliv. Příjmy/výdaje se musí pro daňové účely FO vyjádřit v měně obchodu a přepočíst dle jednotného kurzu do korun. Všechny takto do korun přepočtené příjmy/výdaje se sečtou a z toho se vypočte daň. To byste musel mít systém nastavený tak, že se Vám automaticky vždy při nákupu převedou koruny do dolarů a při prodeji automaticky z dolarů do koruny. V tomto případě by se to dalo považovat za investici v CZK, ne v USD. Pokud ale musíte mít před investici dolary (nebo si je musíte vypůjčit), tak se to bere jako dolarový obchod, kde je vstup i výstup zafixovaný pro daňové účely tím jednotným kurzem.
Jinak ten jednotný kurz až taková pohroma není. Je to průměrný kurz v daném roce a pokud investor rovnoměrně investuje v průběhu celého roku, tak se +/- nějaké drobné dostane na stejnou hodnotu, jako kdyby používal přesné měnové kurzy v okamžik realizace. Blbý to je, pokud investor zrovna obchodoval v zahraničí v období výrazného pohybu kurzu a pak už ne.
já myslel, že ten vyhlašovaný kurz od GŘČR se vyhlašuje právě pro to, že se kurz dolaru během roku pohybuje po a tak se vyhlašuje jen pro ty co si v daném roce nechávají dolary.
Pokud ten zisk v dolarech ale daném roce smění do czk a k 31.12 ho mají již v CZ tak by to mělo být bráno za ten aktuální kurz v době směny a né za ten vyhlašovaný.
Tak jsme zákon ještě projeli. Tady je text ze ZDP §38: „Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví, použije s výjimkou uvedenou v odstavci 2, jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví. Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období.
Takže u FO lze používat jednotný kurz anebo můžeme používat i postupy dle účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb. Pokud tedy chcete vždy vykazovat reálné měnové kurzy, tak můžete. Jen to musí být podle účetních postupů.
Dobrý den, jak je to v případě převzetí firmy?
.
První scénář:
Mám akce firmy A koupené v roce 2010. V roce 2014 je převzala společnost B a já dostal akcie firmy B (tedy ty 4 roky jsou jasné). Ty jsem prodal v roce 2016.
Splnil jsem časový test s akcií B nebo ne?,
.
Druhý scénář:
Mám akce firmy A koupené v roce 2012. V roce 2014 je převzala společnost B a já dostal akcie firmy B. Ty jsem prodal v roce 2016. Jak je to tady?
.
Díky
Předpokládám, že převzetí firmy je z daňového pohledu to samé, co prodej akcie, ale chci si to raději ověřit
Dobrý den, náhrada jedné akcie za druhou při převzetí se započítává do daňového testu, protože jste zisk nerealizoval…pořád jste zainvestovaný do nástupnické společnosti. V prvním i druhém scénáři jste splnil daňový test. Pokud by bylo převzetí realizované v hotovosti (za své akcie byste při akvizici dostal peníze) a od vašeho nákupu neuplynulo více než 3 roky, tak byste to musel zdanit.
Text ze zákona §4, odst. 1x: „při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c“
Dobrý den,
obchoduji u IB a ten mi strhává měsíčně 10 USD za poskytování online dat a 10 USD za obchodování (minimální poplatek, snižovaný, pokud provádím obchody). Můžu tyto dva poplatky zahrnout do DP jako náklad/výdaj podle § 10 odst. 5 („…a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů…“) nebo třeba podle § 24? A co když některý měsíc neprovedu žádný obchod, započítají se příslušné poplatky toho měsíce?
Děkuji.
Ano, to jsou náklady účelně vynaložené na dosažení příjmu.
FIFO je jen váš názor nebo je to nějaké rozhodnutí soudu nebo vyhláška? Když akcie nejsou očíslované, tak je přece jedno, které zobchoduji dřív.
Právěže to je někde v zákonu/výhlášce. Teď to nemůžeme rychle najít. Z účetního a daňového hlediska není jedno, které akcie vyberete do výkazů. Pokud by nebyla přesná metoda, tak by šlo snadno manipulovat s výnosy – jednou by investor vybral FIFO, jindy LIFO a jindy nějakou kombinaci. Samozřejmě, v reálném tradingu to je jedno….akcie jsou zaměnitelné.
prosím, až to najdete, napište to sem, děkuji
Dobry den,
rad bych se zeptal, jak je to s danemi, pokud nejsem danovym rezidentem CR. Predpokladam, ze zisky z akcii (z celeho sveta) danim ve svem danovem domicilu, i kdyz obchoduji pres ceskeho brokera. Jak je to s dividendami? Zaplatim 15% v CR, udelam danove priznani ve sve zemi a poslu to ceskemu FU a ten mi tech 15% vrati (protoze ta dividenda je tak mala, ze spada do meho nezdanitelneho zakladu pro kapitalove vynosy)
Dobrý den, pokud nejste daňovým rezidentem v ČR, tak musíte danit dle zákonů Vašeho domovského státu. S tou srážkovou daní to bude podobné, jak jsme psali v článku o zdanění v ČR mezinárodních investic. Tedy ve Vašem případě se srážková daň odvede v ČR a ve svém daňovém přiznání pak jenom použijete zápočet – v případě že ve Vašem domovském státě je daň z dividend také 15 %. Pokud je daň z dividend 0 %, tak můžete žádat o vrácení daně (podobně, jako mohou Češi žádat o vrácení části dividendové daně z Francie). Nicméně daňové zákony a postupy jiných zemí neznáme, takže přesně nedokážeme poradit.
Dobrý den,
děkuji za Váš článek. Je vynikající. Rád bych se zeptal ohledně dvojího zdanění. V roce 2014 jsem získal čistou dividendu z USA (daň ve výši 15% byla stržena v USA). Bohužel jsem to do daňového přiznání nedal, protože jsem to netušil, že musím. Musím podat dodatečné daňové přiznání, když defacto výsledná daňová povinnost bude nula? Přiznám hrubou dividendu, vypočítám daň a posléze započtu daň zaplacenou v USA = nula od nuly pojde. Podle daňového řádu § 141 odstavec 4 jsem oprávněn podat dodatečné přiznání, ale povinnost nemám. Nevím, ale zdali se tento odstavec na tento případ vztahuje. Vezmu-li stejný paragraf ale odstavec 1, tak mám povinnost podat dodatečné daňové přiznání, když zjistím že daň má být vyšší a rozdílnou částku uhradit. Já sice zjistím, že daň má být vyšší, ale díky zápočtu se daň v konečném důsledku nemění. Předem díky za odpověď
Dobrý den, pokud chcete být skutečně do puntíku podle zákona, tak byste měl podat dodatečné daňové přiznání. Na druhé straně Finanční úřad má spoustu mnohem důležitější práce než nahánět takovéto drobnosti, ze kterých ani neplyne vyšší daňový příjem. A nebojte, podobných případů, jako je Váš, jsou v ČR desítky nebo možná stovky tisíc. Nikdo Vám za to zapomenuté přiznání z roku 2014 nepřijde bouchat na dveře. Nicméně pro klidný spánek doporučujeme to přiznání do budoucnosti podávat – prvý rok Vám s vyplněním někdo pomůže (nebo na netu jsou návody jak přiznání kompletně vyplnit) a další roky pak už jenom dokola děláte pořád to samé, jenom s jinými částkami. Rozhodně doporučujeme odfotit/okopírovat si přiznání a na tuto kopii si i napsat poznámky, ať se v tom další rok rychle zorientujete.
Díky za odpověď. Kde se konkrétně píše (číslo zákona, paragraf, odstavec), že mám povinnost to dodatečné daňové přiznání podat?
Základní ustanovení je v ZDP §38g: „Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.“ A pak ty další odstavce. Pokud jste tyto odstavce v roce 2014 splňoval a přiznání jste neodvedl, tak jste jednoduše porušil zákon.
Pokud byste tedy teď podal to přiznání za rok 2014, tak byste jenom opravoval opomenutí z dřívějška. Nicméně na toto opomenutí by Vás měl upozornit FU. Zákon praví, že pokud daňové přiznání nepodáme vůbec, a to ani dodatečně (tedy na výzvu toho správce daně), zaplatíme pokutu nejméně 500 Kč, ať už máme daňovou povinnost, nadměrný odpočet nebo nulu.
Všechny sankce jsou pak v daňovém řádu 280/2009: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/danovy-rad/
Asi Vás bude zajímat zejména §250: Pokuta za opožděné tvrzení daně
Vy uvádíte pouze finanční sankci. Nehrozí ale i trest odnětí svobody?
Dobrý den, ano, za krácení daní ve větším rozsahu hrozí i odnětí svobody dle Třestního zákona. S touto variantou však ani raději neuvažujeme. Pokud investujete několikamilionové částky, tak je skutečně lepší zaplatit si za několk tisíc daňového poradce a mít daně do haléře přesně dle požadavků zákona. Peněžní pokuty a sankce Finančního úřadu jsou pro malé prohřešky, které často vzniknou neúmyselně.
Z toho mi vyplývá, že pokutu za opožděné trzení daně tedy dostanu 500 kč, protože jak pokuza za opožděné tvrzení daně, tak i penále, tak i úrok z prodlení jsou napojeny procentně na rozdíl mezi nově vypočtenou daní a starou výši daní, kdy tento rozdíl je v tomto případě nulový. Chápu to tak dobře? Nebo si FÚ řekne, že daň měla být vyšší a že je můj problém, že jsem neprovedl zápočet? A pak tedy rozdíl mezi starou daní a nově vypočtenou bude kladný, a tudíž FÚ bude používat ty procenta pro stanovení pokuty, penále i úroku z prodlení?
Ve Vašem by pokuta byla 500 Kč. I FÚ by se dopočetl k tomu, že Váš daňový základ je 0. Úředníci při výpočtu vycházejí ze stejného zákona jako poplatník daně, takže by také museli udělat zápočet daně. Nicméně jak jsme psali dříve, FÚ Vás s největší nebude nahánět. Možný příjem 500 Kč z pokuty není pro ně nic světoborné. Když si vezmete cenu práce na úrovni 250 Kč za hodinu, tak se to z hlediska nákladů moc nevyplatí. Pokud by ve Vašim případem ztratili více než 2 hodiny, tak se z ekonomického hlediska jedná o ztrátovou činnost. Z odhalování různých podvodů s DPH a spotřební daní se dají „vytřískat“ miliardy korun.
Dividendy už jsou zdaněny. Zisk z prodejů v roce pokud je nižší jak 157600,-Kč, tak sice podám daňové přiznání,ale nic neplatím (odečítatelná položka 23640,-). Navíc neznám investora,který má jen ziskové položky při prodeji,ale i ztrátové, tak že dosáhnou u drobného investora roční zisk vyšší jak cca 157000,-Kč je vynikající a pak mohu i zaplatit nějakou daň! Pokud budu v nějakém roce pasivní a moje tržby z prodeje akcií nepřesáhnou 100tis.Kč,tak nemusím ani podat daňové přiznání.
Je tohle všechno pravda?
Dobrý den, ano, je to pravda. Pokud Vaše prodeje v jednom roce nepřesáhnou 100 tisíc, tak přiznání nepodáváte (za předpokladu, že plníte jiné podmínky ZDP, jako že máte příjmy jenom ze zaměstnání). Základ daně, který se vypočetl jako součet dílčích základů dle paragrafů 6 až 10 (příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmů a ostatní příjmy) můžete snížit o odčitatelné položky, jako jsou úroky z hypotéky, příspěvek na životko, penzijní pjištění, členské příspěvky odborové organizace, dary, za vzdělání. Vypočtenou daň pak můžete snížit o slevy na dani: na poplatníka, dítě, školkovné, manželku nebo manžela, studenta, částečný invalidní důchod, plnou invaliditu, držitele ZTP. Nicméně v našem článku jsme uvažovali, že investor má práci nebo podniká, takže už má nějaký příjem a odečitatelné položky se slevami vyčerpá jakoby už u tohoto základního příjmu. Odečitatelné položky a slevy se aplikují na celý základ daně, ve kterém jsou sečteny základní příjmy ze zaměstnání (podnikání) i investiční příjmy.
prosím, nezapomněli jste na mne s fifo? nenašel jsem to a doteď jsem to nepoužíval, tady je příklad http://i.imgur.com/5qi176i.png
Pardon, už jsme to dohledali. A musíme naše předchozí sdělení doplnit. Použít lze nejenom FIFO, ale i vážený aritmetický průměr. Je to v zákoně o účetníctví 563/1991, §25, odstavec 4:
„U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění podle odstavce 1 považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku.“
Dobry den,
pokud nejsem danovym rezidentem v CR, ale obchoduji pres ceskeho obchodnika s cennymi papiry, tak dane v CR zadne platit nemusim – je to tak? Zisky z kapitalu si potom pisu do sveho danoveho priznani ve state kde bydlim.
Jak se spravne postupuje u vyplaty dividend v pripade srazkove dane?
Dobrý den, ano, pokud jenom obchodujete přes českého brokera, ale daňovým rezidentem jste jinde, tak se řídíte zákony té jiné země. Ta srážková daň bude řešena velmi podobně. Tady v ČR se Vám strhne a vy ve Vaši zemi uděláte daňové přiznání, kde uplatníte zápočet stržené daně.
Dobrý den,
účet IB, bazická měna CZK, primární činnost výpis opcí. Příjmy jsou tedy v USD, výdaje odkupní cena opcí + poplatky. Na konci roku provedena konverze ziskového objemu USD do CZK, ne forexový obchod. Účet otevřen v průběhu roku. Dá se říci, že rozdíl vstupního a konečného stavu CZK je můj zisk a to co jsem skutečně vydělal. Ke stejnému zisku se dostanu přes příjmy a výdaje (vč. popl.). Zisk zdaním, vše v jedné skupině. Je to OK, nebo je někde problém s dolarovým kurzem?
Dobrý den, ne, rozdíl vstupního a konečného stavu obchodního účtu v CZK není pro účely daní zisk (i když by to investorům ušetřilo hodně práce). Nicméně tento Váš výpočet se bude přibližovat výpočtu dle daňového zákona, kde se vezmou příjmy a výdaje v USD (před konverzí) a jednotným kurzem se převedou do CZK. Takto vypočtený zisk je daní. Zdaňujete dle §10, jsou to ostatní příjmy. Daňový zákon skutečně vyžaduje počítání přímo na úrovni finančních nástrojů, ne na úrovni celého účtu.
Dobrý den, navážu na předchozí komunikaci; Jestli tomu dobře rozumím dolarové příjmy a výdaje přepočtu vyhlašovaným kurzem a výsledek zdaním. Co se týče dolarů, které zůstaly po transakcích na účtě, nemají na výši daně žádný vliv, pokud rozumím. Pokud tyto dolary nyní konvertuji do CZK, z mého pohledu je výhodné, pokud konverzní kurz bude vyšší, než vyhlášený.
Pokud ale uvažuji takto, tak lze říct, že pokud budu danit rozdíl příjmů a výdajů přepočtený každoročně vyhlášeným kurzem a budou mi zůstávat na účtě dlouhodobě USD a v hypotetickém případě je zkonvertuji v budoucnu za kurz výrazně lepší než jakými jsem převáděl v průběhu let každoročně dle kurzu ČNB, mohu vygenerovat dodatečný zisk a ten není zdaněn?
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den, ano, je to tak. Zisk z měnových konverzí se u fyzických osob nezdaňuje. Je to jakoby jste si v kamenné směnárně zkonvertoval před dovolenou koruny do eur a pak po skončení dovolené zkonvertoval zbývající eura do korun. Také nemusíte případný zisk z části „portfolia“ zdaňovat, i kdyby v průběhu dovolené zhodnotilo euro o 1000 %. Měnové konverze ale nejsou totéž jako obchodování na forexu. Měnovými konverzemi se chápe směna jedné měny za druhou bez pákového efektu. Při obchodování na forexu se používá páka, což znamená, že to jsou deriváty a zisky se daní dle §10.
Ahoj,
jenom bych se chtel ujistit:
Co se tyce Mintosu a Bondory atd., tak se neplati dan v zahranici, a neni tak treba vyplnovat prilohu c.3 DAP o zapoctu dane zaplacene v zahranici. Je to tak? Diky za info,
Milan
Dobrý den, ano, je to tak. Na Mintosu, Bondore, Twinu, EstateGuru, SAvingStream, FundingSecure, Moneything se vyplácí úroky v hrubé výši. Výnosy zdaníte 15 % tady v ČR a žádný zápočet neděláte.
Dobrý den, bezvadný článek a přínosná diskuze pod ním. Mám otázku, blížící se podstatě problému obou Davidových příspěvků výše. Mám trochu problém s tím, jak naložit s kurzovým ziskem, vzniklým konverzí CZK na USD a následně zpět v průběhu loňského roku. Vy (pod nickem Amin) píšete výše ”Zisk z měnových konverzí se u fyzických osob nezdaňuje.”
Zde je ale podle mě velmi tenká hranice, co je ještě měnová konverze a co už obchodování s měnovými páry – forex. Přičemž důkazní břemeno je na mně. Předpokládám, že forex je daněn výše popsaným způsobem pod §10 ZDP.
Podobně jako u Davida, je mým brokerem IB (přes LYNX). Pokud provádím směnu na cizí měnu (obchoduji americkou burzu), jsem obchodní platformou dotázán, zda jde o konverzi či forexový obchod. Nicméně na výpisu z účtu za rok 2016 jsou tyto konverzní pohyby zaznamenány v separátním odstavci, nazvaném – překvapivě – FOREX.
Hodlám danit pouze rozdíl výdajů a příjmů vzniklých při obchodování americké burzy, následným přepočtem tzv. jednotným kurzem (navíc jsem byl ztrátový, čili se z mé strany jedná o pouhou povinnost toto vykázat v přiznání). Pokud bych byl ale vyzván FÚ k doložení podkladů nebo musel absolvovat eventuální kontrolu na FÚ, těžko budu argumentovat s výpisem, ve kterém je zaznamenán i jakýsi „FOREXový“ pohyb. Těžko argumentovat, že se jednalo o konverzi prostředků pro obchodování, zvlášť, když je tato konverze s názvem FOREX zařazena hned pod odstavcem STOCKS, který daním. Takhle působí můj přístup dani velmi selektivně 🙂
S tím souvisí ale i druhá úvaha. Pokud bych v průběhu roku byl ziskový při obchodování americké burzy a k závěru roku směnil peníze zpět na CZK, budu logicky ziskový i na zobchodování tohoto měnového páru. Přece ale nebudu danit dolarový zisk (převodem jednotným kurzem) a znovu danit totéž, vzniklé na koruně? Danil bych přece dvakrát totéž.
Předem děkuji, pokud mi v tomto udělá někdo jasno a věnuje čas na reakci. R.
Dobrý den, děkujeme za reakci. Při zdaňování bychom vycházeli z toho, že FÚ zná standardní měnovou konverzi a naopak ignoruje spekulativní obchody na forexu. Čistě z historického hlediska byly měnové konverze před různými službami umožnujícími forex obchodovat. Označení forex na výpisu tedy nevadí, protože v této kolonce jsou zaznamenány zejména standardní měnové konverze. Té kontroly bychom se až tak nebáli. Pokud zdaňujete své výnosy přepočteny dle jednotného kurzu, tak není důvod, aby kontrola přišla a zaměřila se na měnové konverze na platformě. Pokud by přišla, tak se zaměří na samotné akcie – jestli jste do přiznání uvedl všechny příjmy a výdaje. Jedinou výjimkou je situace, pokud byste v IB aktivně s měnami obchodovali a měli seznam obchodů na několik stran – to by se Vás asi na FÚ zeptali, co bylo cílem těchto operací. Pokud by bylo cílem vydělat na měnových pohybech, tak by se zisk asi měl zdanit. Pokud bylo cílem připravit si peníze pro investice, tak bychom to neřešili (systém jednotného kurzu už v sobě inherentně obsahuje zdanění měnových konverzí).
Dobry den, děkuji za odpovědi na předchozí dotazy a měl bych ještě další otázku. Jsem OSVČ a při dosažení obratu nad 1mil. CZK bych se měl přihlásit k DPH. V případě obchodování komoditních spreadu je poměrně snadné takového obratu dosáhnout. Zdá se mi však z principu nesmyslné aby tento obrat vedl k nutnosti tuto daň platit. Jaký argument je v tomto případě uplatnitelny aby správce daně DPH nevyžadoval? Předem děkuji za odpoved, David.
Dobrý den, tady je rozhodující, jestli ty futures spready (nebo jakékoliv jiné finanční nástroje) máte zahrnuté v obchodním majetku. My jsme v článku i v komentářích předpokládali, že obchodování finančních nástrojů není zahrnuto v obchodním majetku. Pokud ale máte investice v obchodním majetku, tak musíte postupovat dle platných účetních postupů. Pokud to v obchodním majetku nemáte, tak se nemusíte obávat hlášení k DPH. Je to totiž v jiných dílčích základech daně. I kdybyste pak zobchodoval spready za miliardu, tak se jako OSVČ nehlásíte k DPH, protože obchodování futures spreadů je v tomto případě činnost Vás fyzické osoby a podléhá §10 ZDP (a jako FO pak máte v jiném dílčím základu daně příjmy z OSVČ). Jinak co se týče futures spreadů, tak tam obrat 1 mil. Kč skutečně překonáte i jediným obchodem, jelikož nominální částky futures se pohybují v desítkách tisíc USD.
Zajímalo by mě, jak prokazujete výši daně z dividend placenou v USA. Mám akcie u FIO. Vždy jsem dokládal roční výpis a bylo to v pořádku. Před 2 lety však FÚ v Ostravě začal požadovat potvrzení, že se jedná o daň federální, neboť pouze ta je uvedena ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a USA. Od té doby si musím vždy nechat vystavit od FIO potvrzení, které stojí cca 300 Kč. Je na výpisu z IB uvedeno, že se jedná o federální daň?
Dobrý den, zatím stačil vždy výpis z účtu, tak uvidíme letos, jakou zábavu zažijeme. Na IB výpisu je jenom dividenda, stržena daň a určení země. Už tam není uvedeno, že by se jednalo o federální daň.
Děkuji za odpověď. Je smutné, že si každý FÚ dělá svoje pravidla. Ono taky, jaká jiná daň z dividend by to asi byla, že? Chystám se pořídit dividendové akcie u IB a tam netuším, jak tohle vyřešit. Danit 2x se mi opravdu nechce.
Dobrý den,
předem než položím otázku bych rád vyjádřil velkou pochvalu za daný článek. Je úžasný, včetně dodatečných komentářů. Rád bych tedy taky jeden dotaz přidal. Na internetu je v současné době hodně investičních projektů. Jakým způsobem zdaním zisky, když jsou společnosti registrované v zahraničí a jediným potvrzením o výši zisku je moje informace z bankovního účtu. Bude mi na zdanění stačit jako doklad výpis z účtu a danit jako fyzická osoba budu podle §10? Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkujeme za pochvalu. Zrovna položky v §10 jsou snadnější na dokumentaci než §8. Podívejte se do formuláře pro daňové přiznání na této stránce: http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu?rok=2017&tiskdruh=TDFU&dan=T_WEB01
Na str. 4 je seznam požadovaných příloh. A k §10 se žádné přílohy nedávají. To znamená, že jenom správně vyplníte Přílohu č.2 a řádek 40 v daňovém přiznání a máte hotovo. U příjmů podléhajících §10 výpis z banky nebo od obchodníka s cennými papíry nepřikládáte. Výpisy se přikládají jenom u §8 u zahraničních příjmů.
Dobrý den. Děkuji za užitečné informace.
Investuji na P2P (SavingStream, Mintos, Twino, Viventor, Zonky) a měl bych několik dotazů a otázek, zda postupuji dobře:
1) V rámci přílohy 2 bude pouze SavingStream
2) V rámci přílohy 3 bude Mintos, Twino, Viventor a Zonky s tím, že pro každý stát musí být vyplněný samostatný list k příloze 3. Mintos, Twino a Viventor jsou všechny původem z Lotyšska, takže budou mít jeden samostatný list (kde budou uvedeny součty všech tří), Zonky pak druhý jako originator z ČR.
3) Snažil jsem se na Twinu, Viventoru a SavingStreamu dostat k informacím, které máte uvedeny k Mintosu ohledně příjmů, výdajů a zisků k danému zdaňovacímu období. Nicméně u SavingStreamu mi to není jasné. Mají tam „Total interest earned“, ale příjmy/výdaje jsou pak „Total loan part funding“ ??
4) U Twina zatím nejsou informace ke zdanění žádné. Zaslal jsem dotaz, odpověď je takováto:
Dear Jiri,
Thank you for contacting us.
We are currently taking the final steps to implement an automated report, which you will be able to download from your account. We will let you know as soon as it is available!
Moc Vám děkuji za komentáře a přeji pěkný den.
Dobrý den, příloha č. 2 z DAP je pro §10. Příloha č3 je pro §8, takže to máte opačně. Savings Stream je v příloze č.3 a k tomu na samostatném listu k příloze 3. Mintos, Twino, Viventor, Zonky spadají pod §10, kde jenom vyplníte přílohu č.2 a řádek 40 v daňovém přiznání.
U SavingStream Vás tedy bude zajímat jenom Total Interest Earned, případně odpisy úvěrů (capital loss) – ale to na SS asi nemáte.
To Twino je vytahání dat trochu komplikované. V My Investment / Account Statements si za loňský rok musíte stáhnout výpis do excelu a pak pomocí kontingenční tabulky udělat roztřídění. Pokud s kontingenčkami v excelu moc neumíte, tak nám ten výpis pošlete na a my Vám to rychle sestavíme. Anebo ještě počkejte na Twino, až udělají automatizovaný report – snad to do konce března stihnou.
Dobrý den.
Moc Vám děkuji za odpověď a opravu. Výpis z Twina jsem Vám poslal na uvedený mail. Napadá mě ještě jeden dotaz. Proč mě u Mintosu, Twina a Viventoru zajímají kromě zisků ještě i příjmy a výdaje, ale u SavingStreamu pouze zisky „Total Interest Earned“ ? V příloze 3 jsou také kolonky příjmy a výdaje.
Moc Vám děkuji za komentáře a přeji pěkný den.
Ano, v příloze 3 jsou kolonky příjmy a výdaje, ale mají jiný smysl. Příjmy jsou dle §8 třeba obdržené úroky anebo dividendy. Výdaje v této kolonce jsou pak třeba poplatky zaplacené za připsání úroků a dividend. V příloze 2 u § 10 znamenají příjmy objem peněz obdržených při prodeji finančních instrumentů a výdaje jsou nejenom poplatky, ale i pořizovací ceny těchto instrumentů.
Dobrý den, píšete, že jsou v příloze 3 jako výdaje poplatky za připsání úroků a dividend. Chtěl bych se zeptat jestli to platí i pro Žlutý meloun ? Tam platím s každou splátkou jistiny a úroku i poplatek, který se teda jmenuje Poplatek za správu investice.
A musím vyplňovat přílohu 3 i pro Meloun, když má s.r.o. v česku ? Pro půjčky ze slovenska v EUR asi jo, že ?
V čánku píšete pro paragraf 8 pro české investice: „Výnosové úroky lze snížit o výdaje na poplatky a další náklady, které jsme prokazatelně zaplatili při získávání těchto příjmů.“ u Zahraničních to nepíšete.
V zákoně jsem našel jen toto:
„(5) Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). U příjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu.“
Tam se píše nesnížené o výdaje, ale v té poslední větě je něco čemu nerozumím. Když mám příjem z úroků (úroky jsou např.) 1000 je výdajem zaplacený úrok to je 1000 zaplacený dlužníkem. Já žádný úrok neplatím. Takže mám příjem 1000 mínus výdaj 1000, takže nula ? To je nějaké divné. Jak to chápete Vy ? Nebo podle jaké části zákona si myslíte, že si můžu započíst i výdaje ?
Dík za odpověď.
V nejbližších týdnech uděláme aktualizovaný návod ke zdanění investic a rozebereme i tento případ.
Dobrý den,
Děkuji za odpověď. Takže pro přílohu 2 použiji kolonku 207 a 208, která se vyplňuje tabulkou „2. Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů (paragraf 10 zákona)“. Tam se sečtou všechny příjmy a výdaje u Mintosu, Twina, Viventoru a Zonky najednou. Ten první řádek tabulky pak nazvu „F – jiné příjmy“.
Pro SavingStream pak použiji položku 321 (Příjmy ze zdrojů ze zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu). Tam doplním „Total Interest Earned“ – celkové příjmy a výdaje mě nezajímají. Položky 322 a 323 budou prázdné.. K příloze 3 použiji samostatný list, kde zase vyplním pouze položku 321 („Total Interest Earned“) a kód státu bude GB (Velká Británie)..
Moc Vám děkuji za komentáře a přeji pěkný den.
Dobrý den, ano, tak to udělejte. V zahraničí na SS jste žádnou daň z úroků neplatil, takže zdaňujete až tady v ČR a žádnou zahraniční daň nezapočítáváte.
Dobry den,
prosim Vas je potrebne k DP v nejakej prilohe popisat postup ako som zratal vysku prijmu ?
(napriklad na ktorej P2P platforme bol aky zisk)
Dalej ak som spravne pochopil tak v §10 vyplnam prilohu 2 podla jednotlivych statov bez prikladania vypisov. K §8 vyplnam prilohu 3 a prikladam vypisy potvrdzujuce zaplatenu dan v zahranici. Ak som mal ale nezdanene prijmy podla §8 (napr. Bondora), tak sa priloha 3 nevyplna ani netreba vypisy. Priloha 3 by mala sluzit iba na zapocet zaplatenej dane v zahranici kvoli zamedzeniu dvojiteho zdanenia. Alebo sa mylim ?
Dobrý den, ano, je to tak. V DP žiadny výpočet neprikladáte. Len do neho dávate čísla. Samozrejme, dokumenty si uchovajte, ak by sa v budúcnosti FÚ chcel dozvedieť, z akých čísel ste vychádzal. Doporučujeme si zálohovať tieto daňové dokumenty na bezpečné miesto. My používáme cloudové služby. Inak, ak na P2P netočíte milióny, tak FÚ Vás nebude pravdepodobne otravovať. Tam majú kopec iné práce s omnoho väčšími daňovými položkami veľkých subjektov.
Dakujem pekne za odpoved. A ako je to teda s tymi zahranicnymi prijmami podla §8, kde nebola zrazena ziadna dan ? Netreba vyplnat prilohu 3 ?
Tady se přiznáme, že úplně nevíme, co je správně. My to děláme tak, že u příjmů, kde jsme v zahraničí neplatili daň, neděláme Přílohu 3. Jenom tyto příjmy přiznáme v daňovém přiznání a zdaníme, takže to prakticky vypadá tak, jako bychom ty příjmy vygenerovali v ČR. Příloha 3 a samostatný list k Příloze 3 slouží k zamezení dvojího zdanění. Pokud nám v zahraničí nebyla stržena žádná daň, tak žádné dvojité zdanění neřešíme.
To by mě taky zajímalo, jestli je nutné přikládat nějaké podklady, jak se k daným číslům přišlo. Nebo se to pak bude dovysvětlovat přímo na FÚ, když si mě určitě kvůli tomu pozvou 🙂
Dobrý deň, lez zopakujeme odpoveď: do DP žiaden výpočet neprikladáte. Len do neho dávate čísla. Samozrejme, dokumenty si uchovajte, ak by sa v budúcnosti FÚ chcel dozvedieť, z akých čísel ste vychádzal. Doporučujeme si zálohovať tieto daňové dokumenty na bezpečné miesto. My používáme cloudové služby. Inak, ak na P2P netočíte milióny, tak FÚ Vás nebude pravdepodobne otravovať. Tam majú kopec iné práce s omnoho väčšími daňovými položkami veľkých subjektov.
Veliké díky za váš článek a hodnotnou diskusi. Nejsem si jistý, zda jsem váš výpočet na Mintosu správně pochopil. Problém mi hlavně dělá položka běžících úvěrů a pojmu “ nedobytné částky“. Nestačilo by prostě sečíst veškeré výdaje na investice (Investment principal increase) a jejich sumu pak odečíst od sumy všech přijmů (Interest income, Investment principal repayment, Late payment fee, …) v tom roce? Respektive udělat prostě SUM v excelu, který je možné si z ročního filtru stáhnout z jejich stránek? (Vzhledem k tomu, že investice tam jsou uvedeny s minusovou hodnotou -10, -100 mělo by to sedět).
Dobrý den, děkujeme za pochvalu. Tím našim výpočtem jsme se právě chtěli vyhnout započtení půjček, kde ještě nebyla splacena jistina a investice běží do dalšího roku. Když budeme postupovat od konce života investice na počátek, tak se tomuto vyhneme. Proto jako příjmy sečteme jenom přijaté splátky jistiny a obdržené čisté úroky. Výdaji jsou pak přijaté splátky jistiny, protože tu jistinu musel investor logicky na počátku zaplatit. Pokud byste vzal položku investment prncipal increase, tak si započtete i půjčky, které jste nakoupil třeba 31/12. U nedobytných (defaultních) úvěrů je problém v tom, že v základním přehledu tato položka není. Defaultní pohledávky lze dát do daňově uznatelných nákladů oproti příjmům z úroků, nicméně ty částky defaultních úvěrů musí investor ručně vyhledat ve svém portfoliu. My na Mintosu kupuje jenom úvěry s Buyback garanci, takže defaultní úvěry nemusíme řešit. Nicméně určitě se najdou investoři, kteří nakupuji i půjčky bez buyback garance a defaultní úvěry budou muset řešit.
„Defaultní pohledávky lze dát do daňově uznatelných nákladů oproti příjmům z úroků“
– jste si v tomto jisti? Jde-li u Mintosu o samostané postoupené pohledávky (narozdíl třeba od Zonky), tak jak je možné, že bych mohl přiřadit nedobytnou pohledávku jako náklad k jiným, zcela nesouvisejícím pohledávkám? A nebo obráceně – pokud takhle dáváme ty pohledávky „na jednu hromadu“, tak proč k tomu celému nepřistupujeme jako u Zonky (tzn. všechny investice jsou nákladem, ne pouze ty, které odpovídají jistinám splaceným v daném roce).
Dobrý den, vycházíme z tohoto textu v ZDP: „U příjmů z postoupení pohledávky nabyté úplatně nebo bezúplatně je výdajem hodnota pohledávky.“ Pokud je splácení bezproblémové, tak příjem je u konkrétní pohledávky vyšší než výdaj (třeba 1000 ku 800). U defaultní pohledávky je logicky příjem nižší než výdaj (třeba 500 ku 600). Přistupujeme pak k tomu tak, že tyto dvě pohledávky (a všechny další pohledávky) sečteme na jednom řádku v rámci §10, jelikož se jedná o jeden druh příjmu (samostatným druhem příjmu jsou i příjmy z cenných papírů, příjmy z derivátů či jiné příjmy). V uvedeném případě bychom tedy příjem měli 1000 + 500 = 1500, náklad 800 + 600 = 1400. Výsledný zisk je 100 a z toho odvedeme daň. Když máme akcie (třeba Apple a Microsoft), tak zisk/ztrátu z těchto dvou rozdílných firem také sečteme na jednom řádku.
„Defaultní pohledávky lze dát do daňově uznatelných nákladů oproti příjmům z úroků“
– jste si v tomto jisti? Jde-li u Mintosu o samostané postoupené pohledávky (narozdíl třeba od Zonky), tak jak je možné, že bych mohl přiřadit nedobytnou pohledávku jako náklad k jiným, zcela nesouvisejícím pohledávkám? A nebo obráceně – pokud takhle dáváme ty pohledávky „na jednu hromadu“, tak proč k tomu celému nepřistupujeme jako u Zonky (tzn. všechny investice jsou nákladem, ne pouze ty, které odpovídají jistinám splaceným v daném roce).
Děkuji za vaši rychlou reakci. Takže bych měl v tomto případě použít váš vzoreček uvedený v článku, ale do strany výdajů přidat ještě Outstanding principal z Defaultních půjček, které si ručně vyhledám za daný rok?
Ano, takto bychom to udělali my.
Dobrý den, dotaz na připad jako FO nepodnikatel ČR rezident – prodal jsem u českého brokera americké akcie, vyplním přílohu 2 DAP dle §10 jako druh cenných papírů uvedu jen D-prodej cenných papírů a kod ve sloupci 5 bude Z je to tak nebo ne? Má tento kod nějaké další souvislosti k vyplnění? Přijem z dividend nemam. Dále prosím poradit jak vyplnit 3 kolonky pro „Úhrn kladných rozdílů jednotlivých druhů příjmů“ konkrétně pro případ, kdy výdaje převýšily náklady. Děkuji
Dobrý den, ano u těch zahraničních cenných papírů postupujete tak, jak jste napsal. Kod nemá žádné další souvislosti k vyplnění. Ten „Úhrn kladných rozdílů…“ znamená, že nemůžete proti sobě započíst zisk a ztrátu různých druhů ostatních příjmů. Příklad: na cenných papírech máte zisk 1000, na pohledávkách ztrátu -500, na derivátech zisk 200. Budete danit 1000+200=1200 zisk. Ta ztráta Vám nesníží dílčí základ. Nicméně pokud by v rámci §10 byla jenom ztráta -500, tak daň je nulová.
Dobrý den. Když budu mít příjem z prodeje českých akcií, do sloupce 5 nenapíšu nic. Dál budu mít příjem ze zahraničních akcií, který napíšu do dalšího řádku. Do sloupce 5 napíšu Z. Pak se mi v interaktivním formuláři mezi sebou tyto dva příjmy nezapočtou. Je to možné?
Tabulka v tom interaktivním formuláři je trochu rozbitá a někdy nezapočte to, co má. Také jsme s ní mírně bojovali. Příjmy z prodeje akcií doma a v zahraničí můžete mezi sebou započíst. Je to jeden druh příjmu. Pokud nebude interaktivní formulář fungovat, tak Vám nezůstane nic jiného, jenom vytisknout tuto přílohu samostatně a ručně to vypsat.
Děkuji za odpověď. Pak mě napadá další možnost. Prostě české a zahraniční akcie sečíst do jednoho řádku a Z tam nedávat. Myslíte, že je to velká chyba?
Dobrý den, popravdě nevíme. Nicméně matematicky vyjde daňová povinnost stejně a FÚ by při takovémto shrnutí neměl mít důvod pochybovat o tom, že jste přiznání udělal správně.
Dobrý den,
mám zisk z forexu, podle jakých pravidel mám platit zálohu na daň na příští rok.
Děkuji
Dobrý den, zálohy se uplatňují jenom u příjmů ze závislé činnosti. U tradingových aktivit a aktiv s cennými papíry se zálohy neodvádějí.
děkuji, takže mi FÚ za minulé období neoprávněně vyměřil zálohy a i pokutu
To je zvláštní, že by Vám byly zpětně vyměřeny zálohy za forex, který spadá do §10. Nevyměřil Vám zálohy a i pokutu za jiné činnosti? Třeba zaměstnání v zahraničí nebo souběh zaměstnání a podnikání. Podívejte do zákona https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#f1459884 do §38a, tam je tento text: „Poplatník uvedený v § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však vyloučí příjmy a výdaje podle § 10.“ Jinak řečeno příjmy, které jste zahrnul do §10, nejsou důležité pro výpočet zálohy. Tady jsou i nějaké příklady: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/zalohy-na-dan-z-prijmu/
A tady na konci seznam poplatníků, kteří neodvádějí zálohy na dani:
http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-prijmu/fyzicke-osoby-poplatnik/podnikatel-osvc#zalohy
Každopádně nejsme daňoví poradci, takže pro odbornou radu se nejlépe obraďte na specialistu, ať máte jistotu.
Proč je Zonky považován za derivát, ale Mintos, Twino a některé další platformy za pohledávku?
Lze proti sobě započíst ztrátu z opcí a zisk z Mintosu?
My jsme jenom vycházeli z textů ve smlouvách. U Zonky mají ustanovení charakter derivátové smlouvy, jelikož přebírá na sebe kreditní riziko za úplatu, ale nepřebírá celý úvěrový kontrakt mezi Zonky a dlužníkem. U Mintos a Twino investor přímo odkupuje úvěrové smlouvy od nebankovek, takže odkupuje pohledávky. Ztrátu z opcí (derivát) bychom raději nezapočítávali vůči zisku z Mintosu (pohledávka, je to jiný druh příjmu).
Mám ještě jeden dotaz k tomuto. Pokud jsem zaměstnanec a příjmy z P2P a dalšího nepřesáhnou 6 000,- Kč, tak se daňové přiznání nemusí řešit vůbec, ne?
Díky za info.
Ano, je to tak. Nicméně ten limit je skutečně nízký. Nezapomínejte na to, že těma příjmy se myslí splacené investice, ne jenom získané výnosy.
To je nějaká blbost. Když pošlu do Zonky cca 6500 kč zainvestuju po splacení vyberu cca 7000 kč už něco platím z příjmu? 7000 – 6500 = 500 zisk a zdaním celých 7000 kč?
Dobrý den, použijeme trochu vyšší čísla, protože u uvedené částky 7000 Kč bychom se dostali pod nedaněný limit. Každopádně řekneme, že se jedná o investici 65 000 Kč na počátku roku a výběr 70 000 na konci roku. Sledujeme dvě otázky: 1. musím podat daňové přiznání? ANO, příjem 70 000 je nad limitem. 2. Jaká je výše daně? Výše daně je 15 % z rozdílu příjmů a výdajů z investice, tedy (70 000 – 65 000)*0,15 = 5000*0,15 = 750 Kč. Nesmíme si plést zisk a příjem. Zisk je těch 5000 Kč, ale příjem je 70 000 Kč – obdobný výpočet platí pro deriváty, půjčky i cenné papíry. Příjem je důležitý pro určení, jestli musíme podat daňové přiznání. Ze zisku se pak samotná daň vypočítá.
Dobrý den, také děkuji za parádní článek o zdanění investic. Zajímala by mne jedna věc, pokud mám akcie nakoupené v USD v roce 2014, mám použít pro přepočet kurzu jednotný kurz roku 2016, nebo pro nákup použiji kurz stanovený pro 2014 a pro prodej 2016?
Děkuji za radu
Ondra
Dobrý den, děkujeme za pochvalu. Pokud použijete jednotný kurz, tak i pro nákup použijete vyhlášený kurz z 2016. Daňový zákon umožňuje i přesné účetnictví, kdy při prodeji použijete kurz 2016 a pro nákup 2014. Máte tedy na výběr. Nicméně vybranou metodu (jednotný kurz nebo přesné účetnictví) musíte použít u všech položek daňového přiznání. Systém jednotného kurzu je uzákoněn právě kvůli zjednodušení pro lidi, který by s účetnictvím měli jenom moc práce. Nevýhodou je nepřesné zobrazení reality, což nemusí být pro investory vždy výhodné. Kurz USDCZK od roku 2014 stoupl (koruna oslabila), takže pro Vás je kurz jednotného kurzu výhodnější – budete mít nižší daň oproti variantě přesného účetnictví.
Dobrý den.
Výše v diskuzi jste mi odsouhlasili, že SavingStream budu dokládat v příloze 3. Když danou částku vyplním, nezmění se mi celkový přeplatek/doplatek daně. Používám interaktivní formulář Idnes.cz. Když vyplňuji přílohu 2, všechno je v pořádku..
Když tedy vyplním přílohu 3, které řádky daňového přiznání se posléze změní ?
Děkuji.
S pozdravem
Jiří Kocián
Dobrý den, změní se Vám řádek 58 (v excelu list DAP2). Každopádně pro jistotu se podívejte na stránky Finanční správy do jejich interaktivních formulářů, kde jsou i vysvětlivky: http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu?rok=2017&tiskdruh=TDFU&dan=T_WEB01
Jinak už musíte mít vypočten řádek 42, abyste správně udělal Přílohu3 .
Dobrý den
nemám jasno v přiřazení zahraničních příjmů k jednotlivým státům.
1.Broker sídlí v Holandsku, ale obchoduji německé a rakouské akcie
1. Broker je český ale obchoduji Německo, USA, Francii.
Děkuji
Dobrý den, pro placení daně z dividend (je to §8) je důležité vždy sídlo firmy, které akcie držíte. Klidně můžete mít brokera z Nigérie. Pokud budete přes něj obchodovat německé akcie, tak je příjem z Německa. U zdaňování zisků dle §10 pak tento problém neřešíte, jelikož broker Vám žádnou daň z prodeje akcií nestrhne.
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat: pokud mám u IB vedený účet v CZK , ale chtěl bych obchodovat výhradně akcie a případně opce na USD trzích, tedy IB mi otevře pozici v USD, ale Base Currency mám v CZK. Musím se potom zaobírat vyhlašovaným kurzem USD ohledně daní ?
Dobrý den, ano, pokud nevedete účetnictví (což jako soukromý investor asi nevedete). To, že máte base currency v CZK, není pro účely zdanění vůbec důležité. Důležité je, že obchodujete něco v USD a máte příjmy a výdaje v USD. Tyto obchody musíte převést do CZK pomocí vyhlašovaného kurzu.
Dobrý den.
Včera jsem podal daňové přiznání. Paní z úřadu mi volala, že má mám v přiznání chyby ohledně p2p půjček.
Zaprvé pro SavingStream, který je v příloze 3 (paragraf 8), částka příjmů musí být uvedena v kolonce 38.
Dále po mě chce rozepsat p2p u paragrafu 10 v příloze 2: na zahraniční a domácí. Dále pro každou zemi samostatný list jako pro přílohu 3..
Máte s tímto také zkušenost ?
Díky,
Jiří Kocián
Dobrý den, příjmy podle paragrafu 8 musíte uvést zejména v řádku 38, nejenom v příloze 3. Přílohy slouží jako doplňkový materiál k DAP pro detailnější rozpis. Proto pokud jste příjmy z SS uvedli jenom v příloze 3 a ne na řádku 38, tak to je špatně a paní Vám dobře volala. To rozepsání v příloze 2 na domácí a zahraniční je taky v pořádku. My jsme také rozepisovali pohledávky v zahraničí a pohledávky domácí..nezapomeňte v té tabulce ve sloupci 5 vybrat kód: pro zahraniční Z a pro domácí nic. Ten samostatný list by měl být jen u příjmů dle paragrafu 8. U paragrafu 10 nevidíme v seznamu dokumentů žádný samostatný list: http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu?rok=2017&tiskdruh=TDFU&dan=T_WEB01
Držíme palce, ať je nakonec všechno OK.
Dobrý den.
Děkuji za komentář a podporu. S tím řádkem 38 mě to vůbec nenapadlo. Z přílohy 2 se to totiž automaticky dopočetlo v interaktivním formuláři (řádek 40), v příloze 3 nikoli.. proto jsem to přehlédl a nezapsal do řádku 38.
V té příloze 2 to mám jako „F – jiné příjmy“ a je pravda, že tam ve sloupečku 5 nemám nic. Zadám tam tedy Z – jako zahraniční. Rozdělovat nakonec nemusím, domácí příjmy/výdaje letos nemám, z účtu zonky mi přišlo, že letos nic danit nemusím..
Děkuji a přeji pěkný den.
S pozdravem
Jiří Kocián
Ano, je to F-ostatní příjmy.
Dobrý den.
Děkuji za reakci. Řekla mi, že mám použít stejný formulář jako pro přílohu 3. Což je podle mě kravina. Prý se všechny zahraniční příjmy takhle musí rozepsat. Podle mě to říká špatně, ale nic s tím asi neudělám, moje argumenty nepadají na úrodnou půdu. Když jsem to dal všechno do přílohy 3, daně vyšly na korunu stejně v porovnání s tím, jak jsem to měl předtím… Proto to udělám tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá: Dám to celé do přílohy 3, paní bude spokojená a já budu vědět, že jsem zdanil v částce stejně (jestli to bude v rámci paragrafu 8 nebo 10 už bude snad jedno, hlavně že jsem to přiznal)… jinak mě paní upozorňovala, že si FÚ už podobné věci budou hlídat, dále třeba AirBnb, spolujízdy autem atd….
Díky za rady.
S pozdravem
Jiří Kocián
Děkujeme za info. Ano, nejlepší je udělat to tak, jak to na FÚ chtějí. Daň je i tak stejná a hlavně je klid. Hezký den přejeme.
Dobrý den.
Zkusil jsem si to namodelovat tak, že jsem všechny příjmy ze zahraničních P2P udal do přílohy 3 (SavingStream, Mintos, Twino, Viventor) a vyšel mi přesně stejný výsledek jako v případě, když jsem to měl rozdělené mezi přílohou 2 a 3. Asi to tak nechám, ať už potřetí na FÚ projdu…
Díky,
Jiří Kocián
A řekla Vám, jaký formulář pro rozepsání zemí podle §10 použít? Zdá se, že v tom nějak moc rýpe. My jsme daně podali bez toho, abychom rozepisovali země i u §10 a zatím nás nikdo nekontaktoval. Hodně závisí na tom, s jakým člověkem na FÚ se jedná.
Každopádně ty možnosti, jak jste je napsal v komentářích nám přijdou v pořádku a z hlediska velikosti zaplacené daně by to mělo vyjít přibližně stejně.
Dobrý den.
Tak dnes jsem byl už podruhé na FÚ ohledně přiznání a zase špatně. Paní se nelíbí, že nevidí k jaké zemi jsou přiřazeny příjmy ze zahraničí v rámci &10 (příloha 2) – jiné příjmy. Označil jsem je jako „Z“ – zahraničí.
Chce je prostě rozepsat po státech jako přílohu 3, tam se prý vypisují všechny zahraniční příjmy. Nebyl jsem jí schopen vysvětlit, že příjmy v přílohách 2 a 3 nejsou stejného původu.
Popravdě zatím nevím, co s tím. Zvažuju možnost, že všechno (SavingStream, Mintos, Twino, Viventor) přiznám v rámci přílohy 3 a rozepíšu na dvě země (SavingStream – Velká Británie, Lotyšsko – Mintos, Twino, Viventor)…
Děkuji za případné rady.
S pozdravem
Jiří Kocián
P2P mam jen zahranicni, ale vse jsem secetl a uvedl u paragrafu 10 do jednoho radku, zadna dalsi priloha. A u fin. uradu to proslo – volali mne kvuli jine veci tak vim, ze uz to zpracovali.
Mám taky jen zahraniční. Zonky mi vyměřilo, že nemusím danit nic, žádná půjčka ještě nebyla zcela splacena…
Zahraniční jsem danil podle návodu zde..
SavingStream podle přílohy 3 a zbytek (Mintos, Twino, Viventor) podle přílohy 2, kde jsem všechno sečetl do jednoho řádku.
No snad to na úřadě nějak obhájím…
Díky,
Jiří Kocián
Také velice děkuji autorům za perfektní shrnutí i diskuzi.
Pro ujištění se chci zeptat: Pokud jsem zaměstnanec a běžně daňové přiznání podávat nemusím, tak pokud dostanu i jen jednu jedinou dividendu ze zahraničí (např. zmíněný Pegas se sídlem v Lucembursku), tak pak musím daňové přiznání podávat? Není třeba stanovena nějaká výše, do které se to nemusí řešit?
Děkuji.
Děkujeme za pochvalu. U dividend žádný limit neexistuje, takže i kdyby jste měl dividendu 1 EUR, tak přiznání musíte podat. U ostatních příjmů (kupříkladu deriváty, pohledávky, cenné papíry) je limit 6000 Kč pro hrubý příjem, což je hodně málo.
Dobrý den,
rád bych se zeptal, jak je to v případě fyzické osoby při oceňování váženým průměrem:
1) Vážený průměr se dělá jen z nákupní ceny nebo i prodejní ceny?
2) Vážený průměr se dělá za všechny roky nebo pouze za poslední rok?
3) Pokud pouze za poslední rok, jak se pak průměrná cena nákupu stanoví v případě, kdy bych například vyplňoval daňové přiznání za rok 2017, avšak v něm nějaký ISIN akcie jen prodal, avšak bych jej koupil třeba o rok dříve (2016 nebo 2015, avšak by nesplnily časový test)? Z čeho se pak počítá průměr nákupu?
Dobrý den, odpovědi:
1) pokud zvolíte vážený průměr, tak ho musíte používat pořád – u nákupů i prodejů.
2) vážený průměr se váže na pozici, není časově omezen. Tedy pokud jste nějaké akcie nakoupil v roce 2014 a pak jste v roce 2015 přikoupil tyto akcie, tak děláte vážený průměr z obou let. Nicméně pokud už máte u této pozice akcie třeba z roku 2010 (máte splněný časový test), tak tuto pozici do váženého průměru nezahrnete. Pokud akcie pravidelně dokupujete a pak část odprodáváte před časovým testem, tak s tím očišťováním o akcie po testu budete mít docela hodně práce.
Dobrý den,
díky za informaci.
1) Myslel jsem si to, akorát mě v článku znejistělo „Anebo můžeme použít metodu váženého aritmetického průměru, kdy se stanoví průměrná cena nákupu“, kdy píšete pouze o nákupu.
2) No řekl bych, že zatím nic nedošlo časovému testu. Nicméně pokud by člověk takto pořád prodával a kupoval, tak v podstatě tedy pořád zahrnuje celkový průměr, jestli to dobře chápu.
Dobrý den, jak je to s daněním (mintos) u varianty zaměstnance (HPP), přiznání dělá zaměstnavatel, je potřeba nějak požádat účetní zaměstnavatele nebo jak toto řešit? Jedná se o Mintos, nic závratného, ale i tak. Děkuji
Dobrý den, ano, měl byste si sečíst příjmy a výdaje na Mintosu a dalších platformách (z rozdílu vznikne zisk) a to pak dát účetní jako podklad pro zpracování daní. To je vše. Účetní zaměstnavatele by i tak s Vámi měla každý rok procházet všechny náležitosti – jestli třeba máte děti, nebo jste daroval nějakou sumu a spousta dalších věcí – to všechno se zanáší do daňového přiznání.
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na jednu věc – jak se postupuje například při danění zisků z P2P platforem ve měnách, na které není veden jednotný kurz (nebo jsem ho alespoň nenašel). Konkrétně se mi jedná o gruzinské lari na Mintosu. Nějak přes třetí měnu – např EUR? nicméně v praxi netuším, jak bych to prováděl.
Díky předem za vysvětlení
Dobrý den, ano, přesně tak, viz text z Pokynu GFŘ D-31: Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou, případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.
Udělá se to pak tak, že z ECB se stáhne průměrný kurz EUR/GEL za rok 2017. Tímto kurzem se to převede do EUR a pak se to z EUR převede do korun. My počátkem příštího roku určitě uděláme aktualizaci materiálu ke zdanění výnosů.
Dobry den,
je pravda, ze v CR sa zdanuju iba vyplatene dividendy, takze u ETF, ktore dividendy akumuluju/kapitalizuju sa v CR dan z dividend neplati ? Vpodstate sa ten dividendovy prijem zmeni na kapitalovy, kedze sa zvisi hodnota podielu. Dividendy budu zrejme aj tak zdanene v zahranici (napr. irske ETF zaplati 15% dan z dividend z US akcii) ale odpadne komplikovana administrativa a riziko dvojnasobneho zdanenia (pri dodrzani casoveho testu)
Dobrý den, ano, když fond (nemusí to být jenom ETF, ale klidně i standardní podílový fond) kapitalizuje přijaté dividendy, tak je reinvestuje do portfolia a samotný fond pak žádné dividendy nevyplácí. Pokud by ale fond měl distribuční třídu, kde by vyplácel dividendu, tak byste ty dividendy danili stejně, jako se daní dividendy přímo u akcií. Akcie, ETF a podílové fondy spadají z hlediska daňových zákonů do jedné položky: cenné papíry.
Toto rozdělení na kapitalizační a distribuční fondy si mnoho investorů neuvědomí. Nicméně pro dlouhodobé investory je vždy lepší kapitalizační fond. Po třech letech držby fondu už neplatíte daně, to znamená, že pokud má fond šikovnou daňovou strukturu, tak nedaní ani přijaté dividendy a investor po třech letech může odprodat akcie fondu bez zdanění. U distribuční třídy akcií by fond vyplatil dividendu, která by se u investora zdanila 15 %.
Dobrý den, chci se zeptat pokud tedy půjčím za ten rok třeba 20 tisíc korun ale ani jedna půjčka nebude splacena tak tyto investice priznavat nemusim? Dejme tomu, že letos investuju např. 10 tisic korun letos tedy rozhodně už na tuto částku nedostanu přiznávat tedy tuto investici nemam povinnost? a jaky bude postup předem moc děkuji za co nejpřesnější odpověd
Dobrý den, tady nejdříve musíme objasnit, kde půjčujete. Pokud na Zonky, kde má půjčka formu derivátu (spadne to pod paragraf 10), tak v uvedeném případě daňové přiznání nepodávate. To samé platí pro Mintos nebo Twino, i když jsou v zahraničí. Jiná situace je na Estateguru, která spadá pod paragraf 8. Tato platforma Vám zašle hrubý výnos z půjček, který musíte zdanit sám, a to právě pomocí podání daňového přiznání. Pokud třeba investujete na Fundliftu do dluhopisů, tak daňové přiznání nepodáváte, jelikož Fundlift za Vás dań odvede.
Dobrý den,
omlouvám se, ale teď jsem se trochu zamotal 🙂 v článku píšete, že platforma Mintos se zdaňuje dle paragrafu 10, ale zde v komentáři píšete dle paragrafu 8.
A technicky – chápu tedy, že abych musel dávat do přiznání půjčky u Mintosu, tak splacené částky musí přesáhnout částku xy Kč? Ne tedy samotné výnosy (které budou zanedbatelné), ale rozhodující je výše splacených půjček?
Děkuji za osvětlení a za opakující se dotaz.
Omlouváme se, ano, Mintos je dle paragrafu 10, protože je to odkoupená pohledávka, což je také ostatní příjem. Ano, rozhodující je výše příjmů = úroky + splátky jistiny
A ta rozhodující částka splácení půjček a úroků je tedy v tomto případě prosím kolik? Dohromady více než 30000/ rok? Děkuji
Ten limit 30 tisíc se na investice nevztahuje. Jedině se na Vás může vztahovat obecný limit pro podání daňového přiznání: Základní ustanovení je v ZDP §38g: „Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
To znamená, pokud jste student a nemáte jiné příjmy (třeba brigády), tak je limit 15 000 důležitý.
Pokud jste pracující člověk, tak máte příjmy určitě vyšší než 15 000 kč a tím pádem musíte výnosy z ostatních aktivit danit, pokud je ten příjem více než 6 000 Kč.
Daňové přiznání totiž nemusí podat ti zaměstnanci, kteří mají vedle příjmů ze zaměstnání vedlejší příjmy plynoucí z podnikání, pronájmu nebo příležitostné příjmy (tj. příjmy podle § 7 až 10 ZDP) nižší než 6 tis. Kč.
Moc se omlouvám, jde o ZONKY
OK, tak v tom případě přiznání nepodáváte, jelikož příjmy z úroků jsou při investici 10 000 Kč docela malé. Nicméně podání daňového přiznáni se v budoucnosti pravděpodobně nevyhnete s tím, jak se půjčky budou postupně splácet. Pak sečtete pro daný rok všechny přijaté platby, tedy úroky i splátky jistiny a vyplníte to dle informací v článku. Pokud Vám dańové přiznání zpracovává třeba účetní, tak ji jenom nahlásite příjmy, výdaje a výnos a ona to určitě bez problémů zanese do přiznání.
Mě jde totiž hlavně o to, že dělám u policie a máme dost omezené možnosti, investice jsou ale pokud vím dovolené ale nevím jak je na tom právě tato platforma :/ a vůbec nevím jak to zjisti.
Aha, snad by to neměl být problém. Investice na Zonky je standardní investice do derivátů. Nevidíme důvod, proč byste ji nemohl učinit. Ale každopádně, určitě se řiďte interními předpisy Vaši organizace. My také známe pár lidí, kteří jsou omezení v investování, ale vždy je to kvůli interním předpisům. Třeba vysloveně mají napsané, že před jakýmkoliv investováním musí poslat na právní oddělení informaci o zamýšlené transakci. Pak ale mohou nakupovat cokoliv.
Ono asi bude stačit to co dává zonky někdy v lednu to dám účetní a ona to tam vloží. Jinak tedy to chápu správně, že pokud nezainvestuji více jak 30 tisíc ročně na zonky tak danové přiznání podávat nebudu muset?. a pokud bych tuto částku přesáhl tak se bude danit dle §10? Děkuji za pomoc
Ano, stačí to řešit až v lednu/únoru. My určitě vydáme doplněný článek. Ten limit 30 tisíc se investice nevztahuje. Jedině se na Vás může vztahovat obecný limit pro podání daňového přiznání: Základní ustanovení je v ZDP §38g: „Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
To znamená, pokud jste student a nemáte jiné příjmy (třeba brigády), tak je limit 15 000 důležitý.
Pokud jste pracující člověk, tak máte příjmy určitě vyšší než 15 000 kč a tím pádem musíte výnosy z ostatních aktivit danit, pokud je ten příjem více než 6 000 Kč.
Daňové přiznání totiž nemusí podat ti zaměstnanci, kteří mají vedle příjmů ze zaměstnání vedlejší příjmy plynoucí z podnikání, pronájmu nebo příležitostné příjmy (tj. příjmy podle § 7 až 10 ZDP) nižší než 6 tis. Kč.
Dobry den, otevrela jsem si ted ucet u Tastyworks a odpovedeli me, ze oni nedani moje zisky, ze je to pouze moje povinost v me zemi. Znamena to tedy ze ne kazdy broker posila ty prehledy na danovy urad v USA a me na ucet da uz zdanene penize ?
Dobrý den, ono není až tak důležité, u jakého brokera obchodujete, ale jaké instrumenty. Pokud budete u Tastytrade nebo jakéhokoliv jiného brokera obchodovat jenom deriváy (futures, opce, cfds, swapy), tak skutečně Vám broker žádnou daň nestrhne a Vy jenom vemete čísla z výpisu (výstupní a vstupní cena, zobchodované množství), přepočtete si je do korun a zisky zdaníte sama. Tato situace platí i pro kapitálové zisky z držby akcií a dluhopisů. Všechno to je paragraf 10, jak píšeme v článku. Jiná situace je ale u dividend z akcií a u kupónů z z dlhuhopisů. To je paragraf 8. Pokud Vám nějaká akcie vyplatí dividendu, tak jakýkoliv americký broker (Tastytrade je také registrovaná v USA) musí v USA strhnout daň a odvést ji tamnímu finančáku. Vy už dostatenete čistou dividendu sníženou o daň. Takto to třeba dělá i Interactive Brokers, kde investujeme my. Naštěstí se u amerických dividend strhává 15 % daň, takže nemusíte nic dodaňovat ani případně žádat o vrácení daně. Jen to opět budete muset vykázat v daňovém přiznání v rozsahu: hrubá dividenda, stržena daň, daň podle ČR.
Moc dekuji za odpoved. Velice jste me pomohli.
Rádi pomůžeme. Pokud budete mít dotazy i z jiných oblastí finančích trhů (jak invetování, tak i financování projektů a potřeb), tak se na nás určitě obraďte.
Dobrý den,
nakoupil jsem korporátní dluhopisy za 100% ceny a celkovou částku přes 100.000,- Kč. Dluhopis bude ale končit o měsíc dříve než za 3 roky. Znamená to tedy, že i při držení až do konečné splatnosti (opět 100%) budu muset podat daňové přiznání, i když tam bude daň nulová ? Předpokládám, že alikvotní úrokový výnos při nákupu není možné uvést do nákladů, protože je pak vyplacen v kuponu.
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den, kvůli tomuto případu bychom přiznání nepodávali. Daně jste už zaplatil v rámci kupónů a nevznikne Vám žádný kapitálový zisk. Ano, alikvótní úrokový výnos je v rámci kupónu, takže to řeší emitent. JInak pro dluhopisy je důležitý paragraf 8, kde je mimo jiné i tento text: „Za příjem z kapitálového majetku se dále považuje rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání; v případě předčasného zpětného odkupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného odkupu.“ Takže pokud byste dluhopis nakoupil za 98 a prodal jej za 100, tak do kolonky pro paragraf 8 dáte rozdíl těchto dvou cen (krát počet kusů).
Dobrý den, uvedl bych hypotetický ale možný příklad a poprosil bych o odpověď.
Na začátku roku 2017 převedu k brokerovi 260 000 Kč tyto konvertuji na USD při kurzu 26/1. Obchoduji tedy s částkou 10 000 USD (akcie). Na konci roku mám zisk 20% – tzn. 12 000 USD celkem. Tuto čásku překonvertuji zpět na CZK kurzem 21/1 a obdržím 252 000 Kč. Obchodování ukončím a uzavřu účet (jen pro zjednodušení pohledu na věc). Utrpěl jsem tudíž reálnou ztrátu ve výši 8 000 Kč ale FU bude patrně žádat zaplacení daně ze zisku v USD (průměrem směn. kurzu a po obchodech….). Takže moje reálná ztráta vzroste o dalších cca. 7 000 Kč ?? (2000 USD x 15% = 300 USD x cca. 24 = 7 200 Kč )
Díky za odpoveď a chválím tento web!!
Dobrý den, do vykazování konverzí a skutečných cen pro daňové účely se raději nepouštějte – přínos je v dlouhém období minimální a práce to přidělá hodně. Raději použijte jednotný kurz.
jenom vemete 12 000 USD x jednotný kurz za 2018 (pokud to prodáte za 1 rok) a vznikne Vám příjem a k tomu vemete 10 000 USD x jednotný kurz za 2017 jako výdaj. Řekneme, že jednotný kurz se hne hodně z 27 v roce 2017 na 20 v roce 2018. Pak bude příjem 12 000 x 20 = a výdaj 10 000 x 27, tedy 240 000 příjem a 270 000 výdaj. Daň bude nula. Při jednotném kurzu vůbec neřešíte aktuální konverzní kurz, tedy těch 26 a 21.
Pokud pozici prodáte v témže roce, tak pro prodej i nákup použijete stejné číslo – jednotný kurz pro daný rok.
Dobrý den, chtěl bych dotazem navázat na Váš komentář výše z 19.3.2017 (11:04), protože mi nebyl úplně jasný.
V komentáři píšete o používání kurzů, mj. uvádíte, že „Daňový zákon umožňuje i přesné účetnictví, kdy při prodeji použijete kurz 2016 a pro nákup 2014.“ Znamená to tedy, že při koupi akcie v r. 2014 a prodeji v r. 2016 můžu použít jednotný kurz 2014 (tj. kurz vyhlášení po skončení roku finanční správou) pro výpočet výdaje a kurt 2016 pro výpočet příjmu? Chápu, že bych tak musel postupovat všude, takže když budu současně danit i nákup jiné akcie v r. 2015 a prodej této akcie v r. 2016, pro tento obchod budu muset rovněž použít kurt 2015 (nákup) a 2016 (prodej). Ale vždy použiju jednotný kurz pro ten který rok, nemusím zjišťovat konrétní kurz vyhlašovaný ČNB ke dni nákupu či prodeje. Je to tak? Děkuji.
Dobrý den, přesné účetnictví znamená, že použíjete vždy kurz, který jste při konverzi skutečně dosáhl. Jednotný kurz je kurz vyhlašovaný GFŘ pro zjednodušení vykazování. Pro jakékoliv cizoměnové transakce pak při přepočtu do korun použijete pro daňové výkaznictví jednotný kurz pro daný rok – tak, jak jste to popsal ve Vašem dotazu.
plati v CR neco podobne ako maju v USA: wash sale rule?
tzn. mam nejake zisky z akcii a taktiez mam otovrenu poziciu,ktora je v strate. chcem si zisk ponizit, tak akcie predam – realizujem stratu. avsak zaroven akcie hned nakupim aby som „pokracoval“ v pozicii. avsak ako side-effect som realizoval stratu a tym padom si mozem ponizit zisky. V USA maju preto pravidlo wash sale rule, kde ak nieco taketo spravia pocas 30 dni, tak si tu ztratu zapocitat nemozu.
dakujem
Dobrý den, pro české daně jsou nutné jenom uzavřené zisky/ztráty, které můžete u jednotlivých aktiv dát k sobě (akcie k akciím, derivty k derivátům). Tzn. pokud máte otevřenou pozici, tak ji nijak nedaníte (dividendy ano). Pokud jste ale zavřel zisk na MSFT, tak to můžete třeba spárovat se ztrátou na uzavřeném obchodu na GE.
Toto je myslim jasne, ale neodpoveda to na otazku ci v CR plati nieco ako wash sale rule co by aj mna celkom zaujimalo…
https://www.investopedia.com/terms/w/washsalerule.asp
Jasně, nene, v ČR wash sale rule není. Akcii nebo derivát můžete směle prodat a klidně to zpátky nakoupit hned zítra.
jake vydaje je mozne uplatit vuci ziskum z obchodovani? je mozne zapocist internet + nb?
Na toto by Vám lépe odpověděl specializovaný daňový poradce, ale spíše to nepůjde. To byste musel Finančnímu úřadu fakticky dokázat, že daný internet + nb používate účelně a jenom na investování. Umíme si představit, že by se na Vás ze srandy úředníci hezky byrokraticky „vyřádili“. FÚ má určitou toleranci při vykazování nákladů, ale když se dostanete za hranu, tak není komunikace s úřadem úplně nejpříjemnější.
Obchoduji u FIA s akciemi za vlastní peníze a s úvěrem. Lze započítat úroky z ůvěru do nákladů?
Dobrý den, ano, lze započítat úroky z úvěrů do nákladů.
Bylo by mozne specifikovat, jake naklady lze oproti vynosum uplatnit? Jedna se mne zejmena o: platby za online data, urok za margin, urok za vypujceni akcii (short interest), urok za obchodovani CFD (long CFD interest). Dekuji,
Dobrý den, žádný přesný seznam neexistuje. Obecně je nákladem cokoliv, co přímo souvicí s výnosem. Takže určitě komise za zobchodování, úroky za vypůjčení, i CFDs úroky. Online data také, ale musí být nutné k zobchodování daného instrumentu. A hlavně musíte umět obhájit, že započtené náklady jsou pro dosažení výnosu nutné. Pokud bychom šli do extrémnu, tak klidně do nákladů můžete dát i židli, jen musíte dokázat, že bez židle byste výnosy nedosáhl a že tu židli nepoužíváte k jiným účelům, což by bylo určitě velmi vtipné vysvětlování 🙂
Dobrý den, děkuji za článek a přínosnou diskuzi pod ním. Mám dotaz ohledně zdanění zaměstnaneckých akcií, resp. slevy na akcie. Pracuji v ČR pro americkou firmu kotovanou v US. Jako zaměstnanci máme možnost využít nákup akciíí se slevou, resp. z naší mzdy se strhne částka (např. CZK 1.000,- se převede k US brokerovi, konvertuje do USD a firma přidá 15% USD navíc). Vzhledem k tomu, že se to děje u US brokera těch 15% USD navíc se nijak nezobrazuje na výplatní pásce a předpokládám, že tím pádem nebude ani v ročním Potvrzení od zdanitelných příjmech od českého zaměstnavatele. Jak jsem se dočetl, tak 15% USD je třeba zdanit jako mzdu dle § 6 ZDP. Takže bych 15% USD převedl jednotným kurzem do CZK a uvedl do řádku 22 na DP. Není mi ale jasné zda a případně jakou částku vyplnit do řádku 23 (úhrn povinného pojistného)? Je to 34% z řádku 22?
Dále ta akcie vyplácí kvartální dividendu. První dividend date v mém případě byl konec prosince 2017 s tím, že dividenda bude připsána na obchodní účet v lednu 2018. Pro účely zdanění dividendy ze zahraničí se uvažuje cashový pohled, tzn. připsání dividendy? Takže za 2017 bych toto nemusel řešit?
Děkuji za odpověď
Dobrý den, u toho zdanění zaměstnaneckých akcií Vám neporadíme. To je už dotaz na specialistu pro daňové poradenství. Zkuste zadat dotaz na nějaký daňový portál.
Co se týče dividendy, tak se bere v potaz to datum, které se Vám objeví na výpisu z účtu při připsání dividendy. To nastává při skutečném cashovém připsání. Výpis z účtu, na kterém je uvedené datum připsání dividendy (a stejné datum má i stržení zahraniční daně z dividendy), se pak používá jako podklad v případě kontroly FÚ.
Dobry den v roce 2015 jsem obdrzel urcite mnozstvi firemnich akcii formou Restricted Stock Units (RSU). Nemohu s nimi nijak nakladat po dobu 3 let, ktere vrcholi v letosnim roce tzv Vesting date, kdy s nimi mohu zacit obchodovat i za podminky, ze jsem stale aktivni zamestnanec. Da se toto 3-lete obdobi 2015-2018 pokladat za 3-lety danovy test, tedy ze v pripade prodeje techto akcii kdykoliv po 3 letech od nabyti RSU nebudu platit zadnou dan ?
Dobrý den, RSU jsou podmínka společnosti. Pro účely zákona o daní z příjmú (ZDP) to jsou pořád akcie, na které se uplatňuje tříletý test. U RSU nebo zaměstnaneckých akcií bez podmínek je samozřejmě nutné dbát na to, že se jedná o mzdovou odměnu, takže se to na počátku zdaňuje jako mzda, ale to jste snad ve spoupráci s emitentem v roce 2015 udělal.
Dobrý den, jsem úplným nováčkem platformy Bondora (založení účtu 24.1.2018). Chtěl bych se zeptat, zda chápu dobře, že do daňového přiznání (tento rok i v dalších letech) nebudu vyplňovat daň z příjmu z P2P půjček, pokud peníze fyzicky nemám převedeny z Bondory na svůj bankovní účet (tj. dokud peníze z Bondory nepřevedu, neplatím daň)?
děkuji
Dobrý den, nene. Pro zdanění je důležité, že ten zdanitelný příjem vzniknul, ne převod zisku na jiný účet. Takže i když necháte zisk na platformě a třeba ho i reinvestujete, tak získaný úrok musíte zdanit 15%. Je to podobné jako třeba u spořícího účtu v bance – tam banka automaticky daň z úroku ve výši 15 % strhne a odvede státu, přotom klient peníze nikam nemusí vybírat.
Dobrý den,
mám primitivní dotaz. Podávám přiznání k dani z příjmů FO. Je povinné vyplňovat i přílohu 2, když příjmy dle §10 jsou nižší než výdaje ?
Děkuji.
Dobrý den, pokud to jsou cenné papíry, tak ano v případě, že příjmy jsou více než 100 tisíc Kč. Pokud jsou to příjmy z derivátů, tak ano ve všech případech. Každopádně nemusíte mít z toho strach. Pokud Vám daně zpracovává zaměstnavatel, tak jenom dáte účetní 3 čísla: příjem, náklad, výsledek a ona to zpracuje. Pokud si přiznání děláte sám, tak tyto čísla snadno vyplníte sám.
Díky za odpověď. Strach nemám 🙂 Jedná se o Zonky (takže derivát). Loni jsem danil podle §8, letos podle vyjádření Zonky budu danit dle §10. A nebyl jsem si jist, zda je nutné přiznat „nulu“.
Dobry den, mam dotaz ohledne dane ze Zonky, a nemohl jsem najit lehce rozumitelnou informaci.
Kdy je potreba platit dane? Je nejaky minimalni vydelek? Vidim ze vydaje za 2017 mam 3x vetsi nez prijmy (takze prozatim velky minus :D), a jen 3 pujcky byly splacene kde vydelek je jen 108kc, tak bych mel platit z toho 15%? 16kc?
Dekuji predem za jakoukoliv odpoved.
Jeden z investorů, který se podle mě dost vyzná sepsal tento návod: https://navodyprolidi.blogspot.cz/
Dobrý den, při zdanění investic se vždy postupuje jakoby od zadu. Tedy k těm splaceným půjčkám přiřadíte výdaje na jejich pořízení. Jiné výdaje neuvažujte, pokud ty půjčky pořád žijí a jejich hodnota nebyla nedobytně odepsaná (kdyby ano, tak to je náklad). Jak jsme psali, tak Zonky patří dle našeho názoru do paragrafu 10 – ostatní příjmy. Každopádně Váš výdělek je tak malý, že Vás pro nezahnutí 16 Kč do daňového přiznání nebude nikdo nahánět, viz § 38b.
Dobry den,
jak je to v pripade shortovani akcii?
Pri shortu nejdríve prodam a obdrzim cash. Pokud je takovy obchod otevren pres hranici zdanovaciho obdobi, mel by byt tento „prijem“ zdanen? Nebo jde o prioritu, kdy obchod neni uzavren a tedy nevstupuje do danoveho priznani, presto ze v prípade shortu jde nejdríve o „príjem“?.
Dekuji
Dobrý den, tak toto je jedna z oblastí, která není v ZDP vysloveně upravena, takže by se měla použít nějaká analogie. Nahlíželi bychom na to jako na ostatní příjem dle §10: příjem z cenných papírů. Přehození časové posloupnosti neovlivní ekonomickou podstatu pro zdanění. Zdanili bychom to v tom roce, kdy jste pozici uzavřel (tedy zpátky nakoupil shortované akcie). Do příjmů pak normálně dáte příjem z short sell a naopak do nákladů dáte ten nákup, kterým short sell zavřete a zaplacené úroky z vypůjčených akcií pro short sell.
Dobrý den, díky za podrobný článek.
Mám dotaz k danění zahraničních dividend. Jestli tomu dobře rozumím, krom Přílohy 3 je v takovém případě třeba ještě vyplnit a k DPFO přiložit Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 zákona
pokyny k vyplnění, je tomu tak? V tomto formuláři mi ani z nápovědy není jasné, v jaké měně má být vyplněn sloupec č. 5 (příijmy). Místní měna, nebo Kč? U sloupce č. 3 je explicitně uvedeno, že má být vyplněn v místní měně, u sloupce č. 4, že má být vyplněn v Kč. Ani adresa v slouci č. 1 mi není zcela jasná, ale všiml jsem si, že zde někteří vyplňují identifikační údaje brokera, přes kterého byla dividenda připsána na jejich účet. Může mi to prosím někdo objasnit?
Dobrý den, ten sloupec vyplňte v Kč. Bude to i pro Vás přehlednější, jelikož sloupec 4 a sloupec 5 budou v korunách. U té adresy uveďte adresu toho subjektu, u kterého žádáte o navrácení daně. To bude většinou místní finanční úřad. Brokera tam v tomto případě neuvádějte, jelikož ten Vám daňový přeplatek nevrátí. Pokud se nechystáte žádat o navrácení daně, tak tam klidně uveďte adresu brokera. Tento seznam je pro náš FÚ informační materiál, na koho se má v krajném případě obrátit (a koho má uvést v evidenci), pokud nalezne nesrovnalosti ve Vašem daňovém přiznání a Vy přestanete s úřadem komunikovat. Pokud nejsou ve Vašem daňovém přiznání žádné významné problémy, tak ten seznam nikdo podrobně nezkoumá.
Velice děkuji za odpověď!
Dobrý den,
rád bych si nechal od Vás poradit ohledně zdanění akcií – cenných papírů ze zahraničí.
Např. v roce 2016 jsem jsme nakoupil akcie ve v USA za 1000 USD, což bylo při kurzu 23 Kč za USD 23 000 Kč. V roce 2017 jsem je prodal opět za 2000 USD – kurs 22 Kč. Jaký mám použít kurs pro účely daňového přiznání – chci danit dle jednotného kursu. Budu používat pro nákup jednotný kurs z roku 2016 a pro prodej jednotný kurs z roku 2017?
Dále jenom pro info zdanění dividend např. z SRN – zdanění 26% – 100 EUR – dostal jsem 74 EUR. Jakým způsobem zdanit, abych se vyhnul dvojímu zdanění.
Jinak díky za stávající příspěvky a odpovědi všem – je to super.
J
Dobrý den, odpověď na první dotaz (nákup 2016 a prodej 2017): u příjmu i výdaje použijete jednotný kurz 2017 (i tehdy, kdyby jste to nakoupil třeba ve 2015 a prodal v roce 2017). Jedná se o významné zjednodušení, na kterém je zdaňování investic u fyzických osob postavené. Samozřejmě právnícké osoby to mají mnohem složitější a musí používat přesné měnové kurzy.
Dividendy SRN – už Vám byla daň stržena. Jenom to vypište do příslušných příloh daňového přiznání a pokud nechcete, tak to dále neřešte. V ČR je daň z dividend 15 %, takže máte právo poždávat o vrácení daňového přeplatku 11 EUR, což znamená nutnost kontaktovat německý finační úřad se žádostí a doklady od českého FÚ, že jste daňovým rezidentem tady. Tato administrativa je celkem vopruz, takže pokud máte daňový přeplatek jenom pár eur, tak se to ani nevyplatí. Pokud máte dividendy a daň z dividend vyšší, tak se administrativa a vyřizování vrácení přeplatku oplatí. My třeba máme v portfoliu malou pozici z Francie, kde je daň z dividend pro nerezidenty 35 %. Taky to neřešíme, protože vybavování vrácení daně by nás stálo více než by byl přínos.
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jak správně zdanit CFDs kontrakty? V roce 2017 jsem začal obchodovat na platformě Plus500 s kontrakty CFD. Svůj účet u Plus500 mám vedený v CZK. Nakupuji kryptoměny, komodity jako ropu, cukr a nebo cizí měny. Vše navíc nakupuji na páku. A jde mi o to, že když něco nakoupím třeba za 1000,-CZK kde je páka třeba 50:1 tak se mi vše zobrazuje v CZK, ale na výpise z minulého roku mám uvedené počáteční a konečné hodnoty v USD. Uvedu konkrétní příklad třeba jednoho řádku z výpisu:
ID 1108467708
Nástroj Ropa
Koupit/ prodat Koupit
Částka 150 barely
Otevírací doba 15.9.2017 19:39:20
Zavírací doba 16.9.2017 22:55:22
Hrubý P/L 2474,78 Kč
Počáteční kurz 46,48
Závěrečný kurz 47,13
Počáteční hodnota 6957 USD
Závěrečná hodnota 7069,50 USD
Příplatek -11,49 Kč /příplatek za držení přes noc/
Úpravy
Čistý P/L 2463,28 Kč
Směn kurz 0,05 Kč
A v hlavičce výpisu mám uvedený celkový čistý zisk v českých korunách za všechny transakce z roku 2017, a dále celkové úložky /převody z bankovního účtu na účet u Plus500/ také vedené v českých korunách a celkové výběry /převod z Plus 500 na můj bankovní účet/ také vedené v českých korunách. A moje otázka zní, když účet u Plus 500 mám vedený v korunách, ale na výpise u počáteční hodnoty a konečné jsou uvedeny USD, tak zda do daňového přiznání musím přepočítat všechny ty položky do CZK a tyto částky včetně páky uvést do kolonky příjmů a nákladů? Tím že je to všechno přes páku, tak tam budou uvedeny velké sumy peněz, kterými ale ani nedisponuji. Je to jen díky páce. Prosím tedy o radu, jak to do daňového přiznání zadat. A ještě Vám chci poděkovat za Vaše skvělé stránky a za velkou pomoc, kterou od Vás díky Vašemu článku máme.
Dobrý den, do daňového přiznání se dávají příjmy z prodeje a k tomu je možné uplatnit výdaje. Na tomto místě se musíme vžít do kůže úředníka na FÚ, který nemá čas zkoumat, jakou páku či jiné parametry na obchodním účtu používáte. Jenom v případě kontroly vezme výpis, najde příjmy a k tomu dá výdaje a je hotovo.
Ve Vašem případě je závěrečná hodnota 7069,5 USD, což je příjem, který jednotným kurzem za 2017 převedete na koruny a k tomu dáte počáteční hodnotu 6975 USD jakožto výdaj, který také převedete jednotným kurzem na koruny. Ještě tam máte těch 11,49 v Kč. Toto je také výdaj, takže to přičtěte k té sumě, která vznikne jako 6975*jednotný kurz. Rozdíl je pak zisk – ten bude určitě jiný jako ten zisk na výpise ve výši 2474,78 Kč, protože použijete jednotný kurz. Získaný zisk zdaníte. Plus500 při výpočtu zisku/ztráty používá účetní kurz. Určitě Vás napadne, proč nepoužít účetní kurz z platformy. Ano, šlo by to a zákon to umožňuje. Jen byste se dostal do pěkných problémů, pokud byste obchodoval na různých platformách. Ten samý účetní kurz byste musel mít u všech investic na všech platformách, což se často nestává. Plus500 může mít jiný účetní měnový kurz než třeba Interactive Brokers. Právě proto je lepší používat měnu konkrétní investice a následné přepočtení do korun dle jednotného kurzu, který platí pro všechny možné investice stejně.
Děkuji moc za odpověď. Přepočítám tedy vše jednotným kurzem GFŘ. Ještě mám dotaz, zda to budu tedy zapisovat do odstavce č. 2 v příloze č. 2 daňového přiznání? A do druhu příjmu uvedu označení F Jiné příjmy? A mám to nějak upřesnit ještě to označení? Nebo stačí do té kolonky napsat jen F Jiné příjmy? A poslední dotaz do sloupku 5 označený slovem „kód“ musím uvést nějaké písmeno? Ještě jednou moc děkuji za pomoc a za odpověď na mé dotazy.
Ano, v tabulce 2 napišete F-jiné ostatní příjmy, jak je to v nápovědě na další straně formuláře. Příjmy a výdaje budou po přepočtení do korun. Rozdíl je zřejmý. A do sloupce 5 (kód) dáte z, jelikož to jsou příjmy ze zahraničí. Předpokládáme, že ty CFDs kontrakty vydal nějaký zahraniční broker. Pokud by to byl domácí broker (teda příjem by byl z domácich zdrojů), tak by tam nebyl žádný kód.
Dobrý den, děkuji za článek, je opravdu informativní. Bohužel jsem nenašel (ani v diskuzi) situaci, kdy mi na FIO účet byla připsána dividenda a je u ní napsáno: Splátka kapitálu, hrubá. Jiná část dividendy byly připsána např. jako: Dividenda XXX (čistá, daň 15%). Mám to chápat tak, že ty „hrubé“ dividendy bych měl dodanit? Podotýkám, že jde o dividendy jedné společnosti, ale část akcií byla koupena na RMS a část na BCPP. Proto asi ten rozdíl, jinak si to neumím vysvětlit.
Dobrý den, pokud Vám přišla hrubá dividenda nebo hrubý úrok (typicky u P2P platforem), tak to musíte dodanit 15 % dle paragrafu 8, viz. náš článek.
Dobrý den, úvodem bych rád poděkoval za výborný článek.
Můj dotaz: V roce 2018 odkoupím pohledávky. Danit budu podle §10. Jakým způsobem mám danit? Daním ve chvíli, kdy je pohledávka zcela zplacena, nebo ve chvíli, kdy vygenerovala zisk? Dejme tomu, že pohledávku koupím za 100.000,-; splatná částka je 150.000,-. V roce 2018 se mi ve splátkách vrátí 120.000,-, v roce 2019 zbylých 30.000,-. Mám danit za rok 2018 30.000,- a za rok 2019 20.000,-? Nebo až za rok 2019 celých 50.000,-? Pokud odkoupím 3 pohledávky, mám sledovat a danit každou zvlášť? Co v případě, kdy budu jeden rok ve ztrátě? Mohu si o tuto ztrátu snížit zisk následujícího roku?
Děkuji.
Pokud nejste účetní jednotka daníte až když reálně dosáhnete nějakého příjmu (po splacení celé půjčené jistiny). Zákon u zápůjček výslovně nepřipouští jiné výdaje než úroky z úvěru na poskytnutí úvěru.
Dobrý den,
nerozumím, proč píšete následující: „Zákon u zápůjček výslovně nepřipouští jiné výdaje než úroky z úvěru na poskytnutí úvěru.“. Netuším, na co vlastně reagujete. Pokud na tu ztrátu, tak do té se mohu dostat tím, že dlužník spadne do exekuce/insolvence a celou částku už nedostanu zpátky. Tzn. koupím pohledávku za 100.000,-, ale zpátky dostanu jen třeba 80.000,-.
Co se týče mé hlavní otázky – daním tedy hned, jakmile dostanu zpět jakoukoli sumu nad 100.000,-.
Pokud budu mít vice pohledávek, mám sledovat každou zvlášť?
Děkuji.
Teda asi kecám… danit bych měl podle §8.
Velké díky za velmi srozumitelně napsaný článek. Přestože bych se rád zeptal. Nakoupil jsem podíl v zahraniční společnosti ve formě akcií v červenci 2013. Ve společnosti jsem byl zároveň jednatelem. V roce 2017 v říjnu jsem prodal svůj podíl (akcie). Ze smlouvy vyplývá, že si bude každý účastník danit ve své zemi. Příjem z prodeje přesáhl 100 tisíc korun. Rád bych věděl zda platí lhůta 3 let nebo nově 5let? Zda se na mne vztahuje osvobození od daní. Děkuji.
Dobrý den, u Vás platí lhůta 3 roky, jelikož akcie jsou cenný papír (předpokladáme, že ty akcie jste neměl v obchodním majetku). Akcie js cenný papír bez ohledu na to, jestli jsou obchodované na burze anebo je držíte jenom v soukromí jako spoluvlastník firmy. Pokud byste prodával podíl v s.r.o nebo k.s. nebo v.o.s., tak by byla lhůta 5 let.
Mockrát děkuji za rychlou odpověď.
Dobrý den,
Prosím o radu pokud držím zahraniční akcie –
polské a americké
déle než 3 roky platím daně. U českých akcie neplatím. Děkuji
S pozdravem Jura.
Juro, četl sis ten článek?
Je tam jasně uvedeno, že u akcií platí 3 letý test, kdy potom se již žádná daň neplatí.
Dobrý den, rád bych se zeptal na tuto situaci: Nakoupil jsem v 5/2015 na burze české korporátní dluhopisy Leo Express za 95% ceny za čásku přibližně 300.000,- Kč. Tyto dluhopisy jsem držel do splatnosti, tedy v 12/2017 mi bylo vyplaceno 100% ceny. Doba držení byla asi 2,5 roku. Jedná se ale o tzv. korunové dluhopisy, kde jmenovitá hodnota jednoho každého dluhopisu je 1 Kč, tedy výnosy z úroků jsem nikdy nedanil (daň je vždy 0,-). Ale nevím jak je to při splatnosti jistiny, kde mám výnos z kurzového rozdílu. Musím uvést dluhopisy do daňového přiznání a ten kurzový výnos zdanit? Pokud ano, do jakého paragrafu §8 či §10? A pokud do §8, lze odečíst náklady na koupi dluhopisů? Pokud tyto dluhopisy uvedu do přiznání, znamená to také že přijdu o ten limit 100.000 příjmů a musím také zdanit příjmy z CFD, FOREXU, opcí a komodit, i když zde byly celkové příjmy nižší než 100.000? Předem velice děkuji za odpovědi.
S pozdravem Vlk
Dobrý den, kapitálový výnos z těch dluhopisů musíte zdanit, jelikož jste je držel méně než 3 roky. Je to §10 Prodej cenných papírů. Příjem bude ta splacená jistina ve 12/2017, náklad bude 300 000 Kč (+poplatky, pokud nějaké byly). Ano, tímto jste přišli o limit 100 000 Kč, který se vztahuje na všechny cenné papíry – klidně jich může být 50 (po 1000 Kč příjmu). CFDs, Forex, komodity nejsou cenné papíry, takže příjmy z nich zdaňujete vždy jako ostatní příjem (výjimkou jsou skutečně malé a ojedinělé příjmy do 6000 Kč, ale to se Vás asi netýká).
Mockrát Vám děkuji za odpovědi, trošku jsem doufal že když se jedná o korunové dluhopisy bude se daň z kapitálového výnosu také zaokrouhlovat u každého dluhopisu na 0,- jako u úrokových výnosů.
Jak zdanit forex, pokud broker poskytuje pouze výpis o obchodech z MetaTraderu, kde je pouze položka profit (zisk), ale nejsou tam již uvedeny příjmy a výdaje? V příloze 2 daňového přiznání se bohužel příjmy a výdaje musí uvést, nestačí zadat pouze zisk (rozdíl příjmů mínus výdajů). Jak to lze řešit? Spočítat to z jednotlivých obchodů také není možné, protože velikost pozice se mění podle měnového páru a navíc se vše hned převádí do základní měny účtu…
Na internetu jsem nasel, ze lide zdaňují následujicími čtyřmi metodami:
1. Stav uctu na zacatku versus stav uctu na konci roku, stav uctu na zacatku roku je vydaj, stav uctu na konci roku je prijem
2. Do kolonky prijmy netto zisk, do kolonky vydaje nulu
3. Do kolonky prijmy ziskove obchody, do kolonky vydaje ztratove obchody
4. Vypocet po jednotlivych obchodech, kdy napriklad na forexu se nakoupi 100,000 EUR/USD v jednom lotu a pak se spocte velikost pozice na vstupu (100,000EUR * 1lot * cena vstup), na vystupu (100,000EUR * 1lot * cena vystup) a to je pak vlastne prijem a vydej. Nasledne se to prevadi na Kc podle kurzu ministerstva financi, zde v prikladu pro EURa, ale u paru AUD/USD je to kurz pro AUD atd. (vis http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn_GFR-D-36.pdf).
Co je spravne? Jasne je to pouze u akcii, ale co derivaty (CFD, Forex, opce nebo futures)?
Dobrý den, tak to je blbé, pokud nemáte na výpisu příjmy a výdaje, jelikož to je vyžadováno přímo zákonem a nestačí jenom uvést zisky. Nelze tyto údaje vydolovat z nějakých jiných výpisů? Z těch čtyř uvedených způsobů je správně jenom ten bod 4. U prvního bodu je problém s otevřenými obchody, které jedou přes konec roku. Body 2 a 3 jsou také špatně. Deriváty (CFD, opce, forex, futures) také spadají pod §10, viz článek.
Dobrý den,
prvně děkuji za vyjímečný, snad jediný komplexní článěk o danění P2P v česku. Díky za něj!!!!
Psali jste, že po novém roce vydáte nějaké aktualizované vydání danění nejen P2P, kdy se na něj můžeme těšit?
Případně bych měl takový osobní dotaz, jak budete danit P2P platformu EstateGuru z Estonska, chápu že dle §8, nicméně jsi nejsem moc jist co dát do výnosů a co do nákladů, případně co s čím sečít, nemůžu dát jen „Interest Earned“ a zdanit to 15% přeci.
Díky za odpověď,
Dobrý den, další článek na zdanění uděláme tento týden. Bude to spíše zaměřená na praktické vyplnění formulářů, jelikož z daňového hlediska se nic extra nezměnilo a ten loňský text je platný i pro letošek (kromě jednotných přepočítacích kurzů). U EstateGuru stačí vzít položku Interest Earned, případně další příjmové položky (penalties received, Bonus, EG Bonus), zkonvertovat to z EUR do CZK, to pak dát do paragrafu 8 a zdanit 15 %. Naštěstí jsou výnosy na EG v hrubé nezdaněné formě, což ulehčuje práci v daňových formulářích. Náklady by u EG neměly být žádné – platforma si poplatky za připsání úroků neúčtuje (nebo aespoň my nemáme žádné naúčtované).
Dobrý den, mohl bych poprosit, zda byste mi mohl dát nějaký komentář k mým dotazům z 24.2.2018 (15:34). Jedná se o ten korunový dluhopis (je vydaný před rokem 2013, takže se na něj nevztahuje novela zákona o daních z příjmů s účinností od 1.1.2013). Děkuji Vám moc za ochotu.
Dobrý den, chci se zeptat jak je to s daněním u kreditních úroků na účtu u Patria-direct. Jde v podstatě o částku v desetikorunách, ale nerad bych něco zanedbal. Pokud jsem to správně pochopil jde o příjem z kapitálového majetku dle paragrafu 8 a tak bych ho měl v přiznání uvést v přiznání na řádku č.38.
Žádné jiné příjmy z kapitálového majetku nemám, akcie držím dlouhodobě, neprodávám je. Lze v tomto případě navíc nějak uplatnit poplatky za evidenci cenných papírů?
Dobrý den, zajímavé je, že Vám Patria nestrhla srážkovou daň. Ano, úroky obecně patří na řádek 38 a zdaní se 15 %. Ty poplatky za evidenci nelze uplatnit. Jenom poplatky, které by souviseli s výplatou úroků. Každopádně desetikorunové částky lze odignorovat.
Dobrý den, máte skutečně nejdetailnější stránku ke zdaňování (bez ohledu na paragraf :-), na jakou jsem kdy narazil. Ale i tak mám jednu otázku, na kterou jsem zatím vůbec nikde (nejen u vás) nenašel odpověď. Jde o danění zahraničních dividend, a to rakouských, kdy jedna z dividend je distribuována hrubá a druhá zdaněná u zdroje. Ta první se objeví v řádku 38, ale již ne v řádku 321 Přílohy č. 3 DAP. V případě, že na konci výpočtu v ř. 329 vyjde daň neuznaná k zápočtu, podle ZDP si jej v dalším roce lze započíst do nákladů. Otázka zní – znamená to loňskou neuznanou daň přidat do řádku 322 stejné přílohy, anebo odečíst přímo z řádku 38? Vtip je v tom, že zvýšení nákladů v řádku 322 alespoň u mě působí přesně opačně, snižuje koeficient zápočtu zaplacené daně. V řádku 38 zase mám jen příjmy z dividend ze zahraničí, které se tam mají uvádět bez snížení o výdaje. Díky předem za odpověď.
Dobrý den, daň z dividend neuznanou k zápočtu si dle našich informací nemůžete převést do dalšího roku, pokud to tedy daníte jako fyzická osoba nepodnikatel. Můžete kdyžtak uvést paragraf, kde jste takovéto ustanovení našel? Děkujeme
Dobrý den, děkuji za odpověď. Trochu mě zaskočila, ale po následné kontrole jak ZDP, tak různých webových stránek s radami k zápočtu daně ze zahraničních příjmů se mi zdá, že neobsahují takové omezení pro nepodnikatele. Tedy lépe řečeno, nikde něco takového není zmíněno. Možnost odečtu je pro fyzické i právnické osoby explicitně uvedena v paragrafu 24 ZDP, odst. 2 ch) takto: „Daň z příjmů a daň darovací zaplacená v zahraničí je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku.“ Výše zmíněný paragraf 2 odst. 2 definuje fyzickou osobu takto: „Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.“ Rady na webu pro fyzické osoby (například pro zaměstnance nebo manžele) mají zhruba následující podobu: „Část daně zaplacené v Y nebyla uznaná k zápočtu v ČR. Těchto nevyužitých X Kč může poplatník uplatnit jako daňový výdaj v následujícím roce podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP.“
Dobrý den, nejdříve bych chtěl poděkovat za velice přínosný článek týkající se danění příjmů z obchodování a investic.
Chtěl bych se zeptat, jakým způsobem daní a jaký má status osoba, která se obchodováním s akciemi zabývá na plný úvazek a nemá žádný jiný příjem. Snažil jsem se tuto informaci dohledat v článcích na internetu i na různých diskusních fórech, ale jednoznačné odpovědi jsem se nedopátral. V podstatě jsem se setkal se dvěma přístupy:
1. Pokud tato osoba realizuje pouze vlastní obchody a ne obchody pro třetí osobu, i když pravidelně a ve větším množství, tak je považována za OBZP. Platí pouze měsíčně minimální zdravotní pojištění (aktuálně 1647 Kč) a jednou za rok podá daňové přiznání, kde daní dle §10.
2. Na toto obchodování je nahlíženo jako na soustavnou výdělečnou činnost a je potřeba danit obdobně jako při podnikání na živnostenský list. Jelikož na obchodování žádný ŽL neexistuje je přiděleno pouze IČO. Daní se dle §7, musí se odvádět zdravotní i sociální pojištění + samozřejmě zdanit případný zisk.
Mohli byste mi prosím poradit, který z těchto dvou přístupů (případně nějaký jiný) je ten správný?
Dobrý den, my bychom zvolili přístup 1. I kdyby jste měl třeba vysokofrekvenční systém na trading, který využíváte jenom pro vlastní účely, tak by Vám příjmy spadly do §10. V ZDP není totiž nikde definované, při jakém počtu transakcí by se měl člověk změnit na živnostníka. Ono není ani nikde definované, že byste se vůbec na živnostníka měl při investování/tradingu změnit. Takže pokud máte portfolio 10 mil. Kč, jednou za rok nakoupíte investice a na konci roku je se ziskem 5 % prodáte, tak těch 10 500 000 Kč Vám padne do §10 stejně, jako kdybyste zmíněných 10 mil. Kč ročně otočil v rámci tradingu třeba stokrát. Jen ve druhém případě byste v kolonce příjem měl 1 miliardu Kč :-). Pokud ty zisky z investování nebo tradingu řádně zdaníte, tak by to mělo být v pořádku.
Moc děkuji za rychlou odpověď.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli zdanit dividendu ERSTE za poslední roky vyplacena jako návrat kapitálu a není zde uplatněna srážková daň a O2 dividenda 21 Kč se skládá 17 Kč zdaněno 15% a 4 Kč emisní ažio nedaněno 15%. Děkuji.
Dobrý den, zdanění uvedených transakcí je obecně trochu složitější. Obecně platí, že pokud se skutečně jenom vrací vklady investorům, tak se nic nedaní. Nicméně pokud se třeba rozpouští fondy ze zisku a toto rozpuštění se označí jako návrat kapitálu, tak by se to mělo zdanit 15 %. U O2 by neměl být problém – společnost je registrovaná v ČR a řídí se českým daňovým řádem. Pokud Vám teda poslali 4 Kč nezdaněné, tak to je v pořádku. U Erste to může být trochu složitější, jelikož ta má sídlo v Rakousku a primárně se řídí rakouským daňovým řádem (do ČR se pak příjmy dostávají za pomoci smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Nicméně i v jejím případě by se mělo skutečně jednat o návrat kapitálu, který se nedaní.
Dobrý den, omlouvám se za začátečnickou otázku, ale nemůže nikde najít odpověď.
Chci si hrát na mintos.com ale nevím, jestli musím být identifikovanou osobou nebo jestli bude stačit, když se přiznám k dani z příjmu.
Dobrý den, ne, na indentifikovanou osobou se neregistrujete. Jenom podáváte daňové přiznání z příjmu FO. Pokud tedy investujete jako fyzická osoba.
Moc děkuji, myslel jsem si to, ale nebyl jsem si jistý.
Dobrý den,
perfektní článek. Nicméně bych měl dotaz, který nejsou v Unicreditbance schopni zodpovědět nebo ochotni. Nakoupil jsem certifikát HVB CZK Express Plus Certificate na akcie Daimler AG, který mohl být předčasně splacen, což se také stalo. Nákup 2016 za 100.000 Kč a předčasný jednorázový odkup ze strany Daimleru za 105.500 Kč v roce 2017. Bude se jednat o příjem podle § 10 ZDzP ? Jde spíše o to jaký charakter má onen certifikát z hlediska ZDzP. Předem děkuji za odpověď Pavel Š.
Velice obsáhlý a perfektně srozumitelný článek!!! ….. Měl bych dva dotazy 1) Jak je to s daněním zisků z Mintos v případě, že jsem zároveň zaměstnanec a k tomu provozuji živnost volnou jako vedlejší (velkoobchod maloobchod, konzultace apod.) …. Rozumím tomu správně, že pokud investuji na p2p ze soukromého účtu jedná se o správu vlastního soukromého majetku a tím pádem postupuji stejně podle §10 a s podnikáním to nemá nic společného a na konci roku daním zisky z příjmů „zvlášť“ ze zaměstnání, z podnikání a k tomu investice p2p (samozřejmě vše dohromady v jednom přiznání)?
2) Pokud bude na Mintos investovat „člověk“, který je na mateřské a následně na rodičovské dovolené, kdy v podstatě „propadá“ každý měsíc sleva na poplatníka, tak si může tuto slevu následně uplatnit na zisk z p2p? Děkuji za odpověď 🙂
Dobrý den, děkujeme za pochvalu, ano, rozumíte tomu správně, pokud investujete jako soukromá osoba, tak příjmy z P2P nebo jiných investic (třeba akcie, deriváty) nemají nic společného s příjmami ze zaměstnání nebo provozování živnosti. Všechno si to postupně nahodíte do příslušných kolonek v daňovém přiznání a pak Vám vyjde souhrnný daňový základ a pak po dalších úpravách i celková daň.
S tou mateřskou úplně nevíme. Zisk z P2P se dává až do daňového přiznání za celý rok a zvyšuje Vám daňový základ. Pokud si pak uplatníte slevu an poplatníka (nebo jiné slevy), tak se Vám sníží celková daň (která obsahuje i část daně za P2P). Pokud ale sleva na poplatníka propadá, tak Vám celkovou daň nic nesníží. Sleva na poplatníka se nedá selektivně vybrat na některé daňové příjmy a na jiné ne.
Dobrý den,
jak je to se zdaněním na Žlutém melounu pokud příjmy (úroky) za rok jsou do 6000,- Kč a investice také. Tím myslím, zda se daní vše nebo je nějaká spodní hranice do které není nutné podávat daňové přiznání.
Děkuji
Dobrý den,
obchoduji na TraderGo zahraniční CFD z různých zemí (USA,JPY,DNK,HKG,SWI…), nicméně mám účet vedený pouze v CZK. Tzn., že se všechny nákupy/prodeje automaticky převádí na/ze zahraniční měny a na mém účtu je pohyb pouze v CZK. Navíc tyto obchody zprostředkovává SaxoBank se sídlem v Dánsku.
Mám tyto obchody považovat za obchody v ČR nebo v Dánsku nebo mám pro každou zemi zvlášť vypisovat přílohu?
Emitentem CFDs je pravděpodobně jenom ta saxobank, i když pomocí CFDs obchodujete různé trhy. Proto Vám to spadne do §10 a v příloze č. 2 uvedete jako druh příjmů: F-obchodování derivátů v zahraničí.
Dobrý den,
obchoduji zahraniční akciové CFD. V souvislosti s dividendou podkladové akcie byla vyplacena částka divideny z držby CFD a byla sražena i daň.
Je možné tuto daň započíst v daňovém přiznání, když se jedná o příjem z CFD a ne přímo z držby akcie?
Děkuji.
Hezký den, toto je docela zajímavý problém. CFDs jsou derivát a jejich obchodování vždy patří do §10. U derivátů se dividenda nevyplácí a ani se nestrhává daň z dividend. Nicméně pokud máte skutečně potvrzení od brokera, že byla zahraničnímu finančnímu úřadu odvedena daň z dividend (je jedno z jakého instrumentu), tak tuto dividendu by mělo být možné dát do §8 a postupovat u zdanění dle postupů, které jsou platné pro tento §8.
Dobry den, vyborny clanek.
Dotaz – od jedne spolecnosti z Ameriky mi chodi dividenda zdanena 37%. Co udelat pro vraceni rozdilu mezi 15% u nas a touto vysi – potvrzeni naseho FU poslat te firme? Dekuji.
Dobrý den,
poprosil bych vás o radu/vysvětlení:
– ve volném čase obchoduji a akciemi na platformě eToro (CFD broker)
– za minulý rok jsem skončil v mínusu, viz výpis níže:
Account Summary (USD) Totals
Beginning Realized Equity 1547,96
Deposits 1270,00
Refunds 0,00
Credits 0,00
Adjustments 0,00
Trade Profit Or Loss -2181,35
Rollover Fees -193,44
Withdrawals 0,00
Withdrawal Fees 0,00
Ending Realized Equity 443,17
Unrealized Account Summary Totals
Beginning Unrealized Equity -381,76
Ending Unrealized Equity -30,18
Mé dotazy:
1) Musím uvést toto obchodování do daňového přiznání, i když jsem skončil v mínusu? Jestliže ano, tak uvést nulu anebo zápornou částku?
2) jestliže ano, tak výpis se přikládá jako příloha?
Předem děkuji za odpověď.
Hezký den, obchodování CFDs patří do §10 a měl byste dle daňového zákonu ty obchody uvést, i když byla ztráta. Tak by to bylo z hlediska výkladu zákona správně, ale můžeme Vás ujistit v tom, že většina investorů na to „kašle“ nebo „zapomene“.
V daňovém přiznání v příloze č. 2 v tabulce 2 vypišete příjmy (součet všech příjmů při zavření pozic) a výdaje (součet všech výdajů při otevření pozic) z obchodování CFDs a vyjde Vám ztráta. Celkovou daňovou povinnost Vám to ale nijak neovlivní, jelikož ztrátu v rámci §10 nelze započíst vůči ziskům ze zbylých příjmů (§6 až §9).
Výpis z účtu můžete dát jako přílohu anebo ani nemusíte a jenom když by Vás v budoucnosti vyzvali na předložení výpisu, tak byste to FÚ poslal.
Pokud byste v budoucnosti při obchodování zisk vygeneroval, tak podání daňového přiznání a zdanění zisku rozhodně doporučujeme.
Mnohokrát děkuji za rychlou a srozumitelnou odpověď. Zároveň chválím stránky i článek. Skvělé popsáno a vysvětleno mnoho věcí. 🙂
Dobrý den, mám zainvestovaných pár peněz do Zonky a do Mintos. Konkrétně to dohromady činí kolem 6000 kč. Jsem student a pořádně nerozumím tomu, koho se daně konkrétně týkají. Předpokládám, že budu mít příjem kolem 10% a nevím, jestli daňové přiznání musím nebo nemusím řešit. Děkuji za jakoukoli radu 🙂
Hezký den, při takto malých invesicích (několik desítek tisíc Kč) daňové přiznání vůbec neřešte. Jste pod limity zákona.
Děkuji, od kolika tisíc Kč bych daňové přiznání musel začít řešit? 🙂
Hezký den, v únoru ještě budeme mít k daním další článek. Je to trochu komplexnější problematika. Ve Vaše případě by to odhadem bylo od investičního portfolia cca 100 tisíc Kč nahoru. Ale kdyžtak počkejte na náš článek, kde to vysvětlíme.
Tady je o tom super přehledný seriál:
https://www.investicnigramotnost.cz/kategorie/dane/
Dle toho dělám daně každý rok…
Děkuji 😊
Jen se snažím ověřit si, že jsem na základě výše uvedených článků pochopil správně. U e-brokera ve Fiu mi za loňský rok přišla hrubá dividenda u Deutche Telekom – musím u nás zdanit 26,375 % a hrubá dividenda Stock spirits – musím u nás zdanit 15%.
Hezký, pokud Vám jsou na účet připisovány hrubé dividendy, tak je to ideální stav. Zdaníte je všechny 15 % tady v ČR. Pokud je to Váš jediný příjem z investic (a ostatních příjmů), který nepřesahuje 6000 Kč, tak to ani nedaníte.
Děkuji za odpověď. Myslel jsem, že dividendy zahraničních akcií musí být daněny vždy i pokud není překročen limit 6000 Kč.
Ne, limit 6000 Kč není podmíněn příjmem dividend od firem se sídlem v ČR.
Hezký den, tady je text ze ZDP §38g(2): Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč.
Limit 6000 Kč není nijak podmíněn tím, že musí být ze zdrojů v ČR.
Dobry den,
mel bych doplnujici dotaz k Vasi odpovedi ohledne default pujcek na Mintosu:
10.3.2017 (9:50) Ano, takto bychom to udělali my.
Kdyz vsechno „hazeme na jednu hromadu“, tedy prijmy a pripadne defaulty ze vsech pujcek na Mintosu. Pujde zapocist default na napr EstateGuru vuci prijmu na Mintosu?
Dekuji
A částečně související podotázka. Když teď odečtu to co mám v defaultu od příjmů a následně se část defaultních půjček, případně celá částka (i včetně úroků) podaří získat zpět, jak to započtu?
Logicky bych zahrnul získanou částku do příjmů.
Tedy např: za 2018 se mi jedna půjčka projeví jako mínus položka co se týče výpočtu zdanitelné částky a když se půjčku podaří vymoci v roce 2019, tak si celou vymoženou částku zahrnu jako plus položku pro výpočet zdanitelné částky.
Dobrý den,
mohu si při obchodování s CFD započíst do nákladů také zaplacené úroky, které vznikají při držení pozic CFD? Pokud ano, jakým způsobem? a) pouze úroky z prodaných pozic – úroky za všechy roky k prodané pozici od nákupu do prodeje? b) souhrnně všechny úroky zaplacené v daném roce?
Nebo jinak?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
obchoduji akciové CFD přes aplikaci České Spořitelný TraderGo, u broker SaxoBank – Dánsko.
Účet u brokera je vedený pouze v CZK.
Při uzavření pozice (např. prodej CFD) se vypořádává obchod tak, že se v měně podkladové akcie (USD,GBP,JPY,HKG,DKK..) vypočte rozdíl prodej-nákup a tento rozdíl se přepočte aktuálním kurzem na CZK a přičte/odečte k mému CZK účtu.
Poplatky jsou také vyčísleny v cizí měně, ale ihned přepočteny a účtovány v CZK na mém CZK účtu.
Jak mám postupovat v přehledu prodaných CFD?
1.
Mám uvést hodnotu nákupu/prodeje a poplatky v cizí měně, pak to přepočítat jednotným kurzem a vyčíslit zisk/ztrátu v CZK?
Pokud to takto udělám, tak vzniká rozdíl mezi skutečně účtovanými částkami v CZK, které se účtují při každém obchodu a mezi částkami vypočtenými jednotný kurzem. Tzn. může dojít např. k vyššímu daňovému zisku než byl ve skutečnosti připsán na účet.
2.
Nebo mám uvést hodnotu nákupu a prodeje v cizích měnách, ale zisk/ztrátu i poplatky ve skutečně účtované částce CZK, protože to takto broker opravdu připisuje/odečítá na/z CZK účtu?
Takto to bude odpovídat skutečnosti, ale nebude odpovídat uváděný zisk CZK se zisky v cizích měnách přepočtenými jednotnými kurzy.
Uvést hodnotu nákup/prodej v CZK při kurzu brokera nemá smysl, protože broker přepočítává jen rozdíl cizí měny na CZK při uzavření obchodu. Nepřepočítává celou hodnotu obchodu při prodeji.
Prosím o radu, jestli volit variantu 1 nebo 2 či jinou.
Omlouvám se za dlouhý dotaz.
Moc děkuji.
Dobrý den, jak to je se zdaňováním participací ze Zonky v případě českých daňových nerezidentů? Je to příjem ze zdrojů na území ČR podle §22 zákona o daních z příjmů? Pod jaký příjem se to podřazuje?
Děkuji za odpověď.
Hezký den, nerezidenti se musí řídit daňovým zákonem své zěmě. Každá země to má nastavené trochu jinka. §22 českého ZDP Vám tady moc nepomůže. Nicméně mělo by to být celkem snadné – vezmou se příjmy mínus výdaje spojené s těmito příjmy a dá se to do příslušných kolonek (které obecně odpovídají §10 českého ZDP). Výhodou je to, že se u Zonky z právního hlediska nevyplácí dividendy, kupóny nebo úroky, které komplikují zdaňování v oblasti mezinárodního investování.
Dobrý den, daním p2p Estateguru, Mintos, Bondster + z fundliftu (zisk z RIGHT POWER, který je nezdaněný). Daním dle §8 – tj. sečtu zisky převedu z EUR na Kč, sečtu se zisky v Kč a uvedu k §8. Musím vyplňovat přílohu 3, popř. jak?
Děkuji
Dobrý den, ani jedna z uvedených zahraničních platforem nestrhává daň, takže nemáte co započíst vůči českému zdanění. Proto je v takovémto případě příloha 3 trochu zbytečná – v ní se právě uvádí daň zaplacená v zahraničí, kterou lze uznat k zápočtu vůči české dani. Kdyžtak si v elektronickém podání zadejte cvičně v té příloze č. 3 do řádku 321 příjmy z platforem v Kč, do výdajů dejte 0 a do zaplacené daně dejte také 0. Vyjde daň uznatelná k zápočtu 0 Kč, což je správně. Přílohu 3 tedy nemusíte vyplňovat, pokud máte v zahraničí skutečně jenom takové příjmy, kde máte dividendu a úrokové platby nezdaněné. Stačí jenom vyplnit ten hlavní řadek č. 38. Pokud ale třeba investujete do zahrnaničních akcií a ty Vám vyplácí zdaněnou dividendu, tak přílohu 3 vyplňte, abyste si tu zaplacenou daň odečetl od české daně.
Dobrý den, děkuji za odpověď. Zdanění v zemi daňové rezidence předpokládám a rozumím tomu. Nicméně i jako český daňový nerezident mám přeci v ČR zdaňovat příjem ze zdrojů na území ČR (jako třeba u pronájmu české nemovitosti). Zajímalo mě tedy, zda příjem z participace na Zonky je právě viděný jako nějaký typ příjmu, který je vymezený v §22 zákona o daních z příjmů jako příjem ze zdrojů v ČR a jako takový zdanitelný i v případě nerezidentů. Vyjádřilo se k tomuto nějak Generální finanční ředitelství? Děkuji za vyjádření.
Dobrý den, příjmy dle §10 (kam spadají nejenom Zonky participace,a le třeba i zisky z obchodování akcií, opcí, cfds) se naštěstí zdaňují jednoduše a §22 se neuplatňuje. Daníte jenom ve své zemi dle daňové rezidence.
Dobrý den, mám dotaz. Investovala jsem na zonky už před rokem a můj příjem byl vyšší, než 6000tis.Kč. Bohužel jsem to danění nějak nepochopila, myslela jsem, že příloha č.2 daň. přiznání se vyplňuje pouze tehdy, pokud od příjmů odečtu výdaje a příjmy jsou vyšší o min. 6000,-Kč. Nevyplnila jsem tedy přílohu č.2 a přiznání za mě poslali v práci. Stejně tak i letos. Daňová povinnost vždy byla 0. Co mi z FÚ hrozí? Příští rok si už dám pozor…
Dobrý den, pročítám pozorně a hledám a nemohu najít ani paragraf ani nařízení, vyhlášku kde by bylo popsáno, že je závazné použít metodu FIFO.
V článku jinde je popisováno postup jako u účetnictví – že je možné FIFO, vážený průměr a nebo!!! jednotlivé obchody zvláště – určit si který za kolik.
Mohli byste mi udělat jasno a nasměrovat na dokument, nebo rozhodnutí FÚ, kde je to jednoznačně vyvráceno, nebo potvrzeno?
Děkuji Lang
citace: “ V případě stejného druhu cenných papírů, které jsou úplatně pořizovány postupně, lze pořizovací cenu stanovit trojím způsobem (analogicky dle § 25 zákona o účetnictví). Buď se vychází ze skutečné pořizovací ceny každého jednotlivého cenného papíru, nebo se pořizovací cena stanoví tzv. váženým aritmetickým průměrem (vahou je jmenovitá hodnota přepočtená na stejný základ), nebo metodou FIFO (first in first out). Způsob stanovení nabývací ceny, kterou lze uplatnit jako daňový výdaj proti příjmům z prodeje cenných papírů, může významně ovlivnit částku, která podléhá zdanění.“
pozn. odkaz načlánek: https://www.patria.cz/pravo/3484155/jak-spravne-zdanit-prijmy-z-cennych-papiru—druha-cast.html
Dobrý den, chci se jen prosím zeptat, zdali fakt „že wash sale rule v Česku není, tzn. mohu druhý den směle nakoupit“ je opravdu jisté a lze to někde dohledat? protože samozřejmě počítám s tím, že to platí i pro americké akcie, pokud já, jako Čech daním na území ČR? že se zde jedná o polohu daňového přiznání, a ne o emitenta akcie – snad je to jisté, ale pokud by někdo věděl, kde to potvrdit, budu vděčný. S pozdravem, M.
Dobrý den, pokud jste daňový rezident v ČR, tak se při investování řídíte českými zákony bez ohledu na to, ve které část světa investujete. V ČR wash sale rule není, viz. §4 odst. 1 písm. w a x a §10 ZDP: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#p10
mnohokrát děkuji za odpověď. M
Dobrý den, podle § 4, odst. 1, písm. ze) zákona č. 586/1992 o daních z příjmu je od daně z příjmu fyzických osob osvobozen, cit.: „kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují“. Domnívám se správně, že pokud nepodnikající fyzická osoba uzavře jako zákazník s bankou, která není organizátorem regulovaného trhu (není uvedena v příslušném seznamu vedeném ESMA) měnový obchod (forward či měnový swap) a realizuje zisk, tento zisk nepodléhá zdanění?Děkuji za odpověď.
Dobrý den, tento odstavec v ZDP je celkem krkolomný. Nicméně pokud máte zisk z pouhých měnových konverzí – že třeba v kamenné směnárně si nejdřív vyměníte 25 tisíc Kč na 1000 EUR a pak těch 1000 EUR směníte třeba na 26 tisíc Kč, tak ta tisícovka se nezdaňuje. To samé platí i pro online směnárnárny. Naopak pokud obchodujete forex přes nějaké brokery, tak zisk zdaníte. Jde o to, že u těchto brokerů se ten forex obchoduje pomocí derivátů (zejména CFD – contract for difference). Když se to ustanovení do zákona vložilo, tak se text napsal takto obecně, aby se zas nenašli přemýšlivci, kteří by zákon pomocí jiných finančních instrumentů obešli.
Dobrý den, děkuji za odpověď, ale asi jsme si nerozuměli. Neměl jsem na mysli obchodování na forexu pomocí CFDs prostřednictvím brokera, ani nákupy a prodeje měn v kamenné či online směnárně, ale případ, kdy má nepodnikající fyzická osoba v bance (tato banka není organizátorem regulovaného trhu) účty v CZK a v cizí měně a s bankou uzavře například forwardový obchod – konkrétně prodá bance cizí měnu s vypořádáním třeba za půl roku. Za šest měsíců CZK k cizí měně posílí, zákazník si cizí měnu koupí levněji, než ji prodal, a dosáhne tak zisku. Protistranou obchodů je banka, kurzový zisk je dosažen směnou peněz z účtu vedeného v cizí měně (za prodanou cizí měnu obdrží zákazník víze, než za kolik tuto cizí měnu koupil).
U forwardu se při splatnosti skutečně jedná u směnu peněz dle domluveného kurzu, takže by to mělo spadat do osvobození. Možná se ale zeptejte specializovaného daňového poradce, ať máte jistotu.
Děkuji za okamžitou odpověď. Bohužel se obávám, že ani specializovaní daňoví poradci nemají na tento problém jednotný názor.
Dobrý den,
1) Když jsem v roce 2019 nabyl příjem z prodeje cenného papíru do 100 tisíc Kč, nemusím tento příjem uvádět v DP ani, když jsem OSVČ a DP proto podávám?
2) Platí stejné pravidlo i pro tzv. „zaměstnanecké akcie“ (stock options), které mi byly v minulém roce vyplaceny? Za tento zaměstnanecký podíl jsem nic neplatil, pouze jsem na ně dostal předkupní právo a to jsem v roce 2019 využil.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
ad 1: příjmy z prodeje cenných papírů do 100 tisíc Kč za rok se nikam neuvádí. Předpokladáme, že akcie nebyly zahrnuty v obchodním majetku. Stejně tak se nikam neuvádí libovolný objem příjmů z prodeje cenných papírů při dodržení časového testu držby minimálně 3 roky
ad 2: tady se raději zeptejte u Vás ve firmě, jak to vyřešili z daňového hlediska. Nastavení může být různé. Problematika je popsaná zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/opcni-plany-pro-zamestnance-a-jejich-zdaneni-107520.html
Dobrý den,
musí se spolu daňovým přiznáním u přijmů z p2p půjček finančáku posílat nějaká příloha s důkazy, jak se k daným číslům dospělo? Nebo stačí jen vyplnit čísla do daňového přiznání?
Dobry den, ta tabulka v definici základu daně podle § 8 je trochu zavádějící. České akcie, kde je již sražena daň pří výplatě do daňového přiznání nejdou a neuvádějí se tam. Jsou sraženy daní u zdroje a toto zdanění je finální!
Dobrý den, děkujeme za připomenutí, doplnili jsme nad tabulku text, ať to je zřetelnější.
Dobrý den, mohli byste mi prosím poradit co dělat? Před 4 lety jsem zainvestoval cca 1.200.000 do akcií přes FIO brokera. Nakupuji a prodávám jen akcie z USA a udělám i 30 obchodů denně, potom třeba několik týdnů nic a pak zase aktivně. Od začátku jsem ve velké ztrátě, kterou jsem zatím nikdy nedohnal. Sem tam si pošlu z Fio účtu peníze na běžný účet. Nikdy jsem nepodával daňové přiznání, protože jsem měl za to, že když jsem stále ve ztrátě, nemusím nic danit. Co mám tedy udělat, aby nebyl problém? Děkuji moc
Dobrý den, děkuji za skvělý článek. Ještě si lámu hlavu s tím, jestli je možné uplatnit poplatky za směnu CZK na USD vůči některému jinému příjmu z cenných papírů (derivátů).
Např. pokud vypíši PUT opci za kterou dostanu prémii nebo prodám akcie se ziskem (vše v USD), tak jestli vůči tomuto zisku můžu uplatnit náklady na směnu CZK do USD.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den, k tomuto je několik názorů. Zjednodušeně: pokud prokážete, že poplatky za směnu peněz souvisí jenom s tím určitým obchodem s cennými papíry / deriváty, tak ano. Pokud to nejde dobře prokázat, tak ne.
Dobrý den,
chtěl bych poprosit o radu. Investoval jsem do pobaltských P2P platforem, které zprostředkovávají firemní půjčky. Dvě z těchto platforem se ukázaly jako podvod a vznikla mi ztráta. Je možné tuto ztrátu uplatnit oproti výnosu z platformy třetí? Výdaje uplatňuji paušálem. Ještě mi také není jasné když jsem výnosy reinvestoval, danili byste každé připsání úroků, nebo až výdělek po splacení jistiny? Děkuji.
Dobrý den,
měl bych pár dotazů:
1) Dividendy se do daňového přiznání uvádí vždy? I když třeba jejich součet dělá 100 kč?
2) V článku se píše, že výnosy z Mintos se daní podle § 8, ale procházel jsem si komentáře, kde se píše, že to má jít podle § 10.
3) Bondora je § 8 nebo § 10? Je tam nějaký limit? V roce 2019 jsem začínal a je tam zisk tuším něco málo pod 1 dolar
Moc děkuji
Dobry den, Dekuji moc za podrobné vysvětlení. Jsem fr. st prislusnik, ale jsem rezident CR. Mam rizene portfolio v Erste. Dostal jsem danovy report, ve kterém jsou položky Inkasovane výnosy v € a $. Z $ výnosu 15% dan byla zaplacena, ale ne z € výnosu. Kam patri tyto výnosy v daňovém priznani ?
Kromě toho, mam přiznat zisk z koupe a prodeje akci v rámci tohoto portfolia. Mohu secist všechny CZ položky, všechny US položky atd ?
Dobrý den,
funguje možnost požádat o vrácení 15% daně z úroku dluhopisu odvedené emitentem pakliže mám na jiném dluhopisu ztrátu, v případě že je investorem fyzická osoba? Nebo to funguje stylem, co peklo jednou zchvátí, už nikdy nenavrátí?
Děkuji za odpoveď,
Libor
Dobrý den, bohužel to nejde, jelikož zdanění dluhopisů spadá pod §8, kde si investoři nemohou započíst náklady vůči výnosům.
Děkuji za promptní odpověď
Zdravím, měl bych dotaz.
Účastník podílového fondu dá pokyn k odprodeji podílových listů, k odprodeji dojde v r. 2018 a výtěžek leží u na účtu vedeného správcem podílového fondu. Správce fondu vyplatí účastníkovi výtěžek (na žádost účastníka), žádost je podána v r. 2019 a peníze jsou vyplaceny v r. 2019. Jakého zdaňovacího období se bude příjem týkat?
Pokud není nárok na osvobození (buď daňový test držby 3 roky, nebo prodej cenných papírů méně než 100 tisíc za rok), tak se daní v roce vzniku příjmu, tedy v roce 2018.
Mám ten samý problém. Envestio a Kuetzal, přes které jsem investoval, zkrachovaly nebo byly podvodem. „Úroky“, které se na mém „účtu“ na jejich stránkách objevovaly, mohla být jen smyšlená čísla. Tato čísla bych měl v ČR přiznat jako příjem?
Zdravim, chci se zeptat, zdali je možné zaplatit úmyslně větší daň (např. Kvůli hypotéce). Př. Když mám zisk 550k ale já zdanim 600k?
Dividendy – limit 6000
Dobrý den, stále tápu v rozporných odpovědích ohledně nutnosti danit příjem ze zahraničních dividend do 6000 ročně.
Na jednom místě diskuze stojí:
Miroslav Sobotka napsal:
5.2.2019 (7:17) …Myslel jsem, že dividendy zahraničních akcií musí být daněny vždy i pokud není překročen limit 6000 Kč.
admin napsal:
25.2.2019 (21:32) Ne, limit 6000 Kč není podmíněn příjmem dividend od firem se sídlem v ČR.
……..
Dřívější post ovšem říká:
admin napsal:
31.3.2017 (21:30) …U dividend žádný limit neexistuje, takže i kdyby jste měl dividendu 1 EUR, tak přiznání musíte podat…
……..
Má pravdu tvrzení z roku 2017 nebo z 2019?
děkuji Karel
Prosím o radu při zdanění pákových CFD na akcie.
Uvedu příklad obchodu s držením CFD po 3 finanční období, za příkladem budou následovat otázky.
Příklad:
Nákup CFD na českou akcii, která vyplácí dividendu.
Podkladová akcie vyplácí dividendu při držení k 1.10. v hodnotě 25 Kč/ks
Broker vyplácí při držení CFD k 1.10. hodnotu dividendy podkladové akcie po srážkové dani, tj. 25*0,85 = 21,25 Kč/ks
Protože podkladovou akcii nevlastním, jedná se o příjem z CFD – danit by se měl podle §10.
Otevření LONG pozice CFD (nákup): 1.9.ROK1
Cena CFD: 1 000 Kč
Množství 1 000 Ks
Hodnota obchodu: 1 000 000 Kč
Poplatek za otevření pozice 0,1%: 1 000 Kč
Financování obchodu:
– vlastní prostředky: 200 000 Kč
– půjčené prostředky: 800 000 Kč
– úrok ze zapůjčené částky: 6% p.a.
– tj. měsíční úrok účtovaný brokerem: 800 000 * 6 / 100 / 12 = 4 000 Kč
Uzavření LONG CFD pozice (prodej): 31.5.ROK3
Cena CFD: 1 050 Kč
Množství: 1 000 ks
Hodnota obchodu: 1 050 000 Kč
Poplatek za uzavření pozice 0,1%: 1 050 Kč
Příjmy a výdaje v jednotlivých letech:
ROK1:
Příjmy:
– výplata částky odpovídající divideně podkladové akcie po srážkové dani: 1000*21,25 = 21 250 Kč
Výdaje:
– Poplatky za otevření pozice: 1 000 Kč
– Náklady na držení pozice CFD – 4 měsíce: 4 * 4000 = 16 000 Kč
Výsledek ROK1: 21250-1000-16000 = 4 250 Kč ZISK
ROK2:
Příjmy:
– výplata částky odpovídající divideně podkladové akcie po srážkové dani: 1000*21,25 = 21 250 Kč
Výdaje:
– Náklady na držení pozice CFD – 12 měsíců: 124000 = 48 000 Kč
Výsledek ROK2: 21250-48000= -26 750 Kč ZTRÁTA
ROK3:
Příjmy:
– Zisk z prodeje (uzavření LONG pozice): 1 050 000 – 1 000 000 = 50 000 Kč
Výdaje:
– Náklady na držení pozice CFD – 5 měsíců: 5*4000 = 20 000 Kč
– Poplatek za uzavření pozice: 1 050 Kč
Výsledek ROK3: 50000-20000-1050 = 28 950 Kč ZISK
Příjmy a výdaje celkem za období obchodu:
Příjmy:
– Výplata částky odpovídající divideně podkladové akcie po srážkové dani: 2*21250 = 42 500 Kč
– Zisk z prodeje (uzavření LONG pozice): 1 050 000 – 1 000 000 = 50 000 Kč
Výdaje:
– Poplatky za otevření/uzavření pozice: 1000+1050 = 2 050 Kč
– Náklady na držení pozice CFD 21 měsíců: 21*4000 = 84 000 Kč
Výsledek za období obchodu: 42500 + 50000 – 2050 – 84000 = 6 450 Kč
OTÁZKY:
1. Můžete prosím uvést správné zdanění tohoto obchodu v letech: ROK1, ROK2, ROK3?
2. Lze zahrnout náklady na držení CFD pozice, tj. úroky do výdajů na dosažení zisku?
3. Budou se danit příjmy/výdaje v jednotlivých letech, i když pozice nebyla uzavřena? (ROK1, ROK2) – příjmy z výplaty částky odpovídající dividendě, výdaje na držení
4. Nebo se mají všechny příjmy/výdaje danit až při uzavření pozice (ROK3), i když fyzicky dochází k výdajům a příjmům (pohybům na účtu brokera) v letech ROK1, ROK2?
Jak je vidět v příkladu daňový základ za celkové období je 6 450 Kč, ale pokud by byl daněn v jednotlivých letech, tak by celkový daňový základ byl: 4 250 + 28 950 = 33 200 Kč (ROK1+ROK3)
Omlouvám se za dlouhý dotaz a moc děkuji za objasnění způsobu zdanění.
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda lze pro akcie stanovit jednotný kurz měsíční a pro deriváty například jednotný kurz kvartální ?
Případně, zda si lze pro stejnou akcii (například Tesla) stanovit odlišnou metodiku (například roční kurz) jak pro ostatní akcie (kde bych využíval měsíční kurz dle ČNB).
Děkuji
Dobrý den.
Prosím o pomoc při řešení tohoto vzorového příklad:
V roce 2019 jsem otevřel CFD pozici na americkou akcii u svého brokera. Objem kontraktu při otevření pozice byl po přepočtu z USD 1000000Kč poplatek brokerovi za otevření pozice byl 1500Kč
Můj obchodní účet je veden v Kč a poplatky a swap mi broker účtuje též v Kč a odečítá z mého účtu v reálném čase.
V roce 2020 jsem pozici uzavřel se ztrátou 10 procent za 900000 a poplatek za uzavření byl 1500kč. Swap za dobu držení otevřené pozice byl celkem 10000,-Kč , Na svém obchodním účtu u brokera jsem tedy měl zisk z investice -100000,-Kč a navíc jsem vydal zmíněné poplatky .
Daním jako fyzická osoba nepodnikatel dle paragrafu 10 jako ostatní příjmy.
Kolik mám vyplnit do políčka příjmy a kolik do políčka výdaje v daňovém přiznání?
Jak se k těmto částkám dopracuji?
Díky předem za objasnění, Jiří
Do ktere skupiny patri bitcoin? §10 – a pak do „F jine ostatni prijmy“? To znamena, ze je ve stejne skupine jako forex, opce a pocita se s nimy dohromady?
Dobrý den, ano, i v rámci začlenění je nutné rozlišovat druhy aktiv. Krypto je jeden druh, deriváty (CFDs, opce, futures, forwardy) je jiný druh. Tudíž by to mělo být ve dvou řádcích v té tabulce a nebude možné vykompenzovat zisky/ztráty. Jedině, pokud byste to krypto obchodoval přes deriváty a ne přímo jeho nákupem. Krypto bude 10 C.
Dobrý den, GFŘ definuje kryptoměny jako nehmotnou movitou věc, takže by mělo být §10 – „C – prodej movitých věcí“, jak máte uvedeno v článku https://finlord.cz/2018/03/zdaneni-vynosu-z-investic-vyplneni-formulare/
Díky za upřesnění. Krypto teda 10 C, deriváty 10 F.
Příjmy z forexu a příjmy z participací se sčítají dohromady v daňovém přiznáni v příloze dvě pod jeden řádek F-jiné ostatní příjmy nebo musím mít řádky s F-jiné ostatní příjmy dva? Díky
Dobrý den, udělali bychom dva řádky, jelikož jsou to druhově dva rozličné příjmy (derivát x participace).
Mohu mit prosim dotaz. V ramci jednoho roku koupim akcii za 100, po mesici prodam za 200, a za dalsi mesic ji koupim zpet za 140 a dal ji drzim. Z jakeho zisku platim dan. 100 (200 – 100) nebo 60 (200 – 140) ? Zalezi na casove posloupnosti, pokud vse probehlo v jednom roce ? Dekuji.
Dobrý den
Jak se daní tzv short selling, když v jednom roce akcie prodám a nakoupím je až v roce následujícím? To budu muset v roce prodeje zdanit celou obdrženou sumu? Děkuji.
Dobrý den, zákon sledujem prodej a k tom nákup a vesměs nerozlišuje, co nastane dříve. U shortu je tedy prodej dříve a až pak je nákup – pokud nastane po třech letech, tak se nic nední. Pokud je to příští rok, tak se to daní stejně, jako kdyby jste akcie prodal po roce držby. Jen pozor, jestli shortujete skutečně akcie a ne CFDs – cfds jsou derivát a na ten se tříletý test neuplatňuje
Dobrý den. K předchozí odpovědi bych si potřeboval upřesnit. Znamená to tedy, že příjem z prodeje akcií zdaním až v roce nákupu přestože jsem fyzickou osobou? Děkuji za odpověď .
Zdravím, jak je to prosím se zdaněním akcií „nakoupených“ přiřazením opce? Tedy vypíšu PUT opci, dojde k přiřazení a nákupu podkladových akcií, které (třeba i obratem) prodám. Někde jsem viděl, že se na obchod nahlíží na čistě akciový, kdy premium za opci snižuje pořizovací cenu akcie. Podotýkám, že strike cena opce a aktuální cena akcie již mohou být značně rozjeté a při větších objemech jde o velké rozdíly. Čistě formálně by to měl být derivátový příjem z premia při výpisu opce, výdaj 0, a akciový příjem z prodeje za aktuální cenu, výdaj strike cena (při přiřazení).
Dobrý den. Rád bych požádal o radu v souvislosti s daněním investic, které jsem realizoval přes platformu Portu. Mám dva dotazy:
1) Oddělení obchodování s akciemi od obchodování s deriváty
První dotaz se týká odděleného vykazování příjmů a výdajů investic do akcií (ETF) a do derivátů v rámci § 10. Jedná se o zajišťovací derivátové instrumenty za účelem zajištění měnového rizika investic do ETF (forwardy a swapy). Nejde tedy o klasické spekulativní investice do derivátů. Portu ve staženém daňovém výpisu uvádí:
„Příjem z prodeje cenných papírů získáme jako součet příjmů (násobek prodejní ceny a prodaného množství) ze všech prodaných instrumentů v daném roce. Příjmem je také realizovaný zisk na instrumentech měnového zajištění, v případě, že se jedná o kladnou hodnotu.
Za účelem kalkulace zisku/ztráty z obchodování s investičními instrumenty je potřeba od příjmů z prodeje odečíst výdaje přímo spojené s pořízením a držbou cenných papírů. Za tyto výdaje považujeme součet výdajů na pořízení cenných papírů (násobek nákupní ceny a prodávaného množství; ke konkrétním prodejům je přiřazena nákupní cena téhož cenného papíru/derivátu), poplatky a ztráty z měnového zajištění, v případě, že se jedná o zápornou hodnotu.
Příjmy/výdaje z instrumentů měnového zajištění (měnové forwardy a swapy) považujeme za vedlejší příjem/výdaj přímo související z příjmem z převodu cenných papírů.“
Po prostudování článku zde: „https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/uctovani-a-zdanovani-derivatu/“ však docházím k závěru, že slučovat příjmy a výdaje ze zajišťovacích derivátů s příjmy a výdaji z obchodování s akciemi mohou pouze subjekty, které vedou účetnictví. Nikoliv fyzická osoba nepodnikatel jako v mém případě.
Můžete prosím okomentovat? Mohu příjmy/výdaje z měnového zajištění započítat proti příjmům a výdajům z obchodování s cennými papíry tak jak uvádí Portu nebo musí být každá kategorie vykázána na samostatném řádku v rámci § 10 tak jak je to běžné pro spekulativní obchodování s deriváty? Podotýkám, že zajišťovací účel obchodů s deriváty bych mohl na vyžádání FÚ doložit staženým daňovým výpisem od Portu.
2) Vykázání poplatků za správu jako výdaje související s obchodováním s akciemi
Portu v daňovém výpise dále uvádí:
„Poplatky přímo související s provedenými obchody s cennými papíry, které byly ve zdaňovacím období prokazatelně vynaloženy na zdanitelné příjmy z prodeje (mj. poplatky za realizované nákupní a prodejní pokyny) lze obecně uplatnit jako výdaj pro snížení základu daně. Ve výkladu, zda je možné uplatnit i další naúčtované poplatky, které nesouvisí přímo s jednotlivými obchody (Správcovský poplatek, případně vstupní/výstupní poplatek) se odborníci různí. V Souhnné tabulce v úvodu tohoto dokumentu proto nejsou tyto poplatky zahrnuty mezi Výdaje spojené pořízením a držbou cenných papírů. Zvažte sami, zda je chcete zahrnout, případně se obraťte na svého daňového poradce.“
Nerozumím jaký by mohl být důvod neuznat správcovské poplatky, které Portu účtuje, jako náklad spojený s obchodováním s akciemi (ETF). Můžete prosím okomentovat?
Děkuji.
Dobry den, rad bych se zeptal, co lze zapocitat do nakladu.
Konkretne se mi jedna o „long CFD interest“, ktery je na vypisu od brokera vykazovan
vzdy za urcity den (napriklad „1.7.2022 10 USD“) v sekci poplatku a neni uveden primo u obchodu.
Jedna se o poplatek za drzeni CFD pozice (u brokeru se tomu take rika swap).
Poplatek ale neni vykazovan u kazdeho obchodu zvlast, ale souhrne za den v sekci poplatku.
Vyse v diskuzi pisete, ze takoveto typy poplatku mozne zapocitavat lze.
Byl jsem ale u danoveho poradce, a ten trval na tom, ze do nakladu lze zapocitavat
pouze naklady, ktere jsou primo vazany ke konkretni transakci. Coz v tomto pripade neni
(stejne tak jako poplatky za data trhu atp.).
Jak to ted je, ma nebo nema muj danovy poradce pravdu? 🙂
Diky Petr
Dobrý den, swapové náklady jsou určitě svázané s konkrétním obchodem – bez vzniku obchodu by tyto poplatky také nevznikly….kdyby přišel dotaz z finačního úřadu, tak to snadno obhájíte. U těch poplatků za tržní data to skutečně může být u vysvětlování problém, jelikož tržní data nejsou pevně spjaté s konkrétním obchodem. Daňoví poradci jsou většinou raději opatrnější…natahovačky s úřadem pro tyto většinou malé položky (i z hlediska odměny pro daňaře) jim za riziko nestojí, takže řeknou tu varinatu, při které skutečně nehrozí žádné pochybnosti v interpretaci.
Dobrý den,
když jde vše tak jak má je vše jednoduché, ale pokud P2P padne nebo nekomunikuje tak vzniklá ztráta vzniklá rozdílem vklady a výběry je docela vysoká.
Výše se hovoří o modelových příkladech většinou kdy je vše zalité sluncem, ale jak naložit s takovouto ztrátou.
Lze ji nějakým způsobem odepsat z daňové povinnosti a případně pokud ano tak jak a lze doložit ztrátu třeba jen čestným prohlášením?
Jelikož nebudu asi jediný v ČR.
Děkuji pokud někdo má relevantní odpověď. (budu nerad pokud se ke každé společnosti přistupuje zvlášť).
Bylo by možné provést aktualizaci s ohledem na Úvěrové listy (Notes) na Mintosu? Pokud chápu dobře, ty patří do § 10, ale klasické dobíhající půjčky (Claims) zase do § 8. K tomu ještě Notes už rovnou daní 5 % (aktuálně) pro EU.